Že žádný týmový kolektivní sport není na olympiádě, je určitě varováním, říká Šebek

Do Paříže se chystá početná skupina reprezentantů, ale zastoupení v kolektivních sportech bude Česku pod pěti kruhy chybět. "Samozřejmě vnímáme, že popularita kolektivních sportů v České republice je extrémně velká. Přináší s sebou i potenciál vzedmutí národní hrdosti, což jsme viděli při mistrovství světa v hokeji. Ta realita, že žádný týmový kolektivní sport není na olympiádě, je určitě varováním. A myslím si, že aktivně celé sportovní prostředí dělá kroky k tomu, aby se to třeba neopakovalo," tvrdí Šebek.

Zároveň naznačil, že se už podnikají určité kroky k nápravě. "Jsou některé konkrétní programy, které se snaží pomoct tomu, aby se týmové sporty na olympiádu dostaly. Je potřeba si říct, že zejména v kolektivních sportech je nominace z Evropy na olympijské hry extrémně složitá. Z Evropy se kvalifikují v některých případech čtyři týmy a třeba ve třiceti zemích se to hraje na velmi vysoké úrovni," upozorňuje Šebek.

"Ale děláme konkrétní kroky. Národní sportovní agentura už třetím rokem vypisuje program podpory ženských týmových sportů, kdy vnímáme příležitost k tomu podpořit finančně ženské týmy, které se připravují na start na olympijských hrách nebo na nominaci na olympijské hry do Los Angeles. A ač je ten cíl v roce 2028, tak si myslím, že konkrétně dva týmy z toho programu byly velmi blízko nominaci už do Paříže – byly to ragbistky a pozemní hokejistky," říká.

Velkým tématem v tuzemském prostředí je prioritizace odvětví. "My jsme řekli, že ten systém je prostupný a bude se vyhodnocovat po každé olympiádě. I když ta prioritizace zahýbala českým sportovním prostředím, je vnímána někde pozitivně, někde negativně, tak si myslím, že jsme si opravdu vydiskutovali se zástupci svazů podmínky, že jsou nastaveny objektivně. Že jsou nastaveny z pohledu takové společenské objednávky státu od sportovních svazů, kdy chceme, aby byli (sportovci) úspěšní na těch multisportovních akcích, jako jsou olympijské hry nebo World Games," myslí si Šebek.

Vedle otázky rozdělení prioritizace konkrétních sportů u nás je dlouhodobě ožehavým problémem téma rozpočtu tuzemského sportu.

"V tuto chvíli probíhá takové to klasické vyjednávání všech resortů o rozpočtu. Já už mám za sebou dvě jednání s panem ministrem financí (Zbyňkem Stanjurou). První běh rozpočtu nám predikoval stejné prostředky jako v roce 2024, ale my máme samozřejmě ambice, aby podpora sportu ze strany státu byla progresivní, a jednáme o nějakém možném navýšení," tvrdí Šebek.

"Nechci být konkrétní. Byli bychom ale rádi, aby u všech položek, které Národní sportovní agentura poskytuje do sportu, ať už to je podpora klubů, svazů, nebo i výstavba infrastruktury ať už pro sportování mládeže, nebo i národní sportovní centra, byl nějaký nárůst," přeje si.

"Podpora sportu není nějaká altruistická podpora volnočasových aktivit, ale opravdu je to smysluplná investice státu do své budoucnosti. Ať už do prevence obezity, ale i rozhýbání ekonomiky formou aktivit, které jsou na sport navázány. Je to i podpora významných sportovních akcí, které umíme v Česku dělat. Jsou velmi oceňovány mezinárodními federacemi, že jsou kvalitní jak organizačně, tak jsou velmi vstřícné divákům," upozorňuje Šebek.

Už nyní je jasné, že mistrovství světa v hokeji žen, mistrovství světa ve florbale žen a mistrovství Evropy v basketbalu žen jsou třemi tuzemskými akcemi, které budou v příštím roce podpořeny na úrovni významné sportovní akce mimořádné důležitosti s podporou vlády.

Státní podporu letos získalo i finančně úspěšné mistrovství světa v hokeji mužů. Podle Šebka by ale bylo slepou uličkou, kdyby NSA podporovala jen akce, které jsou ztrátové. "Pohled Národní sportovní agentury je takový: pokud zisk je, prokažte, že ho použijete na rozvoj sportu, a nemáme s tím problém. Je to uznatelný náklad a tak se k tomu stavíme i u dalších akcí," říká.