Běloruská atletka Cimanouská je na bezpečném místě v Japonsku. Nucenému letu do vlasti se vyhnula díky policii
Běloruská běžkyně a kritička režimu prezidenta Alexandra Lukašenka Kryscina Cimanouská byla podle svých slov donucena se vrátit z olympijských her v Tokiu do vlasti. Cimanouská měla závodit v pondělí v běhu na 200 metrů, ale běloruský tým ji odvezl na letiště.Tam se atletce podařilo zalarmovat místní policii a do letadla mířícího do Istanbulu nenastoupila. Atletka byla následně převezena na bezpečné místo. Pomoc Cimanouské nabídli i čeští politici.
Cimanouská dříve veřejně kritizovala jak režim, tak běloruské sportovní funkcionáře. Podle novinářky Hanny Ljubakovové ji na letiště doprovodili dva zástupci olympijské výpravy. Na otázku, zda se obává letu do Běloruska, Cimanouská podle novinářky odpověděla, že ano.
V následném videu atletka požádala o pomoc Mezinárodní olympijský výbor (MOV). "Byla jsem pod nátlakem, snaží se mě dostat ze země bez mého souhlasu. Žádám MOV o zásah," řekla. Nakonec jí měla pomoci policie přímo na letišti v Tokiu. Běloruska pak byla převezena na bezpečné místo. Na letiště se po incidentu dostavili i zástupci japonského ministerstva zahraničí.
Podle skupiny aktivistů z nadace pomáhající sportovcům BSSF Cimanouská hodlá požádat o azyl na rakouském velvyslanectví v Tokiu.
Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka nabídne Česká republika běžkyni vízum, aby se vyhnula nucenému návratu do vlasti. "Po dohodě s Andrejem Babišem a Janem Hamáčkem jí nabídneme vízum ke vstupu na území, aby se u nás mohla ucházet o mezinárodní ochranu. Naše ambasáda v Tokiu je také připravena pomoci," oznámil na Twitteru Kulhánek.
V otevřeném dopise k pomoci vládu vyzval předseda Národní sportovní agentury Filip Neusser. Podle něho by v případě udělení azylu mohla Cimanouská přicestovat do Česka vládním speciálem, kterým se budou do vlasti vracet čeští reprezentanti.
Lukašenko vládne východoevropské zemi tvrdou rukou od roku 1994. Podle oficiálních výsledků loni opět vyhrál prezidentské volby. Opozice, Evropská unie a některé další země je však považují za zfalšované ve prospěch autoritářské hlavy státu.
Po volbách následovaly v Bělorusku demonstrace, proti kterým policie tvrdě zasáhla a desetitisíce lidí zatkla.
Poslední reakci Evropské unie si vyžádalo květnové vynucené přistání zahraničního civilního letu na minském letišti. Běloruské úřady tehdy uvěznily opozičního novináře Ramana Prataseviče, který byl na palubě, a jeho přítelkyni. EU v reakci omezila přelety nad Běloruskem a uvalila další sankce.
