Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
Sokolský zpravodaj

Boltovým nástupcem je Ital Jacobs, světový rekord padl v trojskoku

Nástupcem Usaina Bolta na sprinterském trůnu je italský běžec Marcell Jacobs, který v Tokiu zvítězil v novém evropském rekordu 9,80. V semifinále skončil nakonec celkem dvaadvacátý překážkář Vít Müller. První světový rekord překonala v trojskoku Yulimar Rojasová (15,67 m).

Marcell Jacobs
zdroj: ČTK/AP

Šestadvacetiletý Jacobs se stal nečekaným nástupcem legendárního Jamajčana Usaina Bolta. Sprinterská velmoc neměla ve finále zastoupení, mistr světa z roku 2011 a dlouholetý Boltův stín Yohan Blake skončil už v semifinále, stejně jako například první muž letošních tabulek Američan Trayvon Bromell.

Jacobs už v semifinále zlepšil o dvě setiny dosavadní evropský rekord, který časem 9,86 drželi Francouz Jimmy Vicaut (2015) a Francis Obikwelu z Portugalska (2004). Ve finále ještě další čtyři setiny ubral a stal se prvním Italem, který vyhrál olympijskou stovku. Do sezony přitom vstupoval s osobním rekordem 10,03. "Je to sen, je to sen, je to fantastické. Vyhrát olympijské hry bylo mým dětským snem, ale zjevně se sen může proměnit v něco jiného," radoval se syn italské matky narozený v Texasu, který od dvou let žije v Itálii.

Pro stříbro si doběhl Američan Fred Kerley, který má z mistrovství světa v Dauhá bronz ze čtvrtky a až letos se začal naplno věnovat nejkratšímu sprintu.  "Zaběhl jsem perfektní závod a odnáším si stříbro. Nemohu si stěžovat," radoval se. Bronz vybojoval André De Grasse stejně jako v Riu de Janeiro i v Dauhá. "Mám opravdu radost z osobního rekordu (9,89). Byl to kvalitní závod. Všichni běželi velmi dobře, takže jsem rád, že jsem znovu na pódiu," řekl Kanaďan.

Už v semifinále šokoval soupeře Číňan Su Ping-tchien, který po raketovém startu zlepšil osobní maximum o sedm setin a vytvořil asijský rekord 9,83. Ve finále to nezopakoval a skončil šestý. 

Müller byl o desetinu pomalejší než v rozběhu, z něhož postoupil z posledního místa. V cíli si stěžoval, že přepálil začátek. Nejlepší čas měl světový rekordman Nor Carsten Warholm. Přestože závěr vypustil, byl v cíli za 47,30. Jeho souboj s Američanem Raiem Benjaminem bude jedním z vrcholů úterního programu.

Müller byl o desetinu pomalejší než v rozběhu, z něhož postoupil z posledního místa. "Druhý běh byl o poznání těžší. Já jsem hlavně chtěl postoupit do semifinále. Jel jsem sem s nějakým 35. umístěním v rankingu a postupuje 24 lidí. Já jsem se semifinále spokojený. Ale na druhou stranu chtěl jsem běžet osobáček, ideálně pod 49 sekund. To se nepovedlo," zhodnotil Müller své tokijské vystoupení. Nic lepšího dosud čtyřiadvacetiletý běžec v atletice nezažil. "Je to životní úspěch. Pro mě je vůbec neskutečné, že jsem se sem dostal," poznamenal.

Nejlepší čas měl světový rekordman Nor Carsten Warholm. Přestože závěr vypustil, byl v cíli za 47,30. Jeho souboj s Američanem Raiem Benjaminem bude jedním z vrcholů úterního programu.

Baršim s Tamberim předvedli mrtvý závod

Katarský výškař Baršim získal po bronzu z Londýna a stříbru z Ria i kov nejcennější. Od posledních her se stal dvakrát mistrem světa, ale také utrpěl vážné zranění, které málem ukončilo jeho kariéru. Přes 240 cm se od té doby nedostal. Letos se na závodech objevoval minimálně a všude prohrával, v tabulkách měl zapsáno jen 230, ale před zlatem na MS v Dauhá před dvěma lety to bylo podobné.

Na vrchol sezony si i tentokrát načasoval formu skvěle. Všechno až do 237 cm skákal na první pokus. Stejně dobře si vedl Tamberi, který o hry v Riu přišel na poslední chvíli, když si přetrhl šlachy v kotníku při pokusu o 241 cm. Na výšce 239 v Tokiu nikdo neuspěl. Maksim Nědosekov z Běloruska jen vinou horších pokusů bral bronz a Tamberi s Baršimem se dohodli, že místo rozeskakování vezmou zlato oba.

Yulimar Rojasová z Venezuely zlepšila 26 let starý světový rekord v trojskoku o 17 centimetrů a výkonem 15,67 metru se stala novou šampionkou. Získala čtvrté olympijské zlato v historii pro svou zemi a první v atletice. "Nemám slov. Nedokážu popsat tento pocit a tento okamžik. Zlatá medailistka s olympijským a světovým rekordem. To je fantastická noc. Šla jsem po tom. Věděla jsem, že v nohách tuhle vzdálenost dneska mám. Trošku se mi nedařilo technicky, ale do toho posledního skoku jsem dala všechno a vyšlo to," radovala se vítězka.

Hned prvním pokusem vytvořila olympijský rekord 15,41 a v té chvíli bylo o prvním místě rozhodnuto. Žádná ze soupeřek letos nepřekonala hranici patnácti metrů. Rojasová za ní přistává v každém závodě a bylo jen otázkou času, kdy se ideálně trefí do odrazu. To se jí povedlo v poslední sérii, v níž vymazala z tabulek rekord Ukrajinky Inessy Kravecové z roku 1995.

Hlavní zprávy