Bývalí ruští dopingoví hříšníci mohou startovat v Riu, uspěli při odvolání

Případy se nyní vrátí k příslušným mezinárodním federacím, poslední slovo by měla mít zvláštní tříčlenná komise Mezinárodního olympijského výboru. "CAS respektujeme a jejím rozhodnutím se samozřejmě budeme řídit," řekl agentuře AP mluvčí MOV Mark Adams. 

MOV po zprávě světové antidopingové agentury WADA o několikaletém systematickém a státem podporovaném dopingu v Rusku zvažoval plošný trest pro všechny ruské sportovce. Pro jejich účast v Riu pak stanovil přísná kritéria: nesměli být například zmíněni ve zprávě WADA nebo mít v minulosti trest za doping.

Už v roce 2011 však CAS označila za protiprávní takzvané "Ósacké pravidlo" MOV, jež zakazovalo účast sportovců na následujících Hrách, pokud si odpykali minimálně šestiměsíční trest za doping. Verdikt, který arbitráž vynesla den před zahájením Her, nyní otvírá možnost startu v Riu i pro další ruské reprezentanty.

Pokud se odvolají, arbitráž o jejich případu rozhodne do 24 hodin. To se může týkat třeba i atletky Julije Stěpanovové, která pomohla celý dopingový skandál v ruském sportu rozkrýt. Federace IAAF jí start povolila, MOV se ale právě kvůli její dopingové minulosti postavil proti. Půlkařka ale po dnešním precedentním rozhodnutí CAS oznámila, že se proti vyloučení z Her odvolávat nebude.

Podle ruských funkcionářů se tímto způsobem může dostat na Hry ještě zhruba desítka reprezentantů. Jedním z nich je i cyklistka Olga Zabelinská, po jejímž vyloučení z olympijské časovky chtěla česká strana na uvolněné místo ve startovní listině doplnit Martinu Sáblíkovou. 

Světová veslařská federace FISA vyřadila z olympijské regaty celkem 22 ruských reprezentantů. Rusové tak přišli o obě osmiveslice, ženský dvojskif lehkých vah a čtyřku bez kormidelníka lehkých vah. Zbyla jim jediná loď, mužská čtyřka bez kormidelníka, do jejíž sestavy se však Podšivalov už nevrátí. Karabelščikovová měla usednout do vyřazené osmy, FISA ale ani po rozsudku CAS její nominaci neschválila. Veslařka podle federace nesplňuje ani další podmínku – absolvování nezávislých dopingových testů mimo Rusko.

Šťovíček: Plošný zákaz byl od počátku právně sporný

Podle experta na sportovní právo Jana Šťovíčka byl od počátku plošný zákaz startu ruských sportovců právně velmi sporný. Myslí si, že i když se ukáže, že tak jako v případě Ruska je doping státem organizovaný, měl by být případ každého sportovce posuzován individuálně.

"Žijeme v právním státě v demokratické společnosti a já si myslím, že jinak to nejde. Divím se, že už se to nestalo, protože informaci o státem řízeném dopingu v Rusku máme asi rok a půl a myslím si, že Mezinárodní atletická federace měla dávno zřídit takový revoluční antidopingový tribunál, který by posuzoval sportovce od sportovce a všech těch 67 ruských atletů by prověřil," prohlásil Šťovíček.

Sportovci, kteří se v minulosti provinili proti dopingovým pravidlům, navíc přijeli na OH i v jiných výpravách. Tresty si v minulosti odpykali například američtí běžci Justin Gatlin a LaShawn Merritt. Jich se ale zákaz netýká. "I to možná sehrálo v rozhodování arbitráže svou roli, že to bylo selektivní pravidlo a vztahovalo se pouze na sportovce z jedné země," řekl Šťovíček televizi.

Zákaz dostalo přes 100 Rusů

Kvalifikační kritéria na OH splnilo 387 ruských sportovců. Pro všechny atlety ale platil zákaz účasti na mezinárodních soutěžích už od loňského listopadu, následoval hromadný trest pro všechny ruské vzpěrače a start ostatních závisel na rozhodnutí mezinárodních sportovních svazů. Po škrtech ve veslování, kanoistice, cyklistice, plavání, zápasu a jachtingu se ruská výprava ztenčila na 271 reprezentantů.

Podle ruských médií CAS a posléze také komise MOV vyhověly odvolání plavců Vladimira Morozova a Nikity Lobinceva. Členové bronzové štafety z Londýna přitom neměli v minulosti dopingový nález, jejich jména se však objevila ve zprávě WADA.