Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
Svět motorů

Frolík zůstává nohama na zemi: Musíme jít od nuly, nemá cenu předbíhat

Michael Frolík je jedním z mála členů hokejového výběru pro Peking, který s týmem zažil poslední medailový úspěch na MS 2012. Na cenný kov z olympijských her česká reprezentace čeká dokonce již šestnáct let od bronzu v Turíně. Útočník Lausanne se ale nechce pouštět do předbíhání situace a medailových úvah, soustředí se především na trénink a úspěšný vstup do turnaje.

Je nám líto, video expirovalo.
Další hokejisté míří do Pekingu. V Praze už trénují posily ze Švýcarska

"Po tom, co se odehrávalo ty poslední roky, tak asi nejsou nijak obrovská očekávání. Situace je, jaká je. Dokud tam nebudeme všichni na místě, tak bych se do nějakých předpovědí o medailích nepouštěl. Potřebujeme předně pár dobrých tréninků. Musíme jít od nuly a soustředit se na první zápas, od toho se pak vše odvíjí," řekl dnes Frolík v on-line rozhovoru s novináři.

Za velmi důležitý považuje vstup do turnaje i kvůli pohodě v mužstvu. "Je třeba nabrat trochu nějaké sebevědomí. Vím dobře, že je to klišé, ale my opravdu musíme jít zápas od zápasu. V tom krátkodobém turnaji se může stát cokoliv, je to pak o jednom, dvou zápasech, ale nemá cenu předbíhat," podotkl Frolík.

"Ta doba je teď taková zvláštní, všechno je trochu rozházené. Někteří kluci jsou už v Pekingu, další poletí zítra a pozítří, my pak budeme ta poslední parta, co se připojí. Snad vše klapne podle plánu a všechno dobře dopadne. Pak budeme mít pět, šest dní na to, abychom se dali po té dlouhé cestě do kupy a aklimatizovali se, trošku se sehráli, potrénovali jako celý tým a naladili trochu i tu chemii v týmu," dodal.

Olympijskou premiéru prožil v Soči. Hry v roce 2014 absolvovali vedle něho už jen další útočníci David Krejčí s Romanem Červenkou. "Na Soči mám jen dobré vzpomínky. Vše tam bylo na vysoké úrovni, super zorganizované, bylo fajn se potkávat se všemi dalšími sportovci. Chyběl jen ten hokejový úspěch, jinak to byla neskutečná zkušenost. A velmi příjemná," vzpomínal Frolík.

I proto, aby si tuto zkušenost pokud možno zopakoval, rozhodl se po minulém ročníku a mnohaletém působení v zámoří, kam se přesunul před sezonou 2006/07, k návratu do Evropy. "Nebyl to hlavní důvod, ale už když jsem se rozhodoval před začátkem sezony, tak jsem to měl v hlavě, že bude olympiáda a je tady šance si na ní zahrát. Tím, že jsem ten rok předtím moc nehrál, tak jsem chtěl jít někam, kde si zase více zahraju a budu více vytěžovaný. Proto jsem se rozhodl pro Švýcarsko. Moje role je zase trochu jiná, mám víc času na ledě a právě taková byla moje očekávání, s nimiž jsem do Švýcarska šel. Jsem rád, že jsem byl vybraný do týmu pro olympiádu a vyšlo to," pochvaloval si.

Na úzkém kluzišti to zase bude jiný hokej.

Olympijský turnaj se mu tak trochu nevyhnutelně vkrádal na mysl už delší dobu. "Tím, jak mi zazvonil telefon několik dní před tou nominační tiskovkou, tak to člověk pak v hlavě trochu má. Je kolem toho hodně papírování a informací, tak nad tím trochu přemýšlíte. Snažil jsem se ale myslet hlavně na svou práci v Lausanne, abych to tam poctivě dokončil až do té přestávky," řekl Frolík.

Poslední zápas ve švýcarské nejvyšší soutěži, kde má za sebou 20 startů a shodně po sedmi gólech i asistencích, hrál ve čtvrtek. "Vyšlo to dobře, protože jsme zrovna hráli v Curychu, takže jsem tam pak mohl počkat a rovnou letět do Prahy. Dneska už jsem trénoval s klukama, takže super, vše proběhlo v pořádku. Covid jsem prodělal na začátku roku, tak doufám, že mě tyhle věci už minou. Snad to bude všechno v pohodě a nenastanou nějaké komplikace," přál si Frolík.

Zkoušel se z klubu uvolnit alespoň o něco dříve, ale neuspěl. "Řešil jsem to s Méďou (generálním manažerem Petrem Nedvědem) i s vedením týmu, zda by mě neuvolnili, že bych se dostal pak do toho charteru, co letěl 27. ledna. Ale pro nás to byly důležité zápasy, protože jsme se přiblížili šestému místu, takže chtěli, abych tam pokud možno zůstal až do poslední chvíle. A tím to padlo. Zrovna toho 27. ledna byl pro nás hodně důležitý zápas, který jsme ale prohráli," uvedl Frolík.

Ve Švýcarsku měl možnost hrát dvakrát proti Romanu Červenkovi z týmu Rapperswil-Jona, dalšímu třicátníkovi, na něhož bude kouč Filip Pešán hodně spoléhat. "Jsou překvapením celé soutěže a nikdo s nimi nepočítal tak vysoko. Dvakrát nás jasně porazili. Je vidět, že Roman je ve velké pohodě a že mu to tam sedí. Je lídrem bodování celé ligy, na přesilovce všechno řídí... Hraje výborně a má formu, tak jen doufám, že mu vydrží i do toho olympijského turnaje," řekl Frolík.

Covidová opatření zvládal bez potíží. "Mám rodinu v Americe, i proto, že malá tam chodí už do školy. Ve Švýcarsku za mnou byli na měsíc v prosinci, když jsem pak byl pozitivní začátkem roku, tak zrovna ten den odjeli. Vyšlo to přesně. Já tam byl pak sám v karanténě, tak bylo dobré, že jsme tam nemuseli být všichni zavření v bytě. V tomhle směru to mám tedy teď o něco jednodušší, když jsou v Americe," řekl Frolík.

Olympijská účast pro něho bude znamenat i návrat na užší kluziště, na něž byl zvyklý v NHL. "Doufám, že my všichni, co hrajeme běžně soutěže na širším kluzišti, si rychle zvykneme, protože je to něco úplně jiného, ale nějaké zkušenosti člověk v tomto směru má. Zase to bude úplně jiný hokej, přímočařejší, na vše máte méně času, ale já doufám, že se rychle přizpůsobíme," uvedl Frolík.

Zdroj
ČTK

Hlavní zprávy

Nejčtenější články