Dudycha z opravného běhu nepostoupil, Jamajčané budou chybět ve finále sprinterské štafety

Dudycha patří k největším talentům současné české atletiky. Před dvěma měsíci postoupil do semifinále mistrovství Evropy v Římě, koncem června pak výkonem 1:44,82 překonal 26 let starý český rekord Lukáše Vydry. Únava z náročného programu, do kterého patřil i středeční rozběh na OH, se nasčítala.

"Ale není to něco, na co bych se měl vymlouvat. Všichni to měli stejné, včera běželi všichni, a kdybych byl včera o pět setin rychlejší, tak jsem měl dneska volno a mohl jsem běžet až zítra," připomněl Dudycha, že v rozběhu mu těsně unikl přímý postup do semifinále.

A v opravném běhu měl na sedmém místě k postupu daleko. "Po nějaké pětistovce to začalo být takové, že už jsem nezvládl vůbec nic. Nezvládl jsem reagovat. Úplně mi došlo a nezvládl jsem se zachytit ani za ně. Neměl jsem na to," reagoval. Chtěl by si pod pěti kruhy spravit chuť v roce 2028. "Udělám všechno pro to, abych za čtyři roky měl další olympijskou zkušenost a dopadla líp," prohlásil.

Thiamová po zranění při loňském mistrovství světa téměř celý rok nezávodila, ale vrátila se včas, aby stihla vyhrát evropské zlato v Římě. Na překážkách se dnes zlepšila, ale nepovedla se jí výška, kde by s osobním rekordem 202 centimetrů mohla bojovat o medaile se specialistkami. V Paříži si zapsala o deset centimetrů méně.

Johnsonová-Thompsonová má zlato z mistrovství světa z roku 2019, v Římě soutěž pro zranění nedokončila, ale stihla se rychle uzdravit. Anouk Vetterová z Nizozemska, která byla v Tokiu druhá, zatím na 15. místě hodně ztrácí, ale její silné disciplíny teprve přijdou.

Jamajčané se do finále štafety na 4x100 m neprobojovali

Zatímco muži Spojených států šetřili své největší hvězdy vzhledem k večernímu finále dvoustovky, jejich krajanky se představily v plné síle. Vítězku dvoustovky Gabrielle Thomasovou a dvě medailistky ze stovky Sha'Carri Richardsonovou a Melissu Jeffersonovou doplnila Twanisha Terryová.

Všechny byly při tom, když štafeta slavila zlato loni na mistrovství světa v Budapešti. V rozběhu i přes nepříliš povedené předávky dosáhly nejlepšího času 41,94 sekundy. Pro jamajské sprinterky skončily individuální závody fiaskem bez jediné medaile, ale ve štafetovém finále se pokusí zopakovat tokijské zlato.

Americká čtveřice mužů byla i s náhradníky hodně silná, vždyť v ní nechyběli stříbrný ze stovky Fred Kerley nebo mistr světa z roku 2019 Christian Coleman. V cíli byla za 37,47 sekundy, ani její předávky nebyly ideální a Američané se už nejednou přesvědčili, že ani čtyři superrychlí sprinteři nejsou zárukou úspěchu.

Naposledy vyhráli štafetu v Sydney v roce 2000. V Aténách ukořistili alespoň stříbro, v Pekingu nedokončili semifinále, v Londýně a Riu de Janeiro byli diskvalifikováni, v Tokiu ani nepostoupili do finále.

Italové se třemi členy štafety, která si v Tokiu doběhla senzačně pro zlato, uhájili díky času poslední postupové místo. Naopak jamajské trápení má další pokračování. Sprinterská velmoc má v Paříži jen jedno stříbro, které získal na stovce Kijani Thompson, a vylepšit to může už jen štafeta žen.