Tady mi docvaklo, jak nebezpečný sport to je, říká Podmol po druhé rallye

V kvalifikaci na slavný závod, jenž se koná v lednu v Saúdské Arábii, uspěl a věří, že i v koronavirové době, kdy není nic jisté, se pojede. "Ředitel závodu ve Španělsku, který se svým štábem připravuje i Dakar, řekl, že se pojede určitě," dodává závodník.

Ten byl z freestylu zvyklý na daleko lehčí motorku a v Andalusii poprvé naostro otestoval speciál pro Dakar. "Předtím v Řecku jsem jel jen na enduru s navigační věží," vrátil se ke své premiéře v rallye.

"Jsem spokojený, dojel jsem do cíle, což je podmínka pro to, abyste se kvalifikovali na Dakar," říká šestatřicetiletý jezdec, pro něhož to byla druhá kompletní rallye v životě. V Řecku skončil třetí. Tady byl ve své kategorii druhý a celkově dvacátý čtvrtý.

Rozdílů s Dakarem je dost

Podmolovi ve Španělsku hodně pomohly dakarské zkušenosti několikanásobného českého šampiona v motokrosu Jana Brabce. "Když jsem se ho ptal, jaký je rozdíl mezi touhle rallye a Dakarem, tak mi řekl: Hele, jsou tu stejný jezdci, stejný organizátoři, stejný přejímky, akorát na Dakaru jedeš o sedm dnů dýl a vstáváš ve čtyři ráno," konstatoval už po návratu do Česka, kde nyní dopisuje třetí díl svých knižních Deníků Libora Podmola.

Povrch ale ve Španělsku pouštní písek na Dakaru moc nedubloval... "Jeli jsme na písku chvilkama, ale rozdíl mezi tím, na čem se pojede v Saúdské Arábii a tady, je asi velký," uznal. "Ale navigace by měla být na Dakaru jednodušší, protože tady jsme jezdili po pistách a odboček je tu mnohem víc než někde v písku, kde se jede hlavně podle kompasu," přemýšlel nahlas.

Motivací pro několikanásobného vítěze X-Games bylo nejen získat účast na Dakaru, ale i ušetřit za start. "Snažil jsem se jet rychle, protože vítěz kategorie nemusí platit patnáct tisíc eur startovného," vysvětluje a lituje, že se mu to nepodařilo.

Nebezpečí je jiné, ale pořád velké

"Chtěl jsem to vyhrát, ale občas jsem zabloudil, občas skončil v plotě, schytal několik ran... ale kdo nepadá, nezrychlí," vrátil se k tradiční formulce motocyklových závodníků.

"Tady mi konečně pořádně docvaklo, jak moc nebezpečný tenhle sport je. Já jsem to tam všem říkal. Vy jste úplný šílenci, ten sport je fakt magořina. Lítáme sto padesát po polních cestách, o nichž vůbec netušíme, kam vedou, a děláme to pět hodin v kuse," vybavoval si Podmol stále ještě čerstvé zážitky s tím, že šance, že něco v téhle rychlosti přehlédne, je obrovská. "A to se mi občas stalo," dodal už s úsměvem.

Ale někdy mu doslova tuhla krev v žilách. "Předposlední den jsem dostal high sidera asi ve stodvacetikilometrové rychlosti a to jsem se fakt lekl. Asi čtyři vteřiny jsem se to snažil rovnat. Pak jsem skočil z nějaké zídky a nakonec jsem to ustál, ale v tu chvíli jsem se lekl hodně," vzpomíná na krušné chvilky, kdy si řekl: "Tak tohle bylo varování."

Jenže... "Za deset minut jsem nedobrzdil zatáčku, přeletěl jsem přes řídítka do křoví a v cíli jsem ten den nebyl moc dobře naladěný. Ale za chvíli to přešlo. Nicméně poslední den jsem zajel nejlepší časy. A snažil jsem se z toho předešlého dne poučit, ale zase jsem se namotal do ostnatého drátu, když jsem přehlédl kámen na cestě," popisuje a doufá, že si už smůlu vybral.

Tady nevím, co mě čeká

Srovnání s nebezpečím ve freestyle motokrosu a při rallye vidí Podmol jasně. "Tam, když jsem šel do nějakého velkého závodu, tak jsem věděl, do jakého nebezpečí jdu. Třeba jsem i dva dny nespal. V rallye to nevím, takže víceméně žádný stres neprožívám, ale když pak letíte sto padesát a objeví se šutr, tak se ve vás krve nedořežou. Nevíte, co je za další zatáčkou, přitom každý chce být nejrychlejší," popisuje rozdíly mezi oběma adrenalinovými sporty.

Ale zranění si naštěstí nepřivezl žádné. "Jen pár drápanců a modřin, ale nic zásadního. Měl jsem štěstí, že když jsem předposlední den vrazil do plotu, tak mi na celochráničové kombinéze rozerval jen chrániče na pravé ruce, ale pod ně se nedostal."

Svět drsňáků, který možná zvládne jen rok

Ve Španělsku si trochu změnil i pohled na svou budoucnost. "Tenhle ročník Dakaru určitě dám, ale nevím jestli jich bude víc. Rozhodnu se až po něm. Ona je i těžká doba kvůli koronaviru, ohledně peněz i sponzorů. A je to fakt sport pro drsňáky," dodává k rallye.

"A když pak člověk dokončí závod a sedí tam s těma největšíma drsňákama a může si s nimi dát pivo, tak se cítí dobře. Všichni, kdo tam lítáme, jsme trochu egoisti," tvrdí s úsměvem.

Parta závodníků i celková atmosféra v rallye se českému závodníkovi líbila. "Všichni ke mně byli přátelští," vzpomínal na příjemné přijetí v nové společnosti. "Dva dny před startem závodu jsem vypustil video, na kterém dělám back flip na motorce pro Dakar, abych se ukázal tady světu a pořadatelé ho použili i na nějaké propagační video na Dakar," říká muž, který skočil salto vzad na dakarovém speciálu jako druhý člověk na světě.

Nový, respektovaný a zajímavý

I mezi jezdci mu jeho back flip i freestylová minulost pomohla. "Přišel za mnou známý závodník Násir al-Attíja, který už Dakar vyhrál a povídá: Ahoj, ty jsi ten Libor," řekl spokojeně. "Na obědě jsem seděl s fabrickými jezdci Yamahy. Takže mě ta světová špička vzala mezi sebe. Cítil jsem i trochu respekt k sobě, i když samozřejmě nemám jejich rychlost, techniku a jsem z jiné branže. Ale možná právě to, že jsem úplně jinačí, tak jsem pro ně zajímavý," vysvětluje se tím, že například al-Attíja ho pozval potrénovat do Kataru. "Že mi půjčí motorku, ale nevím, jestli mě vůbec někam pustí, protože jsme v koronaviru teď na světě číslo jedna."

Jestli předvede salto i při Dakaru není jisté, protože přece jen je něco jiného jej udělat na rampě a při závodě. "Nic není nemožné, nemusí to být salto. Ale když něco předvedu, tak vím, že budu mít větší mediální pozornost, než kdybych byl v top desítce. Takže tohle je moje zbraň, kterou chci využít, ale dopředu nic slíbit nemůžu, ale budu se snažit něco předvést, když to půjde," říká přesvědčeně.

I ve Španělsku byla samozřejmě opatření proti nákaze důsledná. "Testy byly před závodem, tyčinky mít pořád v nose není nic moc. Roušky v depu jsme museli mít nasazené pořád. Takže potřebujete regenerovat po výkonu a dýcháte svoje bacily. Myslel jsem už v červenci, že tuhle koronahru už přestáváme hrát, ale bohužel hrajeme si dál. Není to dobrý," ukončil rozhovor.