Schumacher reaguje na proces probouzení pozitivně
Paříž - Manažerka Michaela Schumachera Sabine Kehmová potvrdila, že lékaři v nemocnici v Grenoblu začali slavného pilota formule 1 probouzet z umělého spánku. V kómatu ho udržovali po celý měsíc od jeho pádu na lyžích. Informaci přinesl už ve středu renomovaný francouzský list L'Equipe s tím, že sedminásobný mistr světa na proces reaguje pozitivně. Kehmová ale žádné podrobnosti nezveřejnila.
"Michaelovy dávky sedativ se začnou snižovat, aby mohl začít proces probouzení, který ale může trvat velice dlouho," uvedla Kehmová ve stručném oficiálním prohlášení s tím, že průběžné zprávy o tom, jak proces pokračuje, komentovat nebude. Zároveň znovu požádala média, aby respektovala soukromí rodiny, lékařské tajemství a umožnila lékařům v klidu pracovat.
Schumacher zároveň podstupuje pravidelné cvičení, které má zabránit ochabování svalů. Kvůli hrozícím proleženinám se s ním musí také neustále pohybovat.
Probouzení musí být krok po kroku
Probuzení musí být velice pozvolné. "Musí se to dělat krok po kroku," vysvětlil pro server Focus.de šéflékař mnichovské kliniky zabývající se úrazovou chirurgií Peter Biberthalter. "Mozek se probouzí jenom postupně, a teprve pak se z kómatu začne probouzet i člověk." Rychlé vysazení anestetik by mohlo mít smrtelné následky.
Během snižování dávek utišujících léků ale zůstává pacient připojen na ventilátor. Kvůli dlouhé době, kterou Schumacher strávil v umělém spánku připojený na dýchací přístroje, totiž ochably jeho dýchací svaly. K odpojení dýchacích přístrojů dojde až v okamžiku, kdy bude jezdec znovu schopen dýchat sám – a to může trvat i několik týdnů.
V nejlepším případě se dokáže sám najíst
Ani po úplném vysazení anestetik není jisté, že se Schumacher z bezvědomí probere. Možnost, že se naplno vrátí do svého předchozího života, je podle bývalého šéflékaře F1, profesora Garyho Hartsteina, prakticky nemožná. "Je to velmi nepravděpodobné. Upřímně – je prakticky nemožné, že se Michael vrátí takový, jak jsme ho znali před nehodou," připustil Hartstein. "Bude to triumf lidské fyzické odolnosti a moderní neurointenzivní péče, pokud bude moct chodit, dokáže se sám najíst, obléct a zachová si zásadní prvky své původní osobnosti."
To potvrzuje i londýnský neurochirurg Colin Schieff: "Je všeobecně známo, že čím déle pacient zůstane v umělém spánku, tím horší jsou vyhlídky pro jeho následné uzdravení. V nejlepším případě budou postiženy oblasti komunikace, paměti, pohybu a nezávislosti. V tom nejhorším případě ale může zůstat v 'nízkém stavu vzrušení' s malým povědomím o okolí, reagovat pouze na své pohodlí či nepohodlí a občas se pokusit o komunikaci."
