Kruh se uzavřel. Pittsburgh slavnostně vyvěsil Jágrův dres s číslem 68 pod strop haly
Před pětadvaceti lety by to byla jistota, ale po trpkém konci v klubu, přesunu do Washingtonu a pozdějším působení v dresu úhlavního rivala ve Philadelphii už to nebylo tak jasné. Až nyní se dá říct, že staré křivdy snad byly odpuštěny a rány zahojeny. Jaromír Jágr se definitivně zařadil mezi respektované legendy Pittsburghu poté, co byl dres s jeho číslem 68 slavnostně vyřazen a vyvěšen pod strop arény Penguins za přítomnosti bývalých trenérů a spoluhráčů včetně Maria Lemieuxe.
Jaromír Jágr se stal teprve třetím hráčem v historii Pittsburghu Penguins, jehož číslo (68) bylo oficiálně vyřazeno ze sady dresů po Mariu Lemieuxovi (66) a Michelu Briereovi (21). Druhý nejproduktivnější hráč a také čtvrtý nejlepší střelec historie NHL je zároveň teprve čtvrtým českým zástupcem, jehož dres byl v rámci klubů nejlepší ligy světa vyvěšen pod strop haly. Před ním se této pocty dočkali Dominik Hašek (39) v Buffalu, Milan Hejduk (23) v Coloradu a Patrik Eliáš (26) v New Jersey.
"Je to pro mě velká čest," řekl čerstvě 52letý Jágr, jenž zároveň vyzdvihl členy vedení klubu, kteří ho do Pittsburghu na počátku 90. let přivedli, trenéry, spoluhráče i fanoušky. "Bez vás bych tady nebyl," uvedl na jejich konto.
"Vždycky jsem věřil v Boha a ve vyšší moc. A vždycky jsem věřil, že cokoliv si přejete, tak se stane. Když jsem byl mladý a díval jsem se na televizi, byl tam jeden hráč, který zcela dominoval hokeji a byl lepší než ostatní. Od toho zápasu se stal mým idolem a chtěl jsem být jako on. A měl jsem přání si s ním jednou zahrát. Byl to Mario Lemieux," prohlásil Jágr na adresu hlavní ikony klubu a bývalého spoluhráče. "Pittsburgh je mým druhým domovem," dodal.
Vynucený přestup do Washingtonu
V minulosti ale nebylo v Pittsburghu z Jágrova pohledu všechno zalité sluncem. Než nastala v létě roku 2001 šokující, ale vzhledem k finančním problémům klubu nutná výměna, byly vztahy mezi Jágrem a Penguins po dvou Stanley Cupech (1991 a 1992) a jedenácti sezonách na bodu mrazu. Přesun do Washingtonu, jednoho z hlavních konkurentů Jágrova dosavadního týmu, ani nedával z pohledu Tučňáků velký smysl.
Motivace Capitals a jejich majitele Teda Leonsise však byla jasná. Vždyť klub z hlavního města USA prohrál v sériích play-off proti Penguins s Jágrem hned šestkrát – v roce 1991, 1992, 1995, 1996, 2000 i 2001. U posledních dvou vyřazení Washingtonu už byl Leonsis vlastníkem Capitals. A ve snaze získat vysněný Stanley Cup chtěl udělat změnu – a sáhl po Jágrovi, z jehož obří smlouvy ještě zbýval jeden rok na více než deset milionů dolarů.
Součástí podivné výměny byl také Jágrův spoluhráč František Kučera, opačným směrem putoval mimo jiné i Michal Sivek. Z trejdu ale nakonec neprofitoval nikdo.
Bučení na Jágra při zápasech s Pittsburghem ze strany fanoušků Penguins bylo na denním pořádku. Jágr se následně dohodl s Washingtonem na sedmiletém megakontraktu v celkové výši 77 milionů dolarů, jenž měl vejít v platnost od následující sezony 2002/2003.
Spojení však nebylo šťastné a Capitals s Jágrem v sestavě v první sezoně ani nepostoupili do play-off, v dalším roce vypadli v prvním kole s Tampou Bay a ve třetí sezoně bez šance na vyřazovací boje přišla další Jágrova výměna, tentokrát do ještě ambicióznějšího New Yorku Rangers (ani tady to ale na postup nestačilo).
Překvapivá dohoda s Philadelphií
Po velké výluce v sezoně 2004/2005 se Jágr do New Yorku vrátil na tři sezony, poté však z NHL odešel do Kontinentální hokejové ligy, kde hrál tři roky za ruský Omsk.
V roce 2011 přišel další šok. Jágr se rozhodl pro návrat do NHL, jenže k překvapení všech si vybral Philadelphii s vycházející hvězdou Claudem Girouxem, s nímž vytvořil sehrané duo. Bučení fanoušků soupeře při zápasech s Pittsburghem však bylo snad ještě hlasitější a vyřazení v prvním kole play-off od Flyers Jágrovi v očích fanoušků Tučňáků také dvakrát nepomohlo.
"Nikdy jsem proti nim nic neměl. Když mě vypískali, když jsem přišel a hrál proti nim, pochopil jsem to. Nejsem hloupý. Proč by mi fandili, když jsem hrál proti nim? To nedává smysl. Rozumím tomu. Nezlobil jsem se na to. Dávalo to dokonalý smysl. Takže nemůžu říct o Pittsburghu nic špatného," prohlásil Jágr v rozhovoru pro web NHL.com.
Působení u Flyers vydrželo jen rok, po další štaci v Dallasu a následném play-off v Bostonu, se kterým došel až do finále Stanley Cupu 2013, zamířily jeho kroky do New Jersey Devils. Zámořskou kariéru dohrával na Floridě, kde si výborně sedl s mladíky Alexandrem Barkovem a Jonathanem Huberdeauem, následná několikaměsíční anabáze v Calgary na sklonku roku 2017 byla pro tehdy 45letého Jágra už jen labutí písní.
Jágrův nejdůležitější gól
Ačkoli Pittsburgh těží sportovně i finančně zhruba od roku 2005 z faktu, že v jeho středu je ikona klubu a pravděpodobně nejkomplexnější hráč posledních dvou dekád Sidney Crosby (který otočil kolem pittsburských dějin směrem vpřed), je to Jágr, kterému Penguins vděčí za to, že stále hrají v Pittsburghu.
Právě slavná osmašedesátka zachránila klub od nuceného stěhování v roce 1999. Penguins měli natolik závažné finanční problémy, že už před sezonou byli oficiálně v úpadku. Skutečná pohroma měla nastat v play-off. Pittsburgh se sice celkem v poklidu dostal do vyřazovacích bojů, ale postoupil až z posledního místa Východní konference a šel na nasazenou jedničku New Jersey Devils.
Favorit série vedl 3:2 na zápasy, a jak se ukázalo později, Pittsburgh byl nad propastí vyřazení, a hlavně přesunu klubu do jiného města. Po play-off totiž vyšlo najevo, že Penguins nutně potřebovali postoupit do druhého kola, aby finanční situaci ustáli a zůstali v Pensylvánii.
Zápas číslo 6 na ledě Pittsburghu měl být zlomovým. A děj utkání nemohl být dramatičtější. Devils s jedním z nejlepších brankářů historie Martinem Brodeurem dvakrát vedli, ale nejprve srovnal Martin Straka a po něm také Jágr – gól na 2:2 přitom padl až v čase 57:48. Duel musel jít do prodloužení, které po devíti minutách nerozhodl nikdo jiný než Jágr, shodou okolností po přihrávce Straky.
Penguins zvládli také sedmé utkání v New Jersey podstatně jednodušším způsobem 4:2 a dokonali obrat. Tučňáci sice ve druhém kole vypadli s Torontem v šesti duelech, ale příjmy ze vstupného ze tří domácích zápasů v legendární Civic Areně doslova zachránily klubovou pokladnu.
S nadsázkou se dá říct, že nebýt postupu přes Devils, hráli by jinak Crosby a spol. v Kansas City, které bylo hlavním favoritem z řad zájemců o Penguins.
Po téměř 23 letech od odchodu se Jágr skutečně vrátil "domů" do Pittsburghu, kde to všechno začalo. "To bylo město, které mě draftovalo," řekl. "To je město, kde se ke mně chovali, jako bych byl jejich dítě. Pochopili, že neumím anglicky, takže to bylo úplně jiné a bylo to skvělé. Bylo to nějaké ztracené dítě, které hledalo nový dům a chtělo hrát sport, který má rád, a hledalo pomoc. Takové to bylo, když mi bylo 18. Bylo to něco nového a nic jsem o tom nevěděl a mám pocit, že to lidé v Pittsburghu tak nějak vycítili a snažili se mi pomoci, jak nejlépe mohli," vracel se v týdnu Jágr ve vzpomínkách na začátek zámořské kariéry.
Fanoušci Penguins Jágrovi při slavnostním aktu tentokrát mohutně aplaudovali. Dres s číslem 68 už za tento klub nikdo další nosit nebude. Konec dobrý, všechno dobré.
