Akce plná hvězd. NHL servíruje předkrm Světového poháru v podobě Turnaje čtyř národů
Po dlouhých devíti letech se hokejoví fanoušci a hlavně sami hráči dočkají mezinárodní soutěže, na které se utkají ti nejlepší z nejlepších. Turnaj čtyř národů slibuje zářivou ochutnávku před plnohodnotným Světovým pohárem se zastoupením většího počtu reprezentací.
Hokejisté z NHL enormně touží po mezinárodní konfrontaci na té nejvyšší reprezentační úrovni, na které by se pravidelně utkávali. K jejich škodě však měli smůlu na olympijských hrách od roku 2014 a ve formě Světového poháru od roku 2016.
Přestože je olympijský turnaj v gesci Mezinárodního olympijského výboru, hlavní slovo má stejně jako v případě Světového poháru NHL. Jsou to právě majitelé klubů, kteří rozhodují o tom, zda své hráče pustí. Zejména olympijský turnaj před vrcholem klubové sezony byl (a stále je) trnem v oku vlastníků – žádný z nich nechtěl (a nechce) z důvodu potenciálního zranění pod pěti kruhy přijít o své nejlepší hráče před bitvami play-off v honbě za Stanley Cupem.
Jenže tlak hokejistů v zámoří skrz hráčskou asociaci NHLPA sílil. A po dlouhé odmlce se přece jen dosáhlo dohody. Ještě než se ale nejlepší hráči z NHL střetnou příští rok na olympiádě v Miláně, utkají se na Turnaji čtyř národů, který je vzhledem k mezinárodně-politickým okolnostem menší verzí Světového poháru. Na velký formát (zatím v nejasné podobě) by mělo dojít v roce 2028.
Předběžný optimistický plán s účastí hráčů NHL je tak následující: olympijské hry 2026, Světový pohár 2028, další olympiáda 2030, další Světový pohár 2032 a tak dále. Jednoduše řečeno: každé dva roky velký mezinárodní turnaj. Konkrétní termíny Světových pohárů však budou otázkou diskuse.
Nadcházející akce, která oficiálně navazuje na poslední Světový pohár z roku 2016, byla do značné míry šitá horkou jehlou, a tak se organizátoři rozhodli pro co nejjednodušší řešení – uspořádat miniturnaj se čtyřmi hlavními hokejovými velmocemi v NHL bez kompromisů.
Vedle Kanady a Spojených států se dostalo na Švédsko – nejsilněji zastoupenou evropskou zemi – a také na Finsko s více než čtyřicítkou hráčů v nejlepší lize světa. Dokud Rusko povede válečnou agresi na Ukrajině, může si nechat o takovém turnaji jen zdát. A ostatní země nemají dostatečně početné hráčské zastoupení v NHL, což je případ také Česka.
Crosby s McDavidem, bratři Tkachukové, švédská obrana nebo finský kapitán šampionů
Největší pozornost bude logicky přitahovat Kanada. Javorové listy obhajují triumfy z posledních dvou Světových pohárů 2016 a 2004. A v jejich středu budou pravděpodobně dva nejkomplexnější hráči NHL od roku 2005. Zatímco kapitán Sidney Crosby dosáhl s reprezentací na řadu úspěchů, Connor McDavid je zástupcem generace hráčů, kteří si (ze zámořského pohledu) na velký turnaj museli nedobrovolně počkat podstatnou část kariéry.
Crosby vstřelil na olympiádě ve Vancouveru v roce 2010 zlatý gól v prodloužení v epickém finále proti USA. O čtyři roky později se v Soči podílel na dalším prvenství javorových listů pod pěti kruhy a v roce 2016 dovedl Kanadu na vrchol také na Světovém poháru, když si v šesti zápasech připsal deset bodů (3+7) a získal cenu pro nejužitečnějšího hráče turnaje.
V NHL navíc vyhrál prakticky všechno, co se dalo. S Pittsburghem má tři Stanley Cupy a celou řadu individuálních ocenění včetně dvou Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play-off. V historickém bodování NHL se posunul na deváté místo a hned před ním už je jiná ikona Penguins – Mario Lemieux.
I v 37 letech si Crosby stále udržuje více než bod na zápas, stejně jako se mu to podařilo v každé sezoně profesionální kariéry. A ačkoli hrozilo, že kvůli menšímu zranění přijde o nadcházející mezinárodní akci, stihl se dát do pořádku a nechybí v nabitém kádru Kanady. Zároveň bude vůbec nejstarším hráčem na turnaji.
Crosbyho právoplatný nástupce McDavid produkuje jednu více než stobodovou sezonu za druhou. V Edmontonu však stále čeká na klubový úspěch. Loni už byli Oilers blízko, ale ve finále prohráli rozhodující sedmý zápas s Floridou.
Ještě jako devatenáctiletý supertalent se sice v roce 2016 představil na Světovém poháru, ovšem nikoliv v kanadském dresu, ale ve výběru severoamerických nadějí do 23 let. Vzhledem k faktu, že světový šampionát se termínově kříží s vyvrcholením klubové sezony v NHL a nenabízí přehlídku pouze těch nejlepších hráčů světa, se tak dočká nejprestižnějších zápasů s javorovým listem na prsou poprvé až v 28 letech.
Společně s hráči jako Nathan MacKinnon, Cale Makar nebo Sam Reinhart budou patřit k tomu nejnebezpečnějšímu, co javorové listy nabídnou. Obzvlášť pro přesilovku vzbuzují hrůzu.
V kádru největšího rivala ze Spojených států se spolu poprvé představí obávaní bratři Matthew a Brady Tkachukové. Synové bývalého tvrďáka Keitha Tkachuka dostávají rodinné pověsti a nejdou pro ránu daleko. Oba jsou však zdatní také v technice.
Předností USA bude vedle schopnosti hráčů střílet góly v osobách Austona Matthewse a Kylea Connora hlavně rychlost, kterou se pyšní velice mobilní obrana. V ní však bude scházet zraněný Quinn Hughes, který na poslední chvíli vypadl z nominace. Největší síla Američanů ale bude v brankovišti, kde by měl dostat přednost Connor Hellebuyck z Winnipegu, jenž se pyšní nejlepšími gólmanskými statistikami (úspěšnost 92,5 % a průměr 2,06).
Švédové se budou tradičně spoléhat na silnou obranu. Osobnosti jako Victor Hedman, Erik Karlsson nebo Mattias Ekholm vzbuzují u soupeřů respekt. Ale neradno podceňovat ofenzivu. William Nylander, Filip Forsberg či Adrian Kempe jsou prověřenou zárukou gólové produkce.
Finové sice kvůli zranění přišli o jednu ze svých hvězd, když se na turnaji neukáže klíčový obránce Miro Heiskanen, přesto mají několik zvučných jmen. Nejdůležitější postavou výběru Suomi je kapitán Floridy Alexander Barkov, jenž loni dovedl Panthers ke Stanley Cupu. Dalšími klíčovými složkami finské hry budou Sebastian Aho, Mikko Rantanen, Roope Hintz nebo Artturi Lehkonen. V přesilovkách by mohl oprášit roli kanonýra Patrik Laine.
Čeští fanoušci sice smutní kvůli absenci národního týmu, ale milovníci hokeje si přesto přijdou na své. Těšit se mohou na ten nejlepší hokej za posledních devět let. Tohle bude stát za to.
