Nechci dělat paniku, říká Hadamczik a věří české cestě i vzdělaným trenérům
Slíbil tvrdou ruku, peníze i úzkou spolupráci s kluby. Ve Sportovních zprávách ČT sport v den svých sedmdesátin vysvětloval bývalý reprezentační kouč Alois Hadamczik, s čím jde na post prezidenta hokejového svazu, jímž byl v sobotu zvolen. "Sliboval jsem jen to, co mohu dokázat. Mohou přijít i nepříjemné věci, ale věřím, že přinesou příjemné úspěchy," tvrdí.
Byl zvolen hned v prvním kole z pěti kandidátů, mezi nimiž byli i takové legendy jako Dominik Hašek či Jiří Šlégr, a svůj úspěch vidí jasně.
"Vím, co chci změnit a dokázat. Zkušenosti mám, začínal jsem trénovat v roce 1984. Pomáhal jsem naplňovat rozpočty. Vím, co je shánět peníze i hráče," tvrdí a připomíná i svoje zkušenosti také z basketbalu i fotbalového Baníku. "Vím, co chci, a to mi dodává sebevědomí," vyjmenovává svoje silné stránky.
Tvrdí, že nepřichází do vedení hokeje dělat paniku a neuvážené kroky. "Je to český hokej, národní sport, proto ho chci brát s úctou, ale mám vizi. Jsem nejsilnější ve sportovní stránce, vím, co výchova obnáší. A chci jít českou cestou, ne střílet a být jednou v Kanadě, jindy v Americe nebo ve Švédsku. To neznamená, že nemáme nějaké prvky zapracovávat do naší hry. Musíme se přizpůsobit době a vychovat hráče k lepším výkonům. Proto musí být konkurence a dobří trenéři s vyšším vzděláním. Ti musejí milovat ten sport a pak teprve výplatu. Kdo to má obráceně, ať jde pracovat jinam," hlásí Hadamczik s tím, že trenéři u mládežnických celků musejí umět také spolupracovat s rodiči, z nichž ne všichni jsou soudní. "A to není jednoduché," dodává.
Nejdřív audit
Hadamczik má zkušenosti z podnikání a chce je přinést i na svaz. "Hokej je společnost, která má obrat 600 milionů, a abych mohl nést odpovědnost, tak si musím udělat audit ekonomický, právní i personální. To mi ukáže, jestli potřebujeme dvacet, nebo deset lidí. Pak řeknu, co dál," říká s tím, že ale nehodlá dělat paniku.
"Budu vyžadovat, aby na sportovním úseku pracovali lidi, kteří mají vzdělání, zkušenosti a něco dokázali. Aby na každém sportovním úseku předložili nominaci veřejně, abychom se mohli ptát. Budu se k lidem chovat slušně, ale když budu mít opodstatněný názor, tak to budu vyžadovat a ti lidi podle toho budou muset taky pracovat," dodává.
Výkonný výbor není problém
Výkonný výbor si ale nový hokejový šéf vybrat nemohl a musí pracovat s tím, který už tu je. "Jdu do toho s tím, že máme stejný cíl, a to je český hokej. Nechceme jeden druhému ukazovat, kdo má větší ramena," tvrdí s tím, že ve výkonném výboru najde většinu lidí, které když přesvědčí on, nebo oni jeho o své právě, tak to tak bude.
"Už jsem s lidmi z výkonného výboru hovořil a věřím, že se mnou budou chtít spolupracovat. Sestavuji s určitými lidmi osnovu, jak začít a jak to bude," naznačuje, že chce začít se změnami co nejdřív.
"Ti, kdo mají zájem o český hokej, budou na mé straně, už proto, že jsem už něco dokázal. Věřím, že podporu získám. A ti, co budou proti, tak budu dělat všechno proto, aby neškodili," vysvětluje a tvrdí, že vyjde s každým.
"S lidmi věci proberu, nebudu dělat chaos a zmatek, ale chci v kancelářích odborníky, pracovní morálku a snažit se být co nejvíc v klubech. Znát jejich názory, respektovat i malé kluby. Ale když majitel velkého klubu, který dává do hokeje desítky milionů, přijde s nějakou myšlenkou a pozve mě na jednání, tak buď budu mít argument, tak vždycky jen přesvědčovací metodou se mu pokusím vysvětlit, co je nejlepší pro český hokej, a když neuspěju, tak to přijmu, protože ti vlastníci to platí," říká jasně.
Hokej jako příprava pro život
"Dlouho jsme stagnovali. Když nejsme schopní si vychovat hráče ani pro extraligu, kde je pětadvacet procent cizinců," říká, i když hned dodává, že kvalitní cizinci soutěži pomohou. "Musíme se snažit, aby mělo význam dávat kluky na hokej. A i když ze všech nebudou ligoví hokejisti, tak se naučí žít v kolektivu, naučí se prohrávat i vyhrávat, mít radost," tvrdí přesvědčeně.
"Nechci, aby v byl soutěžích na děti tlak, že jiní hrají víc, další vůbec. Do určitého věku bych chtěl dát do hry rovnoprávnost – až později se ukáže, jestli do toho kádru patří, nebo bude muset jít do jiného klubu," popisuje, jak vidí výchovu talentů.
Sestup není smrt, ale ochrana klubů je důležitá
Hodlá se zasadit o to, aby se nastavily mechanismy, jak ochránit hráče klubů, kteří sestoupí. "Nejhorší je smrt, to sestup není, ale i tak musíme nastavit takové mechanismy, aby klub, který spadne z extraligy juniorů nebo dorostu měl ochráněné hráče, aby to s nimi mohl vybojovat zpátky. Z vlastních zkušeností vím, že když postoupíte zpátky, tak můžete rázem jít ještě výš. To bych chtěl do budoucna zavést," nastiňuje svoji vizi.
Po dvanácti letech se konečně dostane juniorská soutěž pod tlak. "Máme v juniorce čtrnáct týmů a můžu mluvit s trenéry, majiteli i přednášet o tom, co udělat. Nevím, jak vychovat Jágra, ale vím, v které kategorii trénovat rychlost, obratnost, sílu a tak dále, kdy povzbudit je. Musíme mít trenéry, kteří to vidí a chtějí. Musí být pozorní," a dodává, že by chtěl, aby se trenéři juniorů, dorostenců i žáků převlékali s hráči. "Když jsou s nimi v kabině, tak o nich vědí všechno. Hlavně u mládeže musejí být trenéři zkušení a vzdělaní."
Na závěr čilý sedmdesátník řekl, jak čilý sedmdesátník z malé vesničky k velké kariéře přišel. "Trpělivost a vzdělání, to přináší úspěch," ukončil rozhovor.
