Nabídka, která se neodmítá. Jalonen? Neskutečný detailista, pochvaluje si Erat
Když se bronzový medailista z olympiády v Turíně před dvěma lety loučil s aktivní kariérou, hovořil o svých dalších hokejových plánech, tedy trenéřině od dětí postupně po dospělé. Jenže v tomto plánu Martina Erata přišel skok k reprezentaci a on nemohl říct ne. Premiéru na střídačce národního týmu v roli asistenta trenéra zažije v přípravném zápase ve Znojmě proti Rakousku. Přímý přenos středečního utkání nabídne od 17:20 ČT sport a ČT sport Plus.
Čerstvého asistenta kouče u reprezentace zaujal zejména styl práce jeho nového šéfa Kariho Jalonena. "Neskutečný detailista, neskutečný profesionalismus, to se mi moc líbí," chválil pro Českou televizi po tréninku ve Znojmě bývalý vynikající útočník.
Jak se dostal k práci u reprezentace? "Nějaké signály jsem měl už předtím. S Liborem Zábranským jsme prakticky denně v kontaktu," připomněl čtyřicetiletý Erat jméno druhého z asistentů nového hlavního kouče národního týmu Kariho Jalonena. Právě se Zábranským jakožto klubovým šéfem vyhrál v dresu Komety Brno dva tituly.
"Pak volal Petr Nedvěd, tak už jsem věděl, o co jde. Dal jsem si skoro dva roky od hokeje pokoj a chtěl jsem se k němu vrátit. Vím, jaké to je někoho na ledě trénovat, zažil jsem to už víceméně v Kometě a nevidím v tom problém. Hokej je pořád stejná hra, hraje se s pukem a hokejkou," doplnil Erat.
Možnost pracovat právě s Jalonenem a Zábranským sehrála velmi důležitou roli. "Toto byla nabídka, které se neříká ne a jsem za ni hrozně rád… A ti lidi, co s nimi budu pracovat, tak mě oslovili, a už jenom první týden vidím, že jsem udělal dobře."
Z jeho slov je zřejmé, že nepatří k těm, co se dívali na možnost volby zahraničního kouče s nedůvěrou. "Nedělal bych v tom žádný rozdíl. Do různých pozic - a nejen v hokeji - se dosazují lidi, kteří by tam měli být. Nehledí se na národnost. Nezastávám určitě žádný striktní názor, že české mužstvo musí vést Čech. Kari Jalonen je přesně typ trenéra, který ví, co má dělat. A my ostatní trenéři v realizačním týmu mu můžeme jen pomoct," uvedl Erat.
Sám by byl nejradši ještě na té druhé straně, v roli hráče. Ale je smířený s tím, že už se tak nestane. "Na těle to cítím každý den, že už to v té hráčské roli nejde. Hlava by si ještě šla zahrát. Kdybych mohl, hrál bych klidně do šedesáti, jenže tělo mi to už nedovolí. Tak teď začíná jiná část kariéry a těším se na ni. A zda to beru jako výzvu? Chci tu práci dělat, a jestli mě bude zcela naplňovat, to se uvidí, ale každopádně proto jsem tady," prohlásil Erat.
