Vstříc zázraku. Pět aspektů, které čeští junioři potřebují ve čtvrtfinále proti USA

Čeští mladíci zatím v Kanadě příliš nepřesvědčili. Už úvodní vystoupení proti Slovensku naznačilo, že letošní výběr čeká náročný turnaj. Po nakonec úspěšné gólové přestřelce proti bývalému federálnímu partnerovi se sice dostavil nadějný výkon proti Finům, ale optimistické naděje vzaly za své po nezvládnutém dvojutkání s Kanadou a Lotyšskem.

Zejména poslední duel, který znamenal první porážku v historii s tímto pobaltským soupeřem na juniorském šampionátu, byl hotovou blamáží. Pro Lotyše se přitom jednalo o vůbec první vítězství v dějinách MSJ. A co víc, z třetího místa ve skupině spadli Češi až na čtvrtou příčku a pro čtvrtfinále si "dopřáli" Američany místo Švédů.

Jistě, Švédové patří na juniorském mistrovství světa vždy k favoritům na zisk medaile, ale reprezentanti USA představují vedle Kanady to nejlepší z mládežnického hokeje, obzvlášť na turnajích dvacítek. Také výsledky z posledních let naznačují, že americké výběry nejsou pro ty české dvakrát oblíbeným soupeřem.

Od roku 2013 vybojovali čeští mladíci na MSJ proti Spojeným státům ze sedmi zápasů jediný bod, a to za porážku v prodloužení na domácím šampionátu v Ostravě před necelými třemi roky za vydatné podpory fanoušků a na vítkovickém "letišti", jak se dá označit tamní velké kluziště.

Američané obhajující titul navíc v posledních letech ve věkové kategorii do dvaceti let dominují, pravidelně sbírají medaile a zatím se jim daří také letos. Základní skupinu B ovládli po čtyřech vítězných zápasech s impozantním skóre 22:4 a plným počtem bodů včetně závěrečné zkoušky proti Švédům (3:2).

Nabízím proto pět hlavních aspektů, které budou čeští junioři potřebovat k zázraku ve čtvrtfinále:

Nadstandardní výkon brankáře

Pokud chce česká juniorská reprezentace pomýšlet na postup do bojů o medaile, potřebuje k tomu nadstandardní výkon gólmana, ať už bude v brankovišti Jan Bednář nebo Tomáš Suchánek. Bylo by ale naivní myslet si, že vynikající představení muže s maskou bude proti takovému soupeři stačit. Ke kvalitní defenzivě se musí přidat nejen obrana, ale i útok, a hráči na ledě se musí vyvarovat opravdu velkých chyb.

Zachytit hru Američanů

Otázka obranné činnosti českého týmu se pojí také s dalším prvkem hry, a sice snahou alespoň (legálně) zpomalit Američany, pokud se národnímu týmu nepodaří akce soupeře včas zastavit, a držet s nimi tempo i v obranné třetině. Ofenzivní síla Spojených států je značná, přičemž vyčnívá zejména kvarteto útočníků Thomas Bordeleau (1+6) s Carterem Mazurem (4+2) z prvního útoku a Logan Cooley (1+4) s Mattem Coronatem (4+2) z druhé řady. Mezi nejlépe bodujícími hráči USA je ještě ofenzivní obránce Luke Hughes (1+5).

Nefaulovat

Hlavní bolístka českých zástupců (kromě individuálních schopností) ve srovnání se světovou konkurencí bez ohledu na věkovou kategorii? Zbytečné fauly. Chce-li národní tým pomýšlet na úspěch proti favoritovi, musí hrát co nejdéle v plném počtu hráčů na ledě. Ačkoli 13 menších trestů českého výběru ze čtyř duelů je zhruba průměrem letošního turnaje, každé oslabení může být ve čtvrtfinálovém souboji osudné. A americká přesilovka s necelými 42 % využití budí respekt.

Zužitkovat přesilovky

Jestli se chce česká ofenziva prosadit, musí proměnit naskytnuté příležitosti, kterých s největší pravděpodobností moc nebude. A pokud se dostaví dárek v podobě přesilové hry, půjde o ideální situaci. Ostatně, je na čase hru v početní převaze pozvednout. Pouze dvě využité výhody jsou i na krátký turnaj zatím málo.

Góly klíčových hráčů

A kdo jiný by se měl o zvýšenou produktivitu postarat než klíčoví hráči mužstva. Přísnější hodnocení snese z českých útočníků jen kapitán Jan Myšák, který je velice aktivní při střelbě a zatím zaznamenal tři branky a dvě asistence. Větší příspěvek se očekává zejména od Jiřího Kulicha, jenž s jednou brankou výrazně zaostává za výkonem z šampionátu do osmnácti let, kde ovládl pořadí střelců s devíti trefami. Obránce David Jiříček stále čeká na první bodový zápis a aspoň bod na zápas nikdo další kromě Myšáka nemá. Prosadí se zase například Michal Gut nebo Gabriel Szturc?