Rulík: Semifinále jsem nečekal. Až to budeme opakovat pravidelně, přijde i medaile

Sedmapadesátiletý kouč se podle svých slov vyděsil, když si před turnajem přečetl úvahy o medailových ambicích.

Nakonec ale mužstvo nemělo k zisku cenného kovu daleko a skončilo těsně pod stupni vítězů po porážce 1:3 se Švédy v duelu o bronz.

"Šlo mi o jedno. Kdyby se třeba nějaký zápas nepovedl, nechtěl jsem, aby hned kluci byli konfrontovaní s tím, že si jedou pro medaili. Jeli jsme do Kanady s co největší pokorou a snažili se mužstvo nachystat k maximální pracovitosti v zápasech. Nejsem příznivcem velkého vykřikování do médií," vysvětlil Rulík.

Zpočátku měl spíš obavy. "Popravdě jsem nečekal, že to dopadne takhle. Na kempu v Brně jsme viděli úroveň tréninku a já si říkal, že to bude průšvih. Takže asi tak nějak k těm očekáváním," řekl s úsměvem.

"Mít sny, to je v pohodě. Ale najednou mluvit o medaili? Měli bychom se hlavně starat o to, abychom třeba pětkrát ze šesti dalších takových turnajů šli do poslední čtyřky. Pak ta medaile určitě bude taky," prohlásil Rulík.

Při ohlédnutí za turnajem se v něm mísily různé pocity. Cítil spokojenost, ale věděl dobře i o negativech.

"Je to od každého trošku. Určitě jsme strašně rádi, že jsme si zahráli o medaile a byli jsme v turnaji až do samého konce. Ve čtvrtfinále jsme porazili Ameriku, která byla favoritem zápasu a měla tam patnáct hráčů ročníku 2002. Bylo to jedno z nejstarších mužstev na šampionátu, navíc výborně organizované a s obrovskou kvalitou. To byl ohromný úspěch," uvedl Rulík.

Následovala semifinálová porážka 2:5 s Kanadou. "Dělali jsme, co jsme mohli, ale na Kanadu jsme neměli. Následoval zápas o třetí místo se Švédy, který mohl dopadnout i jinak, kdybychom nedostali ten gól na 2:1 po buly. Nebyli jsme horším týmem. Potom to bolí, ale taková je realita. Pro nás je strašně důležité, že jsme se těm týmům vyrovnali a nehráli jen jako tým, co jezdí pouze v obranném pásmu a pomalu se nedostane ze třetiny," zdůraznil kouč extraligových Pardubic.

"Byli jsme vyrovnaným soupeřem, hraje se to ale na góly a těch jsme dali méně než Švédové, kteří hráli skvěle do defenzivy. Ale náš výkon byl výborný. Je škoda, že se nám to nepodařilo, šlo tam jen o detaily. Švédové mají vyspělé mužstvo, ale určitě jsme mohli při troše štěstí udělat ještě větší úspěch. Myslím si však, že od našeho mladého týmu nebyly ty výkony vůbec špatné," dodal Rulík.

U top týmů, jako jsou USA, Kanada, Finsko či Švédsko, ocenil výbornou fyzickou připravenost. A stejně tak i dovednosti hráčů ve velké rychlosti.

"Všechno zvládají ve sprintu a tolik nechybují, neztrácí puky. My musíme jít jednoznačně právě touto cestou, abychom dokázali v téhle intenzitě trénovat a potom hrát kvalitní zápasy. Herní kondice je u těch mužstev obrovská. A my se právě tomu potřebujeme co nejvíc přiblížit. Pokud se nám tohle podaří, tak si myslím, že do budoucna přijdou i větší úspěchy," je přesvědčený.

"My to teď ale musíme hlavně posunout dál, abychom si neřekli jen, že to bylo dobré, a zůstali na místě, to vůbec ne. Naopak – víme, že potřebujeme dostat hráče do toho tréninku ve sprintu, a když tenhle trénink budou dělat dnes a denně, budou se strašně posouvat. Ten talent tam je, ten mají. Potřebují herní kondici, která se rozvíjí kvalitním tréninkem a zápasy. Většina jich ale bude v zahraničí, takže myslím, že ty kvalitní zápasy mít budou," podotkl Rulík.

Prozradil, co hráčům řekl v kabině při hodnocení šampionátu. "Slyšeli ode mě, že jsme chtěli opustit turnaj se vztyčenou hlavou, což se podařilo. Snažím se všechny nějakým způsobem přesvědčit, aby lépe trénovali. Řekl jsem jim, že pokud budou lépe trénovat a přidají k tomu kvalitní zápasy, všechny věci budou v přípravě dělat ve sprintu, posunou se. Všichni kluci jsou ještě mladí, adaptabilní, rychle se přizpůsobí herním podmínkám a rychle regenerují. Veškerý potenciál udělat progres mají. Slyšeli ode mě, jakou cestou jít, aby to příště mohlo být ještě trochu lepší."