BLOG: Juniorům patří za bojovnost dík. Švédové hráli dospělý hokej, který může vynést zlato
A tak budeme čekat na hokejovou juniorskou medaili už šestnáct let, roky půstu dost možná budou přibývat. Ovšem v případě vystoupení českých mladíků na mistrovství světa není namístě pouhá kritika. Češi v papírových předpokladech nepropadli, odehráli, na co měli. Ve čtvrtfinále už zkrátka narazili na extrémně vyspělý švédský tým.
Nejde o omlouvání výsledku, ale realitu. Není cílem tohoto článku hodnotit nuceně stav českého mládežnického hokeje, analýzu a snahu o nápravu musí projevit lidé ve vedení svazu. Tepat nyní do svěřenců Václava Varadi na základě jejich výsledku, to by si ani nezasloužili za příkladnou bojovnost a obětavost. Takové oddání se ve prospěch týmu mi scházelo spíš u předchozího ročníku, na papíře o poznání nadějnějšího.
Švédové na rozdíl od jiných soupeřů v ostravské skupině Čechům nic nedovolili, nepolevovali tak, že by duel neměli pod kontrolou. Zatímco domácí hráli ještě juniorský hokej, "Tre kronor" naopak dospělý. Co o tom svědčí?
Omílaná nedisciplinovanost. Český tým se už od začátku čtvrtfinále zavařil v oslabeních, v prvních třinácti minutách hry šel do čtyř hned třikrát. "Kluci se z toho musí ponaučit, to je pro ně hrozně důležité do další kariéry, aby takové fauly nedělali, protože jinak v mužském hokeji hrát prostě nebudou a nemůžou," řekl trefně kouč Václav Varaďa.
Faulů za nedovolenou hru hokejkou kvůli horšímu pohybu se stalo příliš. Výstižné bylo osekávání beka Victora Söderströma ze strany Karla Pláška i Vojtěcha Střondaly v útočném pásmu. Sudí si pak vybrali první sekyru. O zkratu beka Karla Klikorky pět minut před koncem nemluvě.
Ano, rozhodčí na turnaji pískli ve skupině několik nesmyslů. V tom měl kapitán Libor Zábranský pravdu. Jenže jiné celky se s nastaveným metrem nějakým způsobem dokázaly srovnat. Češi nasbírali 138 minut, nejslušnější tým turnaje Švédové dosud 46. Uvědomělí Seveřané povolili ve čtvrtfinále domácím jen jednu přesilovku.
Neefektivní rány. Švédové také předvedli pár ztrát kotoučů, po nichž čeští hráči vyráželi dopředu. Ovšem brejky nebyly efektivní, domácí evidentně vysílila častá oslabení. Už při startu českého forvarda se velmi rychle na jeho úroveň dostával vracející se švédský útočník. Obránci byli zformovaní, vytlačili soupeře ze střelecké pozice.
Svěřenci Tomase Montena se vraceli zodpovědně ve stylu zkušených harcovníků v áčkové reprezentaci a pokrývali nebezpečný prostor mezi čárkami kruhů, tzv. slot. Češi z něj za celé utkání vypálili pouze osmkrát a šestkrát šel puk na gólmana Huga Alnefelta. Jinak často stříleli od mantinelů.
Absence střelce. V každém juniorském ročníku míváme odhadem dva až tři rozdílové hráče, nebo chcete-li hokejisty, kteří se vyrovnají produktům momentálně silnějších zámořských či severských zemí. Tito soupeři jimi mají napěchovaný kádr.
Pokud se zraní hned v prvním střídání na turnaji hráč typu Jakuba Lauka, který se přibližuje startu v NHL za Boston, nebo útočník atakující top pětku bodování Ontario Hockey League Jan Jeník, je to velký problém. Nejvíce branek mančaftu nasázel bek Zábranský, čtyři.
Právě Jeník dokázal dát jako jediný forvard dva góly, přestože chyběl ve dvou zápasech a jedné třetině. Prozatímní král střelců Švéd Samuel Fagemo má šest gólů, Nils Höglander o trefu méně.
Zkušenosti ze seniorských lig. Předpokládaného lídra měli Češi v gólmanovi Lukáši Dostálovi. Jenže nešlo spolehát, že každé utkání zavře branku a vyhraje se 1:0. Navíc ho postihly dost nepříjemné žaludeční problémy během turnaje.
Brankář Ilvesu Tampere odchytal ve finské lize úctyhodných 23 duelů. Pět startů za Tapparu zapsal obránce Martin Hugo Haš. Nejmladší hráč výběru, sedmnáctiletý Jan Myšák, stihl za Litvínov 26 startů v extralize, což se projevilo. Na svůj věk předvedl sympatické výkony.
Matěj Blümel 18 utkání za Pardubice, Karel Plášek 22 zápasů za Kometu. Jenže oba nehrají zrovna prim. Brankář Nick Malík, obránce Karel Klikorka a forvard Jan Šír do extraligy spíše jen nakoukli. Zbytek kádru hraje juniorské soutěže. Bylo to znát.
Je to hodně málo v porovnání se švédským celkem. Téměř všichni obránci, na jejichž hře si Švédové tradičně zakládají, hrají pravidelně farmářskou ligu AHL v zámoří či švédskou SHL.
Švédští obránci v letošní sezoně:
Rasmus Sandin - 19 utkání Toronto Marlies (AHL), 6 utkání Toronto Maple Leafs (NHL)
Philip Broberg - 24 zápasů Skelleftea (SHL)
Mattias Norlinder - 28 duelů MODO Hockey (SHL)
Victor Söderström - 15 utkání Brynäs (SHL)
Tobias Björnfot - 23 duelů Ontario Reign (AHL), 3 duely LA Kings (NHL)
Adam Ginning - 6 zápasů Linköping (SHL), 17 zápasů Vita Hästen (druhá švédská liga)
Každý z našich soupeřů v základní skupině B měl určitý výpadek, byť jen chvilkový. Frustrované a nerozehrané Rusko jsme dokázali porazit. Ovšem Švédové ukázali i díky zkušenostem nabraným v seniorských soutěžích klid – v rozehrávce, kombinaci a dalo by se v superlativech pokračovat.
Z Tre kronor se díky výše popsanému stává adept na finále, dle mého názoru i favorit celého turnaje. Český juniorský hokej tento rozjetý vlak systému výchovy ve Švédsku bude ještě hodně dlouho dohánět.
