Hronek má šanci být dominantní bek v NHL, tvrdí Fischer. Pro Detroit získal zlatého Fina

Jak se vám šampionát na Slovensku zamlouval?

Navštívil jsem Košice i Bratislavu. Organizačně byl turnaj výborně zvládnutý, se skvělou atmosférou. Ve spoustě zápasů padalo hodně gólů, což nevím, jestli je vždycky lepší. Každý chce vidět góly, ale pro mě z pracovního hlediska jsou nejdůležitější utkání, která jsou vyrovnaná až do poslední chvíle a ve třetí třetině se opravdu o něco bojuje. Vyrovnaných zápasů moc nebylo, ani prodloužení nebo nájezdů. I tak šlo o zajímavé mistrovství.

Česká reprezentace byla i přes čtvrté místo za svou hru chválená. Pobavila i vás?

Klukům se dařilo, dávali ve skupině hodně gólů a hráli výborně. Ve čtvrtfinále chytli Němce, což bylo úžasné rozlosování. Nepamatuju si, kdy naposledy se postupovalo ze druhého místa. První lajna dávala spoustu gólů, takže se kluci cítíli v pohodě a věděli o sobě na ledě. Čekalo se ještě na situaci ohledně Pastrňáka, Krejčího a Hertla. Každopádně Simon odehrál roli prvního centra dobře. Obraz hry byl pro diváky dobrý, škoda čtvrtého místa.

Na turnaji zářil obránce Filip Hronek, který letos odehrál v NHL 46 utkání. Bude podle vás v příštím roce už stabilním členem kádru Detroitu?

Měl výbornou sezonu. Kromě bodové produkce ohromně vyspěl, co se týká hokeje i života. Přesně ví, na čem pracovat. Uvědomuje si, že defenziva rozhodne, kolik bude v každém utkání hrát minut. Nejde jen o to, kolik udělá bodů. Mistrovství světa bylo pro něj skvělé, protože byl vytěžovaný. Zahrál si proti Malkinovi, Ovečkinovi, tedy proti útočníkům, s nimiž se v NHL na ledě úplně nepotkával. Pamatuju si z osobní stránky, že pokud člověku vyjde mistrovství, nabije ho do příští sezony. V to samé doufám i u Filipa, který je ohromně sebevědomý, průbojný a má velkou šanci být dominantní obránce na nejvyšší úrovni, ať jde o NHL, olympiády, tedy s účastí hvězd, nebo Světové poháry. Doufám, že bude rozvíjet svůj potenciál a bude nejlepší český obránce příštích deseti let, který bude chtít reprezentovat.

Sledujete beky z pozice bývalého obránce přece jen důkladněji?

Dívám se na všechny stejně. Moje práce v Detroitu je sledování volných hráčů. Jde o hokejisty, kteří nebyli draftovaní, anebo prošli draftem a nikdo je nepodepsal. Stávají se z nich volní hráči předtím, než jdou právě do Severní Ameriky. Když dám pár příkladů z českého nároďáku, tak v této situaci byl Honza Rutta před dvěma lety v Paříži. Podepisoval smouvu s Chicagem až po mistrovství. Víceméně stejně to bylo minulý rok u Skleničky s Moravčíkem po šampionátu. A jsou další. Každá organizace chce postavit samozřejmě co nejvíce konkurenceschopné mužstvo. Jelikož je instalovaný platový strop, tak čím víc mají hvězdy, tím míň musí mít ostatní hráči. V Detroitu se nyní snažíme vytvořit jádro z ročníků 1994 až 2000. Z posledního draftu do něho zapadá Filip Zadina, ale také starší Filip Hronek.

Koho se vám na mistrovství světa podařilo získat pro Red Wings?

Podepsali jsme finského obránce Oliwera Kaskiho. Na šampionátu víceméně řídil první finskou přesilovku. Měl úžasnou sezonu, i když ještě před dvěma roky nebyl dominantní. Hrál na univerzitě v Americe a pak se v minulé sezoně vrátil zpátky domů. Ošahal si finský profesionální hokej na té nejvyšší úrovni. Po Vánocích začal koketovat s finským nároďákem na Euro Hockey Tour. Na Švédských hrách v únoru byl možná nejlepším finským obráncem. Má za sebou dlouhou sezonu s tím, že se strašně zlepšil. Byl nejužitečnější hráč základní části SM-Liigy, což se za posledních deset let žádnému obránci nepovedlo. Hrál výborně s pukem a potom měl spoustu nabídek různých klubů z NHL. Odvedli jsme dobrou práci a nakonec si vybral Detroit, za což jsme moc rádi. Podepsali jsme ho na příští sezonu.

Celkově za Pelicans Lahti nasbíral v 65 utkáních 55 bodů, to už je jako čtvrtý útočník na ledě...

Za národní tým hraje jinak než ve finské lize. Je to moc chytrý kluk, dokáže hned na prvním sezení vyposlechnout rady a okamžitě je aplikovat do své hry. Před dvěma lety o něm spoustu lidí říkalo, že není dobrý bruslař. Za poslední dvě léta se opravdu specializoval na to, aby mohl využít svůj ofenzivní potenciál a u toho se dneska musí hodně bruslit. Zvlášť obránci, kteří když se zapojí do útoku, musí se vrátit zpátky. Na mistrovství se soustředil na to, aby nikde nepropadal. Finové hráli úžasný týmový hokej, s obrovským nasazením a krátkými střídáními. Hezky se na to kouká, a to bylo mužstvo bez jakýchkoliv hvězd. Jen dva kluci nastupovali v NHL. A to ještě Lammikko odehrál jen půl sezony jako čtvrtý centr na Floridě. Devatenáctiletý obránce Jokiharju hrál na dvacítkách a stihl jen první třetinu sezony v Chicagu.

Posílal report i o stávajících hráčích Detroitu na mistrovství světa?

Určitě, nebyl jsem tady jediný skaut z klubu. Všichni jsme sledovali naše hráče a také hlavně potenciální kluky na draft. Bylo to velice specifické mistrovství a tipnul bych si, že klidně šest kluků může být draftovaných. Mluví se samozřejmě o Kaapovi Kakkovi a Jacku Hughesovi. Ale zároveň je zajímavý německý obránce Moritz Seider, který pár zápasů zmeškal kvůli otřesu mozku, a má šanci být dominantní v budoucnu i na té nejvyšší úrovni. Předváděl, že se nebojí, zapojí se do útoku a zároveň je i fyzický v obraně. Byli tu i další. Slovák Liška, velice pracovité křídlo, rakouský centr Benjamin Baumgartner, nebo švýcarský bek Janis Moser.

Kdo ještě zapadá mimo Hronka a Zadiny do zmíněného jádra, s kterým počítáte?

Mantha, Larkin, Athanasiou, Bertuzzi... To jsou kluci, kteří se každý rok zlepšují a třeba tuto sezonu končili výborně a poslední měsíc a půl jsme relativně vyhrávali. Právě Anthony Mantha byl jeden z nejdominantnějších hráčů v celé NHL v závěru. Začíná se dostávat do věku 25 let, kdy se opravdu láme chleba. Častokrát se v tuto dobu rozhoduje, jakou cestou kariéry hráč půjde. Navíc mazáci jako Nielsen, DeKeyser, Green nebo v bráně Howard dodají v kabině i na ledě určitý řád a mladší se vedle nich budou zlepšovat. Cíl je postupem času naši organizaci co nejrychleji zlepšovat, abychom se pokud možno přiblížili ke svkělým letům právě mezi roky 1990 a 2010.

Do Detroitu se vrátila klubová ikona Steve Yzerman na pozici generálního manažera. Co do klubu přinesl a stihl už vám něco předat z pracovního hlediska?

Se Stevem jsem měl možnost sedm let hrát. Potom jsme spolu čtyři roky pracovali, když měl v Detroitu pozici v managementu jako poradce. Snažil se zároveň naučit o všech aspektech, ať to byla administrativní práce, skautování hráčů, budování organizace, či podepisování smluv. Potom šel svou vlastní cestou do Tampy Bay. Steve měl tenkrát několik nabídek, nejen z Tampy. Je ohromně cílevědomý a zarputilý do práce. Mě to nabíjí, být kolem něj každý den. Motivuje mě v poznatcích ohledně budování organizace a každodenní práce. Steve je silná osobnost, která jakmile přijde do plné místnosti, všichni ztichnou a koukají, co se bude dít. Má v sobě tu personu díky úspěchům v kariéře a díky tomu, jak se přetransformoval z hokejisty do jednoho z nejlepších hokejových manažerů na světě v posledních deseti letech. Je to pro mě úžasná škola života.

Svou úlohu na šampionátu jste popsal, ale jsou nějaké odlišnosti ve vaší práci během sezony?

Víceméně jde o to samé. Jen nejezdím pouze na turnaje, ale zároveň i sleduju hráče v jejich klubovém prostředí. Do Evropy a zpět do zámoří lítám plus minus osmkrát devětkrát za rok. Bydlím v Detroitu natrvalo posledních 21 let. Cestování je hodně, každopádně to je součást práce. Kdokoliv směruje svou kariéru do skautského řemesla, cestování na konci  sezony se mu už hodně nastřádá. Ovšem i během sezony jsem někdy tři čtyři dny doma a už si říkám, kde už bych měl zase být. Hrozně mě to baví, a když je člověk na turnajích, je to bonus. Můžu zůstat v jednom hotelu několik dní, což během sezony se mockrát nestává. Například v lednu a únoru to byly dva měsíce, kdy v lednu jsem byl doma v Detroitu sedm nocí a v únoru jen osm nocí. Člověk je pořád na cestách a pak je někdy i osobní život docela zamotaný, ale práce je úžasná a jsem rád, když můžu mít vliv na budování naší organizace.

Co sráželo českou reprezentaci v play-off a jak si vedl na turnaji trenérský štáb v čele s Milošem Říhou? Poslechněte si Hokej fokus podcast: