Hadamczik: Nasazení Hrubce byl dobrý tah. Já bych takovou odvahu asi neměl
Posedmé za sebou se Česko vrací z mistrovství světa bez medaile. Bývalý kouč reprezentace Alois Hadamczik, který v roce 2012 jako poslední dokázal přivést národní tým na stupně vítězů, přesto vnímá bratislavský turnaj jako povedený. Tým byl podle něj kompaktní, dobře bruslil a celkově hrál hezký hokej. Hadamczik chválí také práci realizačního týmu, který se nebál některých neotřelých tahů, třeba nasazení trojky Šimona Hrubce do zápasu o bronz.
Mnohem živější herní projev Říhova výběru byl podle Hadamczika částečně způsoben také dějištěm mistrovství světa. "Na Slovensku se nám vždycky dařilo. Já to zažil v roce 2011, kdy jsme tam měli skoro domácí prostředí a i letos byli diváci naším šestým hráčem," chválí Hadamczik.
"Hráli jsme kompaktně, bylo vidět, že tým drží pohromadě. Hráli jsme dobrý hokej, hodně bruslili a kombinovali, a tým dal fanouškům naději, že by to mohlo vyjít až na nejvyšší metu," pokračuje Hadamczik. "Ono ale v tom semifinále dojdete k poznání, že medaile je strašně blízko, ale zároveň hrozně daleko."
Co sráželo českou reprezentaci v medailových zápasech a jak si vedl trenérský štáb Miloše Říhy? Poslechněte si nový Hokej fokus podcast:
"V bojích o medaile pracují hodně nervy a je to samozřejmě také o štěstí. V semifinále byla Kanada rozhodně lepším týmem, proti Rusku to bylo naopak. Hráči odvedli velký kus práce, bojovali, ale chybělo nám trochu právě to štěstí," hodnotí Hadamczik.
Současnému trenérovi reprezentační osmnáctky se líbil celkový koncept složení týmu. "Měli jsme několik mladých hráčů, které se podařilo zapracovat do týmu. Když na sobě budou pracovat, můžou být jednou oporami, ale vždycky budeme potřebovat hráče z NHL a ten základ doplnit," míní Hadamczik, který není příznivcem upínání se na jeden určitý reprezentační koncept a způsob hry.
"Někde jsem četl, že bychom se měli vydat finskou cestou (sehraný tým složený z evropských hráčů). My bychom měli jít především českou cestou, prostě vybrat hráče, kteří mají aktuálně nejlepší formu a hodí se do týmu. Neubíral bych se ani kanadskou, ani švédskou nebo finskou cestou. Inspiroval bych se našimi předchůdci, ať už Ivanem Hlinkou nebo Luďkem Bukačem, kteří ve své éře vozili medaile. Každá doba má své hrdiny, je potřeba dát jim důvěru a zabudovat k nim mladé hráče. Výsledky pak přijdou," je přesvědčený Hadamczik.
Finsko vyhrálo světový šampionát s takřka bezejmenným týmem, složeným až na dvě výjimky z hráčů z Evropy a nižších zámořských soutěží. "Také jsem z toho byl překvapený. Ale je potřeba se podívat, jaké hráče a možnosti ve finské lize mají. Když se podívám na extraligu, tak vidím tak tři čtyři hokejisty, kteří by na mistrovství mohli být. Ale pokud bychom vzali místo hráčů z NHL dalších deset z extraligy, tak nevěřím, že by to fungovalo. To bychom také mohli hrát o záchranu," varuje Hadamczik.
Velkým překvapením pro zkušeného kouče bylo nasazení Šimona Hrubce do branky pro rozhodující utkání o bronz. "Já bych to popravdě neudělal. Je to samozřejmě zodpovědnost trenéra Říhy. Od něj to byl dobrý tah, protože Hrubec chytal výborně. Ale na tohle bych asi neměl odvahu, soustředil bych se buď na jednoho, nebo druhého brankáře. Trenéři se ovšem rozhodli takhle a je nutné říct, že Hrubec byl v tom utkání jeden z nejlepších hráčů."
Zápas s Ruskem z pohledu Hadamczika rozhodla jednoznačně slabá produktivita v útoku. "Když máte v zápase 50 střel na branku, tak byste z toho měli dát tak pět gólů. Na Rusech bylo vidět, jak jsou frustrovaní, protože oni si přijeli pro zlato. Už dlouho jsem neviděl sbornou tak pod tlakem, tolik střel jsme proti nim neměli třeba za tři zápasy. Medaili jsme si zasloužili, je škoda, že jsme nebyli ve střelbě trochu razantnější," uzavírá Hadamczik.
