Nesestupový model extraligy je nevyhnutelný, říká prezident svazu Král. V červnu bude opět kandidovat
Coby druhý nejdéle sloužící prezident Českého svazu ledního hokeje řeší jedno z nejtěžších období. Tomáš Král společně s vedením extraligy předložil návrh Asociaci profesionálních klubů na částečné uzavření soutěže z důvodu stabilizace po okolnostech způsobených pandemií koronaviru. Do konce května by mělo být jasno, zda se plánovaný čtyřletý cyklus schválí.
Extraligový ročník 2019/2020 byl výjimečný z několika důvodů. Poprvé ve více než osmdesátileté historii nejvyšší tuzemské soutěže navštívilo základní část přes dva miliony diváků. Na druhou stranu play-off se kvůli pandemii neuskutečnilo. Je tedy nevyhnutelný nápad s novým modelem a změna toho z letošního ročníku?
"Jsem o tom jednoznačně přesvědčený. Můj názor na podobu soutěže je všeobecně znám. Ještě když jsem na svazu nepůsobil, byl jsem pro přímý sestup a postup. Konečně se to pak povedlo a přišla ideální sezona z hlediska atraktivity. Jenže do ní zasáhla epidemie," posteskl si Král v pořadu ČT sport "Hokej v 60 minutách".
"Na začátku jsem o ničem takovém nepřemýšlel. Jenže velmi záhy se začaly řešit smlouvy hráčů a některé kluby propouštěly. Jde zkrátka o reakci na názory z řad klubů, že to je pro příští sezonu potřeba nějak ošetřit," pokračoval šéf Českého hokeje.
Vedení svazu a extraligy společně připravilo návrh pro kluby, v němž se v následujících dvou ročnících extraligy počítá postupně s rozšířením na šestnáct týmů. V sezoně 2022/2023 pak přijde na řadu baráž, po které dva kluby sestoupí a počet celků se opět zredukuje na čtrnáct.
"Buď bude tento model přijat, alespoň dvoutřetinovou většinou jako například ve Švýcarsku, to znamená třeba 10:4, nebo zůstáváme na stejném modelu," osvětlil vystudovaný právník.
Kluby mají možnost se vyjádřit do 31. května. Zatím totiž svaz na plán zveřejněný na začátku května nedostal reakce od všech. "Například na žádost Sparty jsem prodloužil termín do 31. května. Některé kluby totiž jednoznačně nechtějí nesestupovou ligu, některé naopak ano. Kluby dospěly tedy k názoru, že by se měly nejdříve sejít a prodiskutovat to," přiblížil Král.
Za svým názorem obecně na podobu evropských hokejových soutěží si stojí i přes návrh podobný tomu finskému. "Myslím si, že model uzavřené soutěže není pro střední a západní hokejovou Evropu ten správný. Jde o úplně jinou situaci než v zámoří nebo v KHL," uvedl.
Už nyní vyvstává otázka, zda si v případě plánovaného převzetí extraligy profesionálními kluby organizace APK poté neupraví podmínky zvláště na poslední dvě sezony modelu. Tedy, že se nedodrží zúžení opět na čtrnáct účastníků.
"Je to připravené ve smlouvě mezi svazem a APK. Pokud by došlo k jejímu převzetí extraligy, řeší si ji sama, ovšem v případě podoby soutěže a počtu účastníků musí být souhlas výkonného výboru Českého svazu ledního hokeje. Vždy tam zůstává pojistka," sdělil Král.
Na dodržení modelu v celém rozsahu trvá. "Nesouhlasil bych s tím, že se extraliga rozšíří na šestnáct, a pak se řekne, že se padat nebude. Každopádně v současné situaci nevnímám nějakou velkou aktivitu k převzetí," prohlásil plzeňský rodák.
V čele Českého hokeje je už od roku 2008, což z něj činí druhého nejdéle sloužícího prezidenta v historii. Na červnové konferenci se může jeho dvanáctileté působení prodloužit. Bude opět kandidovat?
"Situace, která teď nastala, mě spíš vede k tomu, že asi ano. Do návrhu s modelem extraligy jsem klubům napsal, zda s mým pokračováním souhlasí z toho důvodu, že za normálních okolností bych se s vedeními klubů potkal před konferencí, teď to možné není," dodal Král.
