Antoš oponuje Pešánovi: Restrikce juniorskému hokeji nepomohou. Bez rizika sestupu málokdo bude pracovat víc
Juniorskému hokeji by prospěla větší volnost práce v klubech. A hlavně zkvalitnění soutěží, ať už jejich zeštíhlením, nebo zavedením postupů a sestupů. To se domnívá hokejový expert ČT a mládežnický trenér Milan Antoš, který tak reaguje na aktuální vyjádření Filipa Pešána. Šéftrenér Českého hokeje vidí cestu primárně ve zlepšení pracovní morálky hráčů, ale i uvnitř klubů.
Pešán ve středečním rozhovoru s médii kritizoval mimo jiné práci s hráči v klubech. "Dělat restrikce ale není správná cesta. Měli bychom všichni spolupracovat. Svaz je jen organizace, která zastřešuje oddíly, on sám hokej nedělá. To je vždycky práce klubů. Souhlasím, že to děláme špatně, protože nemáme hráče, ale potřebujeme najít cestu, jak spolu komunikovat a zlepšit současný stav. Trestání klubů to ale není," říká Antoš, který působí také jako trenér juniorky v pražské Slavii.
Místo trestání špatně pracujících klubů a trenérů, jak naznačil Pešán, by upřednostnil větší tlak ze sportovní stránky. "Pokud to někde dělají špatně, tak se to projeví na výsledcích a klub sestoupí. Ale když jsou soutěže nesestupové, tak se vlastně nic neděje, nikdo nemá morálku a snahu dělat něco navíc. Preferoval bych sportovní hledisko, restrikce prostředí nevyčistí a ničemu nepomůže," dodává Antoš.
Snahu o zeštíhlení juniorské extraligy a snížení počtu akademií přerušila koronavirová pandemie. "Akademie jako projekt nefunguje. Pokud v tom budeme pokračovat, tak si sami podkopáváme nohy. Vidí to všichni. To samé Dukla Litoměřice, na mistrovství z ní bylo sedm hráčů, ale že by tam byl vidět nějaký rozdíl? Měla by se nechat volnost klubům, dát jim na to finanční prostředky, a hlavně je nechat soutěžit, především v juniorské extralize," nabízí svůj pohled Antoš.
Expert ČT se pozastavuje i nad Pešánovou kritikou přístupu Michala Teplého na Turnaji Karjaly. "Slováci řešili podobný problém a svého nejlepšího hráče prostě na mistrovství nevzali. Pešán přitom pracoval s Teplým dva roky v Liberci. Pak ho vezme na Karjalu, kde nemá správný přístup. Ale na dvacítkách přesto hraje v prvním útoku, aby byl v týmu klid, a má druhý největší ice-time na turnaji. To je přece špatně. Buď se měl z týmu vyndat, nebo se to vůbec nemělo dostat z kabiny."
Českému systému, přístupu hráčů a absenci hokejových dovedností reprezentantů se věnoval Hokej bez červené – podcast s Robertem Zárubou:
Rozdíl mezi elitními světovými týmy a českou reprezentací v mládežnických kategoriích se podle Antoše stále zvětšuje. A nejen herně, ale i v hlavách. "Prostě jsme přiznali, že už na to nemáme a budeme bránit. Akademie dostávají rady, jak by se měl hrát aktivní hokej, a pak si všichni ti trenéři sednou k televizi a vidí zápas Ruskem nebo Amerikou, kde úplně vyklidíme útočné pásmo a hrajeme klasického zanďoura. To je rezignace," zlobí se Antoš.
Problém přitom nevidí ani tak v tom, že by hráči neměli dostatek herního prostoru. "Tohle je ročník, který dostal největší možnost hrát v první lize nebo v extralize, zkusit si velký hokej," připomíná Antoš. "Musíme si přiznat, že to nefunguje, jít jinou cestou a udělat co nejdřív zásadní změny. Pro mě je hlavním poznatkem z mistrovství, že jsme si na tom turnaji přiznali, že na první pětku nemáme," konstatuje.
