BLOG: Barážový zázrak! Šlégr v kostele vyvolal ducha Hlinky. Nebo ne?
Já to tvrdím stále: boj o extraligový titul má své kvality, ale kam se celý cirkus kolem Masarykova poháru hrabe na každoroční řežbu na zlomu extraligy a první ligy. Vždy, když jste přesvědčeni, že bylo v baráži k vidění už téměř vše, budete promptně vyvedeni z omylu. Tentokrát si povíme zejména o severočeské pomoci z nebes, protože v proslule čistém prostředí českého hokeje jiné vysvětlení závěru boje o extraligu nepřichází v úvahu. No a také se stručně podíváme, co se v uplynulé sezoně dělo v pralese, tedy první lize. Předem vás ale varuji, že optimistické čtení to moc nebude.
Nejdříve tedy k baráži. Pokud jste ji nesledovali, trošku to zestručním, abyste získali rychlý vhled do problematiky a já rovnou mohl navázat tím nejdůležitějším. Celé to probíhalo přibližně takto: Některé týmy vyhrávaly, zatímco jiné prohrávaly, přičemž v každém kole to bylo tak 50 na 50. Těch kol bylo dvanáct a bylo to po většinu doby děsně napínavé. Tu se zdálo, že z první ligy postoupí Karlovy Vary a Kladno, ondy se pomyslné hokejové štístko prchlivě usadilo na zpocených zádech borců z Litvínova a Jihlavy, zástupců nejvyšší soutěže.
Vše vyvrcholilo jedenáctým kolem v pátek 20. dubna. Tabulku po desátém kole vedly Vary s 19 body, následoval Litvínov s body 15, Jihlava jich měla 13 a byla na tom lépe než Kladno pouze o skóre. Proti sobě stály celky takto: Karlovy Vary hostily Litvínov, Kladno pak Jihlavu.
Vidíte v tom ten obrovský náboj? Varům totiž stačilo k jistotě postupu urvat pouhý bod, Litvínov potřeboval bodovat ideálně za tři body, ale i dva mu dávaly slušnou šanci. Pokud by navíc vyhrála Jihlava nad Kladnem, v posledním kole by měl Litvínov bod náskok a stejně jako Jihlava by hrál proti celku, kterému již o nic nejde. Skvěle rozdané karty k velkému finále. A v tuto chvíli do celého sportovního klání zřejmě vstupuje duch Ivana Hlinky. Nevěříte? Věřte.
"Když je člověk v úzkých, hledá všemožné cesty. Ale nechtěl jsem si dát do hlavy, že by to nemělo dopadnout. Nechtěl jsem si to vůbec připustit. Jsem zastáncem toho, že jakmile máte negativní myšlenku, stane se to," řekl šéf a zároveň trenér hokejového Litvínova Jiří Šlégr po úspěšném udržení extraligy. Ty všemožné cesty byly vskutku netradiční, Šlégr totiž byl během vrcholící baráže dvakrát v kostele "promluvit" s Ivanem Hlinkou, mytickou personou českého hokeje a zejména litvínovského klubu.
A "Šéf" v jedenáctém kole požehnal. Byly to ovšem obrovské nervy. Tři třetiny hrály Vary s Litvínovem bez branek, vyloučen byl během šedesáti minut jediný hráč. Neuvěřitelné drama, které dospělo do prodloužení. Vary tedy budou extraligové! Ale co Litvínov, získá kýžený druhý bod, který pro něj bude znamenat zásadní přiblížení k udržení příslušnosti k nejvyšší soutěži? Čas 62:10, karlovarský Stanislav Balán fauluje, podražení, dvě minuty, hrají čtyři hráči na tři, uběhne 14 sekund a litvínovský Juraj Mikúš se trefuje, neuvěřitelná euforie borců ve žlutočerném! Zázrak! "Guma" nebyl v kostele zbytečně!
Ehm. Nechci brzdit náboženskou euforii, ale novinářská čest mi velí zmínit ještě dvě další vysvětlení pro to, co se v jedenáctém kole událo. Byť je to krajně nepravděpodobné. Tedy ještě se mohlo... Ne. To ani nemohu vyslovit. V hokeji? Našem národním sportu? V nejvyšší soutěži a všem na očích? To kategoricky odmítám. Zcela nemožné. Pak tedy zbývá poslední varianta – byla to šťastná náhoda. Tuto variantu bych si ale dovolil odbít (či spíše hokejkou odstřelit) parafrází mého velkého kamaráda, který v podobných situacích reaguje nějak takto: "A já teď sním hrocha." Je to tedy sichr, byl to zázrak. Všem fanouškům Litvínova tímto přeji klidné spaní.
V podpalubí lehký smrádek, ale teplo
První ligu nečeká jen návrat Jihlavy. Přibývá ještě jeden účastník, byť za mnohem radostnějších okolností. Prales nám totiž, na rozdíl od toho brazilského, expanduje. V příštím roce se k původním 14 týmům přidá ještě jeden, ze druhé ligy po velkém boji a zároveň velkém smutku v Havlíčkově Brodě postupuje ostravská Poruba. A my, fanoušci pralesa, se již moc těšíme, jak nám svaz lichý počet týmů splácá do zápasového itineráře.
Z uvedeného je patrné, že se z první ligy letos nesestupovalo. Svaz navíc škrtl předkolo play-off, a tak na začátku roku 2018 postupně rostl počet týmů, kterým bylo jasné, že se jich první osmička zajišťující vyřazovací boje netýká. Důsledek byl očekávatelný. S postupem času přibývalo vyloženě trapných a zcela zbytečných klání, týmy, kterým bylo jasné, že si play-off nezahrají, pouštěly alespoň trochu kvalitní hráče, kam mohly, a jediným napínavým elementem bylo, zdali trapná Kadaň získá nejméně bodů v sezoně od roku 2002, kdy Kometa Brno skončila po 40 kolech s 11 body.
K první i druhé části tohoto blogu si dovolím osobní vzkaz směrem k vedení českého hokeje: Pánové, jestli vás tohle baví, tak mě teda ne. A ujišťuji vás, že nejsem sám.
PS: Dlužím odpověď stran Kadaně. Povedlo se, Trhači (tak si teď říkají a jako maskota mají Maxipsa Fíka) vybojovali v sezoně 2017/2018 27 bodů, což je v posledních letech suverénně nejhorší výsledek. A mohlo jim to být úplně jedno. Stejně jako Benátkám, stejně jako Ústí, a tak dále, a tak dále. Nepadá se, příští sezonu se taky nebude sestupovat, tak co. Smutné.
