Ústavní soud odmítl stížnosti v korupční kauze 1. FC Synot
Brno - Ústavní soud (ÚS) po více než tříletém zkoumání odmítl stížnosti aktérů korupční kauzy kolem uherskohradišťského fotbalového klubu 1. FC Synot, dnešního prvoligového Slovácka. Uložené podmínky a peněžité tresty tak definitivně platí. Soud jedním usnesením odmítl stížnosti pěti z deseti odsouzených. Konkrétně šlo o bývalého majitele klubu Iva Valentu a sudí Václava Zejdu, Bohuslava Krátkého, Eduarda Cichého a Jaromíra Hlaváče.
V kauze stanulo před soudem sedm bývalých sudích a tři funkcionáři. Dostali podmíněné tresty od tří do deseti měsíců a museli zaplatit 50 000 až 350 000 korun. Většině soudy také zakázaly činnost ve fotbale. Nejpřísnější podmíněný trest, deset měsíců vězení s odkladem na 2,5 roku, si vyslechl Zejda. Nejvíce peněz musel zaplatit Valenta.
Korupci se podařilo prokázat především díky odposlechům. Zazněly v nich výrazy jako "ryby", "kapříci", "poprašek" či "dotace na výhru", které podle soudů kamuflovaly korupci. Právě zákonnost, věrohodnost a vypovídací hodnotu telefonních záznamů obžalovaní před soudy všech stupňů zpochybňovali, své výhrady pak zopakovali i v ústavních stížnostech. Podle ÚS jsou ale záznamy z odposlechů obsáhlé a výmluvné a soudy je hodnotily podrobně a objektivně.
Další výhrady směřovaly proti závěru, že korupce ve fotbale souvisela s "věcí obecného zájmu", což je znak skutkové podstaty úplatkářství. Podle Ústavního soudu jsou ale vrcholné fotbalové soutěže již pro svou vysokou sledovanost natolik významným kulturním a ekonomickým fenoménem, že jejich spravedlivý a čestný průběh musí být vnímán jako věc obecného zájmu.
"Ze skutkových okolností případu je dostatečně zřejmé, že stěžovatelé si byli sociálně škodlivého a kriminálního charakteru svého počínání dobře vědomi, což ilustruje i poměrně vysoká míra utajení, používání kódovaného jazyka při sjednávání úplatků," stojí v usnesení senátu se zpravodajem Janem Musilem.
