Nizozemsko: Omlazený výběr Oranje s "Ďáblem" Van Gaalem na lavičce

Začátky nizozemské kopané byly velmi pozvolné. Přes tři bronzové medaile na Olympijských hrách 1908, 1912 i 1920 se Nizozemci jinde neprosazovali. Nejvyšší fotbalová soutěž, současná ofenzivně laděná Eredivisie, byla v nížinaté zemi založena teprve po válce, roku 1954.

Titul mistra světa dvakrát unikl generaci kolem Johana Cruyffa. Jeho jmenovec Neeskens, Ruud Krol a spol. jako vůbec první v historii okusili, jaké to je prohrát dvě po sobě jdoucí finále mistrovství světa (1974 s Německem, 1978 s Argentinou).

Génius Cruyff byl bez pochybností technicky nejzdatnější hráč své doby. Jeho schopnost improvizace, poziční flexibilita a pohybové umění zapadalo do stylu totálního fotbalu praktikovaného trenérem Rinusem Michelisem. Na jeho kousky byli fanoušci do té doby zvyklí nanejvýš od brazilských, možná argentinských nebo uruguajských fotbalistů.

Zlatého trimufu na evropském mistrovství se dočkala až druhá geniální parta fotbalistů: Rijkaard, Koeman, Gullit a kanonýr Van Basten se zasloužili o dosud jediný skutečně mimořádný úspěch na Euru 1988.

Jenže ta samá skvadra už nic podobného zopakovat nezvládla a Kluivert, Bergkamp či Davids již Nizozemsko připravili pouze na další nekončící roky depresí. Na dvě zpackaná semifinále v řadě (MS 1998 a ME 2000) další generace navázala ještě jedním krachem před branami finále (ME 2004), aby následně menší část té samé party zkompletovala neslavný stříbrný hattrick na světovém šampionátu v Jihoafrické republice. 

Cesta na šampionát byla jedním slovem úctyhodná. Jediná remíza v Estonsku, jinak samá vítěství. Například doma s Maďarskem 8:1 a celkové skóre 34:5. Nejlepším střelcem byl s jedenácti góly kdo jiný než Robin van Persie.

Kapitán s důvěrou

Van Persie dodnes nepřekousl čtyři roky starou prohru ve finále. "Pořád to bolí," říká. Tehdy ještě v dresu Arsenalu tahounem nebyl, dal jediný gól. Letos je pro něj výzvou důvěra od Van Gaala umocněná kapitánskou páskou. "Dal mi důvěru, jakou jsem žádal. Udělal ze mě hrotového útočníka i kapitána, takže mu teď něco dlužím. Kvůli němu klidně projdu ohněm," slibuje. V týmu dále nechybí tradiční opory Arjen Robben, Wesley Sneijder či Dirk Kuijt.

V nominaci není obránce Paris St. Germain Gregory van der Wiel. Pravý bek, který nastoupil v prohraném finále se Španělskem na minulém MS, v této sezoně bojoval se zraněním a nedokázal se včas dostat do nejlepší formy.

Vedle Van der Wiela v nominaci nejsou ani bývalá brankářská jednička "Oranjes" Maarten Stekelenburg se stoperem Johnem Heitingou. Další dva pamětníci finále 2010 v tomto ročníku s Fulhamem sestoupili z anglické Premier League. 

Nizozemská obrana je vůbec složena především z mladších fotbalistů z domácí soutěže. Zadní řada by se mohla opírat o klubovou spolupráci z Feyenoordu. Hned tři pětiny nové defenzivní linie totiž tvoří rotterdamští zadáci - Janmaat, De Vrij a Martins Indi. Na poslední chvíli vypadl kvůli nataženému lýtkovému svalu defenzivní štít Rafael Van der Vaart. Záložník Hamburgu je neodmyslitelnou součástí holandské sestavy, však také patří mezi nejpilnější sběratele reprezentačních startů. Má jich na kontě 109 a mezi aktivními hráči je v tomto směru jedničkou.

Kvalifikovaný učitel gymnastiky Van Gaal

Podobně jako australští kolegové ze skupiny B si Nizozemci v posledních letech prošli menší krizí. Van Marwijkův pragmatický přístup sice na minulém MS tulipánům ještě přinesl vítané stříbro, dva roky staré Euro už ale znamenalo nekontrolovatelný výbuch. Oranjes se z východu Evropy vraceli bez jediného bodu a pýchu jim teď nemá vrátit nikdo jiný než (opatrný) vyznavač "starého dobrého" totálního fotbalu.

Už teď je jasné, že Louis Van Gaal po podpisu smlouvy s Manchesterem United nebude moci po šampionátu Nizozemsko posouvat nikam dále - to by však teoreticky nemuselo vůbec vadit. Amsterdamský rodák a promovaný učitel gymnastiky je totiž solidním specialistou na rychlý úspěch.

V Ajaxu ještě na počátku 90. let na první titul (po čtyřech letech) spotřeboval dvě kompletní sezony; Barceloně i Bayernu ovšem napoprvé přinesl hned double (97/98, respektive 09/10). K tomu si přidejme senzační vavříny se skromným Alkmaarem a máme profil bezesporu úspěšného muže. 

Experiment v rozestavení

Nizozemské fanoušky tak nyní může strašit jen pár věcí. V první řadě je to možná první Van Gaalovo angažmá u Oranjes, které skončilo hotovým fiaskem ve snaze dostat se na mistrovství světa 2002. Dalším případným zdrojem nejistoty jsou potom koučovy nedobrovolné experimenty vyloženě na poslední chvíli. 

Pokud se dvaašedesátiletému matadorovi v kvalifikaci velmi osvědčilo klasické rozestavení 4-3-3, zranění Kevina Strootmana a nedostatek uspokojivých alternativ teď Van Gaala vedou k vytrvalému zkoušení systému 3-5-2. "Je to systém, v němž mohou hráči ukázat svoji sílu. Van Persie a Robben z toho byli nadšeni," hlásil kouč před mistrovstvím. A posledně proti Walesu ostřílený trenér pro jistotu zatoužil vidět v akci do diamantu upravenou formaci 4-4-2.

Cesta Nizozemců do dalšího finále však bude asi hodně komplikovaná, zvláště pokud budou postrádat jednoho velmi důležitého hráče. Záložník AS Řím Kevin Strootman si na podzim přetrhal vazy v koleni, a hra tak přišla o jednoho z nejnadanějších konstruktérů posledních let. Nizozemcům takový středopolař dlouho chyběl a právě v osobě Strootmana našli hotový klenot, který se pobytem v Itálii ještě více vybrousil. Van Gaal nemá podobného fotbalistu jako on.