Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
AZ-kvíz tentokrát s Fortunou

Nejkontroverznější šampionát v historii aneb cena za turnaj v Kataru

Problémů a kritických momentů má fotbalový šampionát v Kataru za sebou více než dost. O některých otázkách se navíc zatím tolik nemluví, ačkoli by si zasloužily podobnou pozornost. Tento turnaj se z mnohých důvodů neslavně zapíše do dějin jako možná ten nejkontroverznější ze všech.

Když Katar vyhrál v roce 2010 pořadatelství mistrovství světa ve fotbale pro rok 2022, vyhlásil smělé plány – malý stát Arabského poloostrova s necelými třemi miliony obyvatel se chtěl postarat o to, aby byl jeho turnaj milníkem pro Blízký východ i pro fotbalovou organizaci FIFA.

A jak se zdá, zatím se to hostiteli v pořadí 22. světového šampionátu daří. I když zřejmě ne v tak pozitivním smyslu, jak si předsevzal.

Na Katar, jehož státní zřízení se dá označit za absolutistickou monarchii bez politické plurality, se snáší vlna kritiky, a to prakticky od zveřejnění výsledků hlasování, kdy arabský stát porazil ve finále kandidaturu USA. Prvním kritickým momentem se stal termín konání turnaje, který se musel vzhledem k tamnímu teplému počasí přesunout z tradičního letního období na konec kalendářního roku. Tedy v polovině sezony evropských soutěží, které na šampionáty obecně dodávají nejvíc reprezentantů. A není divu, že řada hvězd se v rozehraném ročníku potýká se zraněními a v Kataru chybí.

Netrvalo dlouho a hlavním bodem diskuze se stala otázka možného korupčního jednání v honbě za získáním pořadatelství (stejně jako v případě ruského turnaje 2018). Ačkoli etická komise FIFA potrestala po přiznané korupci některé vysoce postavené fotbalové funkcionáře, kteří hlasovali na objednávku výměnou za finanční odměnu, turnaj už Kataru zůstal. Sám bývalý prezident FIFA Sepp Blatter několik dní před zahájením šampionátu uvedl, že udělení pořadatelství Kataru bylo chybou.

Turnaj však i po zahájení současný šéf FIFA Gianni Infantino přes všeobecnou kritiku tvrdě hájí. S reklamou na to, že je v Kataru všechno v pořádku, navíc pomáhají štědře zaplacené fotbalové osobnosti jako v případě Davida Beckhama v pozici oficiálního ambasadora šampionátu. Katar nejen tímto turnajem, ale i dalšími světovými sportovními akcemi dlouhodobě buduje svou image moderního a otevřeného státu, který si může dovolit podobnou akci uspořádat s cílem vylepšit si pozici na Blízkém východě, zejména v konkurenci Spojených arabských emirátů.

Dělníci před stavbou stadionu Lusail
zdroj: ČTK / AP / autor: Hassan Ammar

Problematické stadiony, sexuální menšiny a alkohol

Se začátkem stavby rozsáhlé infrastruktury, včetně zbrusu nových fotbalových stadionů (a také silnic, hotelů, metra či letiště), se pak otevřela otázka porušování lidských práv a vykořisťování dělníků třetího světa, kteří pracovali ve 14hodinových směnách, přičemž výjimkou nebyly ani 18hodinové šichty bez proplacených přesčasů.

Podle mezinárodní nevládní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) čelili gastarbeitři mzdovému zneužívání a přemrštěným náborovým poplatkům. The Guardian informoval začátkem roku 2021 o tom, že při stavbě stadionů a další potřebné infrastruktury zemřelo na 6500 lidí.

Problematická je v Kataru také pozice žen a sexuálních menšin. HRW například upozornila na to, že ženy čelí častějšímu trestnímu stíhání (a případnému odnětí svobody až sedmi roky vězení) za mimomanželský sex v případě, že oznámily znásilnění, v takových případech policie věří více mužům.

LGBTQ+ komunita zase nebude mít od fotbalistů na turnaji v Kataru plánovanou přímou podporu, neboť FIFA pohrozila udělováním žlutých karet za duhové pásky. Homosexualita je v této konzervativní muslimské zemi ilegální, což potvrdil dalším kontroverzním výrokem bývalý katarský fotbalový reprezentant a v současnosti ambasador turnaje Chálid Salmán, jenž označil homosexualitu za duševní poruchu.

Pozdvižení vyvolalo také pozdní rozhodnutí o konzumaci alkoholu, která je povolena jen v oficiálních fanzónách, a to až po půl sedmé večer vzhledem k tamním náboženským praktikám. Někteří fanoušci se zase musí spokojit s ubytováním v podobě stanu s větrákem místo pokoje s klimatizací a diváci na stadionech musí přetrpět nejvyšší průměrné ceny lístků v historii fotbalového mistrovství světa. A s problémy při vytváření zpráv se potýkají zástupci zahraničních médií, kteří leckdy potřebují povolení a nemohou v zemi kdekoliv natáčet.

Trávník v katarské poušti
zdroj: ČT sport

Dopady na životní prostředí v ústraní

S výstavbou infrastruktury se pojí také dopady šampionátu na životní prostředí, které jsou spíš ve stínu ostatních témat. Zatímco turnaj v Rusku před čtyřmi lety podle organizace FIFA vyprodukoval 2,1 milionu tun emisí CO2, světová fotbalová organizace odhaduje letošní produkci ve výši 3,6 milionu tun. Podle Univerzity v Lancasteru by však mohlo jít o více než 10 milionů tun. Pořadatelé se přitom pyšní tím, že katarský mundial je zcela uhlíkově neutrální.

S tím však nesouhlasí nezisková organizace Carbon Market Watch, podle níž jsou celkové emise šampionátu podhodnoceny. Vědci a další kritici navíc poukazují na to, že Katar využívá nákup uhlíkových kreditů ve snaze dodržet plán udržitelnosti.

Že jsou řeči o uhlíkové neutralitě nevěrohodné, naznačují také astronomická čísla v celkových nákladech Kataru na šampionát. Bohatý stát z Perského zálivu vynaložil přes 200 miliard dolarů (více než 4,6 bilionu korun), některé zdroje dokonce uvádí částku přes 220 miliard dolarů (přes 5 bilionů korun). Přitom dosavadní rekord Brazílie z roku 2014 činil "pouze" 19,1 miliardy dolarů, doposud druhé Rusko před čtyřmi lety utratilo 13,9 miliardy dolarů.

S osmičkou stadionů s kapacitou od čtyřiceti do osmdesáti tisíc diváků a energetickými nároky na klimatizaci se pojí také otázka, co s nimi bude po šampionátu. Daily Mail uvedl, že Al-Sadd, nejúspěšnější fotbalový katarský tým, má v Dauhá průměrnou domácí návštěvnost 1500 lidí.

Je nám líto, video expirovalo.
Jak vypadají stadiony MS a co se s nimi stane po šampionátu?

Po turnaji se sice plánuje snížení kapacity stadionů a několik z nich bude přestavěno za účelem výstavby bytů, hotelů, obchodů či nemocničních zařízení, ale jen jeden ze sedmi zcela nových stánků (osmý byl přestavěn) je zcela demontovatelný. Také samotné rozebrání bude stát nemalé peníze a bude mít další dopad na životní prostředí, což naznačil český architekt Pavel Hladík, jenž se na výstavbě tří stadionů podílel.

Jedním z hlavních ekologických problémů šampionátu je proces odsolování, kdy dochází k odstraňování rozpuštěných minerálních solí z vody pro zemědělské účely a lidskou spotřebu. Vzhledem k dominantnímu využívání fosilních paliv k odsolování se stávají uhlíkové emise nevyhnutelným negativním důsledkem pro životní prostředí.

Využití osmi stadionů a 130 tréninkových hřišť pro mistrovství světa navíc zvyšuje tlak na odsolování kvůli obrovské spotřebě vody. Podle zprávy agentury Reuters je k zalévání každého trávníku denně potřeba nejméně 10 000 litrů odsolené vody.

Nezbývá než věřit, že za čtyři roky bude šampionát v USA, Kanadě a Mexiku ve znamení pozitivnějších zpráv.

Zdroj
ČT sport, BBC, Daily Mail, forbes.com, Guardian, Reuters, Wired.com, earth.org, abcnews.go.com, dohanews.co

Hlavní zprávy

Nejčtenější články