Turnaj vykoupený velkým utrpením a lidská práva v pozadí. Myslete na fotbal, apeluje FIFA

Píše se rok 2018. Kdesi v jihovýchodním Nepálu se ozývá nářek pozůstalých. Tělo Teje Narayana Tharua bylo právě zpopelněno. Stesk a zármutek na jedné straně, na druhé chladné číslo ve statistikách. Zemřel další pracovník ze staveb mistrovství světa v Kataru. Ale kolikátý v řadě vlastně?

Ani ne pětadvacetiletý mladík spadl z výšky při stavbě stadionu Al Janoub ve městě Al Wakrah. Působivá stavba z dílny architektonického studia Zahy Hadid upoutala pozornost. Stalo se tak i vinou dalších úmrtí dělníků, kteří na něm pracovali.

Ze statistik se dá vytáhnout mnohé. Před rokem rozčeřil vody The Guardian, který spočítal, že na stavbách souvisejících se šampionátem od zvolení Kataru v roce 2010 zemřelo zhruba 6500 lidí. Oproti tomu oficiální číslo z katarských zdrojů bylo o několik řádů nižší.

Co stojí za tímto výrazným nepoměrem? Indie, Pákistán, Nepál, Bangladéš, Srí Lanka, africké státy… Odtud se zpravidla rekrutuje levná pracovní síla pro Katar. Chudí hledají obživu a arabský stát nutně potřeboval rychle vystavět megalomanské projekty.

Ze statistik katarské vlády vyplývá, že od roku 2010 zemřelo více než 17 000 imigrantů, z toho méně než polovina byla zaměstnána ve stavebnictví. V zemi přitom žije a pracuje na dva miliony obyvatel cizí národnosti a podle katarských představitelů úmrtnost tomuto poměru odpovídá. Výkonný ředitel organizačního týmu Násir Al Chátir považoval tvrzení britského deníku jako "extrémně nespravedlivé".

Podle katarských úřadů zemřeli při pracovních úrazech při aktivní výstavbě stadionů pro mistrovství světa tři lidé. Tři. A toto číslo zopakoval i šéf FIFA Gianni Infantino: "Není pravda, že by během příprav zahynulo 6500 dělníků. Zahynuli tři. Je to pořád vysoké číslo, ale je to velký rozdíl. Pracovní podmínky jsou podobné jako v Evropě."

Jenže ďábel se skrývá detailu. V tomto magickém čísle nejsou zahrnuty osoby, které zemřely mimo stadiony či v souvislosti s dalšími stavbami, jako jsou hotely, silnice apod.

Více než polovina úmrtí imigrantů zůstala neobjasněna, či byla připsána přirozeným příčinám, nebo kardiovaskulárním onemocněním bez detailnějšího popisu. A důkazy chybějí.

Tím se dostáváme k podmínkám, ve kterých jsou dělníci na stadionech a infrastruktuře nuceni pracovat. V Kataru v letních měsících panuje extrémní horko, málokdy klesne teplota pod 40 stupňů, což byl i jeden z hlavních důvodů, proč se šampionát koná až na přelomu listopadu a prosince.

Ač dělníci pomáhají na stavbách nejdražšího mistrovství světa v jedné z nejbohatších zemí na planetě, bydlí v silně nehygienických podmínkách a nemají přístup k řádné lékařské péči. Navíc jsou mnohdy nuceni pracovat bez odpočinku i volného dne.

Podle zjištění Amnesty International, která dokumentuje příběhy desítek katarských dělníků, například členové ostrahy běžně pracují 12 hodin denně, sedm dní v týdnu, a to často měsíce nebo roky bez jediného dne volna. Pokud se rozhodli na vlastní pěst den volna vzít, zaměstnavatelé jim svévolně sráželi mzdu.

Dělníci, kteří se odhodlali do Kataru odjet za obživou, většinou potřebovali uživit i své rodiny ve svých domovinách. Jenže ani to jim mnohdy nebylo umožněno. Když jim zaměstnavatel odmítl zaplatit, nebylo příliš šancí se dovolat nápravy.

V Kataru dlouhé roky fungoval systém zvaný kafala. Zjednodušeně – zaměstnanci se upsali pracovní agentuře, která jim zařídila víza. Ovšem zároveň jim mohla zabavit cestovní pasy a často jim zadržovala mzdy a požadovala po nich neúměrně vysoké "náborové poplatky". Řešením nebyly stávky ani demonstrace, založení odborů nebylo možné.

V roce 2019 se po velkém tlaku lidskoprávních organizací i médií Katar rozhodl kafalu zrušit a umožnit změnu zaměstnání i opuštění země bez souhlasu pracovní agentury. Vláda také zřídila pracovní soudy, zvýšila minimální mzdu a prodloužila polední hodiny, během kterých je v létě zakázána práce venku. Zavedla systém ochrany mezd, fond podpory a pojištění pracovníků pro případ, že nedostanou výplatu, nebo se zraní, či zemřou "kvůli pracovnímu incidentu".

Podmínky se zlepšily, nikoli však dostatečně. Náborové poplatky většinou zrušeny nebyly. Pokud se dělník obrátí na pracovní soudy, proces bývá zdlouhavý. Zaměstnavatelé stále zabraňují hladkému odchodu k jiné firmě. Minimální mzda činí 275 dolarů měsíčně, tedy méně než 20 procent toho, co je obvyklé kupříkladu v Německu, Velké Británii či Francii.

"Skutečnost na místě je taková, že kafala tam stále je," shrnula loni v zimě výzkumnice Amnesty International May Romanosová.

"Náš výzkum naznačuje, že si zneužívání v soukromém bezpečnostním sektoru, navzdory pokroku posledních let, zachovává systematickou a strukturální podobu," uvedl vedoucí mezinárodního oddělení ekonomické a sociální spravedlnosti Amnesty International Stephen Cockburn.

Zlepší MS dělníkům alespoň trochu život?

Vedení FIFA často argumentuje, že konání MS v Kataru bylo pro podmínky pracujících velkým krokem vpřed. Šampionát má být podle fotbalové federace katalyzátorem zlepšení. "Mělo to velký dopad na to, že jsme tuto agendu skutečně prosadili rychleji, než by to trvalo, kdybychom nepořádali mistrovství světa," uvedl Násir Al Chátir.

Kardinální otázkou je, nakolik započatý proces změn bude pokračovat i poté, co šampionát skončí. Existují obavy, že až tlak médií a veřejnosti poleví, rychlost reforem se zbrzdí či zastaví.

FIFA vydělá na mistrovství několik miliard dolarů a 32 účastnickým států rozdělí 440 milionů dolarů. Amnesty International vyzvala, aby stejnou částkou odškodnila dělníky z řad migrantů pracujících na přípravě turnaje nebo rodiny pozůstalých.

"Už je příliš pozdě, aby se smazalo minulé utrpení, ale ještě je čas pro FIFA i Katar dát věci do pořádku," uvedla půl roku před zahajovacím výkopem MS Amnesty International.

"FIFA musí využít svého vlivu k tlaku na Katar, aby lépe realizoval své reformy a prosazoval zákony. Čas se rychle krátí, nebudou-li nyní zavedeny lepší postupy, bude zneužívání pokračovat dlouho poté, co fanoušci odjedou domů," řekl Cockburn z Amnesty International.

Představitelé FIFA k tomu zatím nepodali jasné vyjádření. "FIFA nadále pokračuje v pozitivním dialogu s Mezinárodní organizací práce, Mezinárodní odborovou konfederací a všemi příslušnými úřady v Kataru ohledně iniciativ, které budou přínosem pro migrující pracovníky v Kataru dlouho po posledním zápase mistrovství světa. Další informace k tomu budou včas poskytnuty," nechal v polovině října otevřenou otázku kompenzací mluvčí federace Bryan Swanson.

Na co se smí a nesmí poukazovat

Na porušování lidských práv si stěžuje i část týmů, které se na šampionát kvalifikovaly. Některé reprezentace už oznámily, že budou na diskriminaci upozorňovat i přímo během turnaje.

Asi nejviditelněji jsou odhodláni protestovat Dánové. Ti se na turnaji představí ve speciálních dresech s takřka neviditelným znakem. Společnost Hummel, která reprezentaci dodává vybavení, jim navíc vedle tradičních červených a bílých dresů nachystala i třetí, černou sadu, jako symbol smutku.

FIFA se snaží kontrovat. "Prosím, soustřeďme se teď na fotbal! Víme, že fotbal nežije ve vakuu. Stejně tak si uvědomujeme, že po celém světě existuje mnoho výzev a obtíží politického charakteru. Nedovolte ale prosím, aby byl fotbal zatahován do každé ideologické či politické bitvy, která existuje," apelovali krátce před startem MS předseda FIFA Gianni Infantino a generální tajemnice Fatma Samourová.

"Nikdo z lidí, kultury nebo národa není 'lepší' než kdokoli jiný. Tato zásada je základním kamenem vzájemné úcty a nediskriminace. A to je také jedna ze základních hodnot fotbalu. Tak si to prosím všichni zapamatujme a nechme fotbal, aby byl ve středu dění," prohlásili představitelé FIFA s důrazem na morální hodnoty.

Homosexualita je v Kataru kriminalizována

V problematice nuzných podmínek pro dělníky často podle svědectví hraje roli rasismus. Arabsky mluvicí pracovníci jsou zpravidla lépe ohodnocováni a nezastávají tak náročné pozice.

A kromě diskriminace rasové se řeší i vztah Kataru k LGBTQ komunitě. Vztahy osob stejného pohlaví jsou tu totiž stále kriminalizovány. Generálmajor Abdalazíz Abdalláh Ansarí uvedl, že homosexuální páry budou na šampionátu vítány a akceptovány, je však proti otevřené propagaci LGBTQ svobod.

"Pokud někdo bude mít duhovou vlajku a já mu ji vezmu, nebude to kvůli tomu, že mu ji chci vzít, abych ho urazil, ale abych ho ochránil. Protože pokud to neudělám, někdo by ho mohl napadnout. Nemůžu ručit za chování ostatních lidí," řekl Ansarí.

"Rezervujte si společný pokoj, spěte společně – to nás nezajímá. My jsme tu kvůli tomu, abychom řídili turnaj. Nemůžeme tu měnit zákony, nemůžeme na 28 dnů šampionátu změnit náboženství," zdůraznil.

Ostře se proti tomu vymezila například společnost FARE, jež monitoruje případy diskriminace ve fotbale. "Myšlenka, že vlajka, která je univerzálním symbolem různorodosti a rovnosti, bude lidem odebrána kvůli jejich ochraně, je nepřijatelná a dá se považovat za záminku," uvedl výkonný ředitel FARE Piara Powar.

Proti zákazu homosexuálních vztahů v bohatém arabském emirátu vystoupili ve videu také australští fotbalisté. Kapitán Anglie Harry Kane zase hodlá na turnaji nosit na rukávu pásku ve tvaru barevného srdce s nápisem OneLove (Jedna láska). V Kataru by se k němu mohlo přidat dalších osm evropských týmů.

Snahu organizátorů o vylepšení image pořádající země narušil krátce před startem turnaje ambasador šampionátu Chalíd Salmán. "Musí přijmout naše pravidla. Homosexualita je u nás zakázaná. Já nejsem striktní muslim, ale zakázaná je kvůli tomu, že jde o duševní poruchu," uvedl v rozhovoru pro televizi ZDF.

Je patrná jistá kontinuita

Homofobie a utlačování menšin bylo velkým tématem i před šampionátem v roce 2018, který pořádalo Rusko. Katar si se státem, jenž rozpoutal válku na Ukrajině, i v současnosti v mnohém notuje, což bylo patrné z říjnového přátelského setkání katarského emíra Tamíma bin Hamad Sáního s Vladimirem Putinem.

"Poté, co Rusko dosáhlo velkého úspěchu při pořádání posledního mistrovství světa ve fotbale v roce 2018, ruští přátelé poskytli Kataru velkou podporu především při organizaci turnaje v Kataru," uvedl emír. "Děkujeme vám za to, jsme hrdí na vztah obou zemí," dodal.