Euro 1996: Berger odjížděl domů, Koubu chtěla Barcelona a Poborský vstoupil do historie
Fotbalové Euro bylo přeloženo na příští rok a tak je i čas zavzpomínat na nejslavnější evropský turnaj v historii samostatné České republiky – kdy fotbalová reprezentace přivezla z Londýna v roce 1996 stříbrné medaile, když ve finále podlehla zlatým gólem v prodloužení Německu. Někteří z aktérů se v ČT sešli, aby se vrátili k šampionátu. Hovořili i o tom, jak měl brankář Petr Kouba na stole nabídku z Barcelony, kterak proběhlo lanaření Karla Poborského do Manchesteru United i jak se slavila výhra nad Itálií.
Všichni hráči shodně přiznali, že měli vlastně tehdy stále sbaleno a byli připravení jet po skupině domů. "Po skupině a pak po každém zápase pro nás přiletěl speciál a my ho poslali domů, stejně jako soupeře," vysvětloval Pavel Kuka. Vladimír Šmicer dodal: "S Patrikem Bergrem jsme měli na pokoji jeden kufr zabalený, protože jsme si říkali, že nemá cenu ho ani rozbalovat."
A kapitán Miroslav Kadlec, který na šampionátu oslavil dvaatřicáté narozeniny, to pospal jasně: "Byl to vlastně ideální stav pro českou povahu – nikdo s námi nepočítal."
Karel Poborský doplnil, že po úvodní porážce s Německem to bylo ještě horší. "Ti byli tenkrát jasně lepší, potom s námi nepočítal už vůbec nikdo."
Berger go home?
Kadlec vzpomněl na kouče Uhrina, který hlásal: "Nepouštět se do žádných velkých věcí a chtěl ve hře disciplínu." Brankář Petr Kouba jej znal ze Sparty a konstatoval, že Uhrinova taktika, která nesla ovoce, byla jasná: "Vzadu na nulu a toho góla vždycky dáme. To byl jeden z nejtaktičtějších záměrů, které měl," řekl gólman.
Po úvodním zápase v Anglii se proslýchalo, že chtěl odjet domů Berger, protože se nedostal do sestavy. Šmicer to potvrdil: "Chtěl odjet. Jeho agent ho ale uklidnil, sedli si s trenérem Uhrinem a nakonec to dopadlo dobře."
A přišel obrat, český výběr postoupil a vyřadil ve skupině Rusko i favorizovanou Itálii. Hráči vzpomínali, že výhru na Italy také adekvátně oslavili. "Trošku nás pak bolela hlava," přiznal Kuka. Šmicer, který tehdy patřil k benjamínkům týmu, dodal, že ráno ale byli všichni na snídani. "A to je sen každého trenéra." A Suchopárek potvrdil: "Každý stačil přijít ráno na hotel."
Poborský konstatoval, že tehdy přece jen byla jiná doba."To si dal každý po těžkém obědě pivo." A Kuka ho doplnil: "Měli jsme s sebou maskota Rudu Pivrnce – to o nás hodně vypovídalo."
Do Manchesteru United za minutu
Většina hráčů po tomhle šampionátu získala zajímavé kontrakty ve velkých klubech. Největší přestup udělal Karel Poborský, za nímž přišel ještě v Londýně na hotel Alex Ferguson, trenér a legenda Manchesteru United. "Volali mi, že na mě čeká dole Ferguson, ale já jsme si myslel, že si kluci dělají legrácky, tak jsem zareagoval asi až napotřetí," vzpomíná hvězda šampionátu. "Přišel jsem dolů, přes překladatele se mě Ferguson zeptal, jestli bych měl zájem jít do United, řekl jsem že ano a on na to, že to zkusí a odešel. Trvalo to necelou minutu," vybavuje si záložník krátký hovor, který jej přivedl do slavného týmu.
I Kouba odešel do zahraničí, ale říkalo se, že měl i nabídku z Barcelony. "Byla to pravda. Odjížděl jsem na Euro s tím, že můj čas nastal a chtěl jsem zkusit velkou soutěž. Konkrétní papír s nabídkou z Barcelony jsem viděl," přiznal muž, který potom ale odešel do La Coruni.
Šmicer, jenž měl podepsané přestupní lístky do francouzského Lens už před šampionátem, vzpomněl i na hráčského agenta Pavla Pasku, který měl většinu reprezentantů pod sebou. "Říkal, že to pro něho bylo tehdy eldorádo, zlaté časy."
Slavný lob a svatba
Moment, který vstoupil do dějin šampionátu, byl Poborského gól proti Portugalsku, kdy s trochou štěstí prošel mezi čtyřmi hráči a pak krásně přehodil gólmana. "Je fakt, že kvůli tomu gólu, který mi lechtá ego, mě znají po celém světě a je to se mnou svázané, jen je to už strašně dávno," dodal střelec branky, která byly vyhlášena nejhezčím gólem Eura.
Dva dny před finále odletěl na skok do Prahy Šmicer, aby se oženil s dcerou Ladislava Vízka. "Proběhlo to rychle, v jedenáct svatba na Staroměstské radnici, oběd, tanec, a v osm jsem letěl zpátky do Anglie," vysvětloval Šmicer, že měl svatbu naplánovanou, až skončí skupina smrti, po níž si všichni mysleli, že už budou doma. "Bylo tam tehdy hrozně lidí a každý mě plácal po hlavě, jenže já jsem si jí v předchozím zápase rozbil, takže mi pak v autě tekla krev. A svatební noc už byla s Patrikem Bergrem v Londýně v hotelu," dodal se smíchem.
Suchopárek se připojil s tím, že tam nebylo nic normálního. "Celé dva roky to byl takový sen, první zápas pod Uhrinem jsme v Turecku vyhráli 4:2 a před ním jsme se báli, abychom nedostali výprask. Já pak nepochyboval před každým zápasem, že ho zvládneme. Cítil jsem, že jsme neporazitelní. Třeba to teď má nároďák, dostanete se do takové euforie a nic vás nezastaví," vzpomíná fotbalista, kterému druhé místo v Anglii tehdy předpověděl Svatopluk Pluskal, legenda, která si zahrála s Josefem Masopustem i za výběr světa.
Penalta ve finále i smolný gól
Ve finále český celek vedl gólem z penalty za faul na Poborského, který byl ještě před vápnem Němců, ale nebyl VAR a rozhodčí jí pískl. Určen byl Kuka, ale přiznal, že se necítil. "Když jsem viděl, že je penalta a mám na ní jit, tak se mi podlomila kolena. Podívali jsme se na sebe s Patrikem Bergrem a já mu ukázal – prosím tě, jdi to kopnout. Nechápu, kde ve svém věku vzal to sebevědomí a proměnil jí v té atmosféře," komentoval bývalý útočník situaci, z níž padl vedoucí gól.
Ale Bejbl přiznal, že Němci měli přece jen víc zkušeností. "Rozhodla ta jejich buldočí nátura, zkušenosti i šířka kádru."
"Byli jsem rovnocenným soupeřem a měli jsme větší šance, ale nezareagovali jsme na střídání Bierhofa, který nám dal dva góly. A posledních dvacet minut jsem zalezli do vápna a to byla chyba," vybavoval si rozhodující momenty Poborský.
Nakonec rozhodl zlatý gól v prodloužení. "Bylo to gól blbec, vidím to dodneška před sebou, každý takovýhle záběr mě píchne do žeber," vzpomíná Kouba na míč, který neudržel v rukavicích a skončil u jeho levé tyče. "Míša Horňák to trochu tečnul a bylo hrozné, že už jsme to nemohli zvrátit, protože to byl zlatý gól a po něm byl konec, což bylo jen na tomhle šampionátu," vzpomínal.
Při návratu do Prahy je čekali i přes porážku ve finále davy a velký zážitek. Tahle parta fotbalistů, kteří hodně dokázali, funguje dohromady pořád. "Sedli jsme si lidsky a rádi se potkáváme a pořád se tlemíme stejným blbostem jako před dvaceti třiceti lety," dodal Poborský.
