BLOG: Pokud nechce Vrba komentovat bolavá témata, nechť se uchýlí do přeboru
"Nevím, jestli jste se přišel poradit o té angíně, nebo zánětu spojivek. Tohle je konzultace k angíně, jestli se chcete bavit o tom zánětu, domluvte si se sestrou jiný termín. Já se budu bavit pouze o angíně!" hřímá již viditelně brunátný praktický lékař. "Ale já jsem si myslel, že mi tu poradíte i s tím zánětem, když jste lékař, vždyť to spolu souvisí," nechápe pacient. "Ještě jedna otázka na ty spojivky a jdu pryč z ordinace!"
Jistě chápete, kam tím mířím.
Musím suše poznamenat, že ačkoliv chovám k české kopané už tak poměrně silný despekt, stále dokážu být znovu a znovu překvapován, jak hluboký ten septik vlastně je. Když český reprezentant v jednom ze dvou nejsledovanějších sportů v zemi o půlnoci ožralý nasměruje svůj vůz do sloupu, je to na vyhazov z reprezentace. Můj osobní názor je, že je to na vyhazov doživotní. Ačkoliv se nás kupříkladu Ladislav Vízek snaží přesvědčit, že je to vlastně všechno o pohodě, já si to tedy nemyslím. Přes jeden a půl promile, to je při Limberského váze bratru pět dvanáctek.
Průšvih jako vrata. Ale to další pokračování! Limberský od nehody utíká policejní hlídce, ta jej dostihuje. Limberský pak příslušníkům na místě vyhrožuje. To už se mi pak nezdá moc vtipná ani připomínka, že ho policisté chytili, protože tam byl kontakt. V mé představě civilizované společnosti bych očekával bryskní odsouzení jeho činu, okamžité vyvození důsledků a tuplem šmytec v reprezentaci. No, ale to pořád není všechno.
Tadyhle pan fotbalista, vzor mladých, tahoun úřadujícího mistra a jedna ze základních opor reprezentace, při svém prvním zápase po "prohřešku" slaví vstřelenou branku tím, že vytlemený od ucha k uchu běhá po trávníku a imituje řízení vozidla. Nám je to všechno jedno, jako by vzkazoval, a ve vteřině dělá ze své předchozí omluvy to, čím byla od počátku, totiž cár papíru psaný zřejmě PR oddělením plzeňské Viktorky, který sám hráč zřejmě ani neviděl, v lepším případě se pod něj jen podepsal. Tak to už je na definitivní konec v reprezentaci a několikaměsíční distanc v nejvyšší soutěži, protože větší pošlapání toho takzvaného dobrého jména českého fotbalu si už představit opravdu neumím.
Ale pozor, zdaleka nekončíme! Po téhle buranské frašce je dlouho ticho po pěšině. Až jsem se sám sebe ptal, zdali se mi to celé během přímého přenosu nezdálo. Postupem času však přesto přišly první reakce. 21. září, tedy jedenáct dní po nehodě, šéf českého fotbalu Miroslav Pelta naznačuje, že Limberský nebude v nejbližší nominaci. Dalo se to čekat, ostatně reprezentace má postup na Euro jistý a ve zbývajících kvalifikačních zápasech v podstatě o nic moc nejde. Takže se to tak nějak hezky a v klídku ukope do zázemí a jde se na klobásu. No ale to jsem ještě netušil, že korunu všemu nasadí reprezentační trenér. Ten, který slavně přicházel div ne jako spása české reprezentace.
Pavel Vrba na tiskovce k reprezentační NOMINACI odmítl hovořit o NOMINACI Limberského s tím, že pokud se na to novináři chtějí ptát, nechť si domluví jinou tiskovku, na které on ovšem nebude.
Všechno to od začátku tiskovky vypadalo jako další díl Okresního přeboru, ve kterém to nějakým nepochopitelným způsobem chlapci dotáhli až k reprezentaci. Reprezentační trenér (!!!) Pavel Vrba si tak nejdříve dělá legraci z přítomných novinářů, aby poté odmítl mluvit o všem podstatném, co se v poslední době kolem reprezentace dělo, tedy právě o nenominaci Limberského. Protože, i když se to Vrbovi nakrásně nelíbí, podstatnějšího tématu nyní vskutku není. Zejména poté, co kolem případu všichni buď mlčí, nebo ho hrají usilovně do autu. A vše grandiózně zakončí výhružkou svého odchodu, pokud otázky k Limberskému budou pokračovat.
Co za signál reprezentační trenér (a vlastně všichni ostatní) během celé kauzy vyslali? Limberského prohřešek je asi nějakým způsobem štve, ale zřejmě jen kvůli tomu, že jim samotným přidělává problémy. Od začátku se usilovně snaží vše nechat vyhnít do ztracena. Veřejnost se logicky neustále ptá na to, jaká bude reakce, či proč žádná reakce není. Dává to smysl, jelikož odpovědí na relevantní otázky se nedostává. Na to samé se musí stejně logicky ptát i novináři. Je to jejich práce. Stejně jako je Vrbova a Peltova práce podobné věci vysvětlit a zaujmout k nim jasné a pevné stanovisko. Místo toho se reprezentační trenér vzteká, uhýbá a jako uražený školák nakonec odmítá odpovídat.
Pane Vrbo, práce trenéra reprezentace není jen u týmu. Komunikace s veřejností je toho také nedílnou součástí. Fakt, že vaši předchůdci práci s médii a fanoušky také v mnohých případech nezvládali, neznamená, že vám to dává alibi chovat se stejně. Pro mnoho lidí jste měl být kýženou změnou – uvědomte si, jak jste je, jak jste nás nyní zklamal. Přitom řešení je velmi jednoduché. Pokud nechcete o bolavých tématech hovořit, běžte trénovat přebor. Až vám tam opilý obránce přejede ve volném čase s traktorem na poli Drápalíka, vysvětlovat to budete muset maximálně v místním hostinci. A z něj vskutku můžete po nepříjemných dotazech odejít kdykoliv.
