Svoboda volá po systémové změně, chce profesionalizaci rozhodčích

Závěr podzimní části první ligy poznamenaly některé kontroverzní verdikty sudích, nejvyšší soutěž trápí především značná nejednotnost v posuzování situací ze strany videorozhodčích. Šéf komise rozhodčích Radek Příhoda nedávno uvedl, že by chtěl nad VAR převzít plnou kontrolu. Sudí na rozdíl od první a druhé ligy řídí FAČR.

"Situace kolem rozhodčích je dlouhodobě hodně napjatá a nervózní. Je to velké téma, které se řeší v podstatě po každém kole. Sice se mění šéfové komise rozhodčích i samotní rozhodčí, ale jejich výkony stále rezonují. Poslední roky a zkušenosti ukázaly, že jen personální změny či přerozdělení kompetencí nic nevyřeší," uvedl na webu LFA Svoboda.

"Rozhodčí se dlouhodobě potýkají se ztrátou důvěry, získat ji zpět se dá jen zásadní systémovou změnou. A tou by podle mého mohla být částečná profesionalizace rozhodčích. Třeba pěti nejlepších, ale profesionalizace. Bez toho se nepohneme z místa. V první a druhé lize zaplatí kluby dohromady během sezony za rozhodčí částku kolem 35 milionů korun, takže na odpovídající platy vybraným rozhodčím by se peníze snadno našly," doplnil.

Profesionalizace může dát jistotu

Aspoň částečná profesionalizace by podle něj mohla z rozhodčích i částečně sejmout tlak. "Pokud si někdo myslí, že náš největší problém je zařazení VAR v organizační struktuře FAČR, já takový optimismus nesdílím. Rozhodčí jsou pod velkým tlakem, musí pro ně být stresující, když žijí z týdne na týden s vědomím, že za jednu chybu můžou dostat stopku na několik týdnů. Pokud by měli větší míru jistoty, kterou by jim dávala smlouva, mohli bychom od nich mít i větší očekávání. Věřím, že by se situace kolem nich minimálně částečně uklidnila," mínil Svoboda.

"Například v Anglii, Turecku, Nizozemsku či Polsku profesionální rozhodčí fungují. Smlouva by mohla být třeba na dvě až tři sezony podobně, jako je mají hráči, následně by se hodnotila výkonnost. Pokud by některý rozhodčí neměl dobré hodnocení, smlouvu by už nedostal, jako je to běžné u fotbalistů," doplnil Příhoda.

Myšlenku se bude snažit prosadit. "Jako předseda LFA chci myšlenku na profesionalizaci rozhodčích otevřít na více místech a podporovat ji. Budu v tomto směru maximálně kooperativní, ale hlavním hybatelem takovéto změny by měl být osvícený předseda komise rozhodčích. Myslím, že je to systémová věc, která by českému fotbalu pomohla výrazně víc než nekonečné personální změny, které ve finále nikam nevedou," řekl Svoboda.

A co peníze?

Sudí podle něj mimo jiné nemají odpovídající platové podmínky. "V lize jsou profesionální kluby, které hospodaří se stamilionovými rozpočty, hrají o evropské poháry, které generují další stovky milionů korun. V nejlepších klubech jen těžko najdete fotbalistu, který má měsíční gáži pod 100 tisíc korun. A pak zápas mezi takovými kluby řídí většinou rozhodčí, kteří od pondělí do pátku chodí do svých civilních zaměstnání a ve vypjaté atmosféře rozhodují zápas, kde jde třeba o titul, klubům o desítky, nebo dokonce o stovky milionů, hráčům o jejich kariéry," podotkl Svoboda.

"Hlavní rozhodčí má za ligové utkání 25 tisíc korun, rozhodčí u videa 10 tisíc korun. I u nejdůležitějších zápasů, kde se hraje řádově o jiné částky. Hráčům se někdy zvedají prémie, bonusy za nejvíc exponované zápasy, ale rozhodčím ne. Jak vlastně mají pískání brát? Jako vedlejšák? Brigádu? Dobře placený koníček? Tvrdím, že by nejlepší z nich měli mít pískání jako plnohodnotné zaměstnání," dodal šéf LFA.