Těsný finiš v Carcassonne ovládl o centimetry Philipsen

Patnáctá etapa Tour byla kategorizovaná jako "flat", tedy rovinatá a teoreticky tak měla po delší době dávat šance na úspěch i klasickým spurterům. Jenže když se člověk podíval na její profil, který byl takzvaně "nahoru-dolů", nabízela se úvaha, že slavit v cíli by mohli uprchlíci.

Hned po startu se tak do úniku vrhla trojice jezdců a v ní trochu překvapivě nechyběl ani vedoucí muž bodovací soutěže Wout van Aert. Tempo na čele pelotonu ale začaly diktovat týmy mající ve svém středu spurtery s ambicemi na výhru v této etapě a vedoucí trio si tak nedokázalo vypracovat větší náskok. 

Zhruba 160 kilometrů před cílem tak vzdal svou snahu van Aert a vrátil se zpět do hlavního pole. Na čele závodu v té chvíli zůstala osamělá dvojice Nils Politt a Mikkel Honoré, ale ani jejich náskok nikdy nenarostl na více než tři minuty, a tak se zdálo nad slunce jasnější, že v cílovém Carcassonne skutečně dojde na hromadný finiš.

Vypadalo to, že další průběh etapy bude na zajímavé události poměrně chudý. Ale opak byl pravdou. Zhruba 60 kilometrů před cílem přišel pád, v němž byl krom jiných i van Aert a také jeho týmový kolega a jeden z klíčových domestiků vedoucího muže závodu Jonase Vingegaarda Steven Kruijswijk.

Zatímco van Aert se poměrně rychle zvedl a vydal se stíhat peloton, Kruijswijk se ani nepokoušel nasednout na kolo. Hned věděl, že pro něj letošní Tour skončila. Vzhledem k tomu, že do této etapy už nenastoupil další z jezdců Jumbo-Visma Primož Roglič, šlo o citelnou ztrátu pro celek muže ve žlutém.

A ještě větší trable pro Jumbo-Visma přišly jen o pár kilometrů později, když se do pádu připletli i vedoucí muž Vingegaard a jeho parťák Tiesj Benoot. Muž ve žlutém se naštěstí poměrně rychle zvedl, vyměnil kolo a s pomocí týmových kolegů se rychle dotáhl zpět na čelo pelotonu. Naopak Benoot zůstal daleko za hlavním polem a v týmu Jumbo-Visma se určitě museli bát, zda bude schopný pokračovat a jestli v jednom dnu nepřijdou o tři pomocníky svého lídra.

Peloton se v té chvíli rozdělil do několika skupin, a jelikož za hlavní skupinou byli i favorité na dnešní vítězství včetně Dylana Groenewegena, začal udávat pekelné tempo tým Trek, aby do cíle dovezl v co nejlepší pozici svého spurterského lídra Madse Pedersena.

Netrvalo tak dlouho a peloton pohltil dvojici uprchlíků, které ale záhy v úniku nahradila dvojice Benjamin Thomas a Alexis Gougeard. Ani jejich naděje na úspěch ale nebyly velké. Ke Groenewegenovi se mezitím stáhl prakticky celý jeho tým, který dělal vše proto, aby svého lídra vrátil do hlavního balíku, což se mu také necelých 25 kilometrů před cílem povedlo.

Uprchlíkům se přesto poměrně dlouho dařilo držet drobný náskok před pelotonem. Gougeard byl hlavním polem pohlcen necelé čtyři kilometry před cílem, Thomas dokázal vzdorovat ještě déle a o možnost na výhru přišel dokonce až půl kilometru před finišem.

Pak už to ale bylo jen o souboji trojice Philipsen, van Aert a Pedersen. Všichni proťali cílovou pásku takřka současně, o něco málo lepší však byl Philipsen, který se tak může radovat z cenného triumfu.