Matthews se dočkal výhry, Vingegaard v klidu uhájil žlutý trikot

Matthewse by na vítězství ve 14. etapě asi mnoho lidí netipovalo. Australský cyklista rozhodně nepatří mezi vyhlášené vrchaře a vzhledem k množství metrů, které museli závodníci nastoupat, i těžkému závěrečnému kopci, mezi favority nepatřil. 

Matthews ale ukázal obrovskou vůli, když se nejdříve probil do skupiny uprchlíků, z ní pak všem soupeřům zhruba 50 kilometrů nastoupil a v cílovém stoupání odrazil veškeré útoky, aby si nakonec dojel pro sladké vítězství.

Za vítěze tohoto dne se tak trochu může pokládat i Louis Meintjes, který stejně jako Matthews byl ve skupince uprchlíků a do cíle dorazil o více jak jedenáct minut před dvojicí největších favoritů Tadej Pogačar - Jonas Vingegaard, díky čemuž se v celkovém hodnocení posunul na sedmé místo, jen 18 sekund za pátého Adama Yatese.

Jak etapa probíhala?

Od samého startu se jelo agresivně a řada jezdců se snažila dostat do úniku, jelikož náročný kopcovitý profil etapy nahrával tomu, že radovat z výhry by se mohl někdo ze skupiny uprchlíků. Po urputném boji a zhruba 40 kilometrech se před pelotonem utvořila velmi silná skupina jezdců, a to jak početně, tak i co se velkých jmen týče. 

A jelikož tým vedoucího muže závodu Jonase Vingegaarda, Jumbo-Visma, který se staral o tempo na čele pelotonu, nejevil o dostihnutí uprchlíků zájem, jejich náskok postupně narostl k deseti minutám. Více času už Jumbo-Visma asi nechtělo úniku povolit, jelikož v čelní skupině byl i Louis Meintjes, který v celkovém pořadí ztrácel na Vingegaarda necelých 16 minut.

Na trati 14. etapy byly k dispozici hned čtyři horské prémie 3. kategorie a jeden a půl kilometru před cílem čekala na závodníky ještě prémie 2. kategorie na Col de la Croix Neuve. V úniku se o body do soutěže o nejlepšího vrchaře prali zejména Quinn Simmons a Simon Geschke, který se díky tomu udržel v puntíkovaném i pro další etapu.

Nedlouho po třetí z prémií, přibližně 52 kilometrů před cílem, nastoupil z čelní skupiny Michael Matthews. Nikdo nedokázal zprvu na jeho útok zareagovat a Australan si tak poměrně rychle  dokázal vytvořit zhruba třicetisekundový náskok. Jeho počin ale vybudil k aktivitě i ostatní závodníky jedoucí v úniku, kteří si začali nastupovat, a do té doby celistvá grupa dvaceti šesti cyklistů se záhy roztrhala do několika menších skupin.

Zhruba 40 kilometrů před cílem, ve stoupání na Côte de la Fage se na Matthewse dotáhla trojice Grossschartner, Kron a Sanchez a tato skupina si vypracovala na zbylé uprchlíky náskok, který se pohyboval okolo půl minuty. Z vedoucí čtyřky však po chvíli nešťastně vypadl Kron, kterého zbrzdil defekt.

Jelikož se na čele začalo závodit, najednou narostla ztráta pelotonu na vedoucí skupinu přes 14 minut a Meintjes se v té chvíli virtuálně posunul dokonce na druhé místo celkového pořadí, o minutu před Tadeje Pogačara. V té chvíli tak stáji Jumbo-Visma nezbylo než ve stoupání na Côte de la Fage nasadil vyšší tempo a z pelotonu začal odpadávat jeden jezdec za druhým. Všichni hlavní favorité však zůstávali bezpečně pospolu a náskok uprchlíků začal okamžitě klesat.

Vedoucí trojice si dovezla pod těžké závěrečné stoupání třicetivteřinový náskok a nejsilnější v kopci se z vedoucího tria překvapivě ukázal být Matthews, který svým dvěma kolegům rychle ukázal záda. 

V polovině stoupání dojel Matthewse Alberto Bettiol, který vystřelil ze druhé skupiny. Italský závodník zkusil svému sokovi okamžitě nastoupit a chvíli to vypadlo, že si jede pro vítězství, jenže Matthews se nevzdal a těsně pod vrcholem to byl naopak australský závodník, kdo zaútočil a vypracoval si asi padesátimetrový náskok, který udržel až do cíle.

V okamžiku, kdy nejlepší už byli v cíli, se do závěrečného stoupání dostal i peloton. Jak se dalo očekávat, o útok se pokusil Tadej Pogačar. Vingegaard se ale nenechal zaskočit, a i když ostatní favorité začali ztrácet, dánský cyklista se držel zadního kola Pogačara jako pijavice a pospolu dojeli oba lídři celkového pořadí až do finiše.