Rok snů pro Pidcocka. Po úniku ovládl královskou etapu. Pogačarovy nástupy nezabraly

Jestli úterní den byl pro všechny účastníky letošní Tour de France pořádná výzva, 12. etapa posunula pomyslnou laťku náročnosti ještě o něco výš. Tři výšlapy nejvyšší kategorie, Galibier, Col de la Croix de Fer a vrchol ve slavném středisku Alpe d'Huez. Celkově 4629 m nastoupených výškových metrů.

Horský koktejl, který měl naprosto adekvátně přívlastek královská etapa.

A vítěz? Jeho cyklistické umění se dá rovněž nazvat takovým kouzelným koktejlem. Jelikož co Thomas Pidcock dokáže na kolech, to se jen tak nevidí. Obojživelník par excellence.

Loni na olympijských hrách si na horském kole poradil se všemi soupeři a dojel si pro zlato. Letos na mistrovství světa v cyklokrosu mu rovněž nikdo nestačil a podobný scénář předvedl i na horských cestách v Alpách.

"I kdybych teď už v etapách odpadal, tak mám splněno. Je to jedna z nejkrásnějších zkušeností v životě, tohle nikde jinde nezažijete. Byl to v podstatě slalom do kopce mezi vlajkami, rukama fanoušků a kdo ví, čím ještě. Musíte se jen modlit, aby vám uhnuli z cesty," řekl Pidcock, jedoucí Tour poprvé. "Mysleli jsme si na únik a vítězství, takže mám odškrtnuto," lebedil si.

Klíčové momenty na cestě k životnímu úspěchu na silnici byly zejména dva. Nástup při sjezdu z Galibieru, kdy perfektní jízdou dokázal smazat náskok skupiny uprchlíků, ke které se dotáhl. A pak další atak, při závěrečné cesta na Alp d'Hue.

Pod legendární kopec s 21 serpentinami dorazil s náskokem šesti minut na hlavní balík ve společnosti čtyř jezdců, Louise Meintjese, Neilsona Powlesse, Giulia Cicconeho a Chrise Frooma.

Člen týmu Ineos Grenadier se ale rozhodl, že rozhodně nehodlá taktizovat. Cítil se skvěle, jely mu nohy, takže nač čekat. Ve chvíli, kdy do cíle zbývalo ještě 10,8 kilometru výšlapu, který měl v průměru extrémních 8,5 procenta, se zvedl z kola a napálil to. Odvážný čin, ovšem brzy se ukázalo, že naprosto správný.

Jeho tempu s drobným odstupem nějaký čas stačili pouze Meintjes a Froome, ale Pidcock se strojovým tempem mezi davy fanoušků metr po metru, vteřinu po vteřině svým konkurentům vzdaloval.

Do cíle nakonec dorazil s náskokem 48 sekund před druhým Jihoafričanem Meintjesem a dvě minuty před čtyřnásobným králem celé Tour Froomem. Sedmatřicetiletý britský jezdec se dočkal prvního výrazného výsledku od vážného zranění při pádu na Critériu du Dauphiné v roce 2019. "Bylo pěkné jet v úniku s legendou, možná už není tak rychlý jako ve svých nejlepších letech, ale byl to zvláštní příběh," dodal Pidcock.

Froome přiznal, že po zlomeninách stehenní kosti, hrudní kosti, krčního obratle, lokte a žeber bere třetí místo jako vítězství. "Dal jsem do toho všechno a ničeho nelituji," prohlásil. "Po tom, co se mi před třemi lety stalo, jsem dojel třetí v jedné z nejtěžších etap na Tour. Z toho mám opravdu radost, přidal cyklista, jenž etapu na Grand Tours vyhrál naposledy před čtyřmi lety.

"Samozřejmě bych chtěl projet cílem jako první s rukama nad hlavou, ale v posledním stoupání už jsem neměl sílu. Tom a Louis dnes měli v motoru víc paliva než já. Ale budu to zkoušet dál a snad ještě něco vyhraju," dodal Froome.

Pogačar zkoušel, Vingegaard odpovídal

Největší favorité se tentokrát do boje o etapové vítězství na rozdíl od úterka dostat nestačili. I tak ale těžké váhy ukázaly opět ukázaly cyklistiku té nejvyšší úrovně.

Do závěrečného výšlapu dovedl peloton perfektně jedoucí tým lídra Jonase Vingegaarda Jumbo-Visma, který dlouho diktoval i tempo na Alpe d'Huez, kterému nestačila celá řada favoritů a početné pole se brzy změnilo v malou skupinku. 

V ní na rozdíl od úterý, během něhož po krizi přišel o žlutý dres, ukázal solidní energii Tadej Pogačar, který se pokusil hned dvakrát nástupem urvat všechny konkurenty. Pokaždé mu to vyšlo. Až na jednoho. Toho nejdůležitějšího. Lídr závodu Vingegaard mu byl neustále za zády jako žlutý stín.

Nic na tom nezměnily ani poslední metry, v nichž byl v závěrečném sprintu Pogačar nejsilnější a dojel celkově pátý. Vingegaard dojel hned za ním šestý. Oba ztratili na vítěze 3 minuty 23 sekund.

"Tadej se mě párkrát snažil utrhnout, ale čekal jsem to a mohl reagovat," řekl dánský lídr. "Včerejšek mě stál hrozně moc sil, takže jsem nemyslel na to, že bych mohl získat nějaký čas. Navíc bylo hrozně teplo, zejména v údolích," dodal.

Slovince mohlo alespoň těšit, že získal nějaký náskok na Romaina Bardeta a posunul se na druhé místo celkového pořadí. Na Vingegaarda stále ztrácí dvě minuty a 22 sekund. Na třetí příčku poskočil Geraint Thomas s odstupem dvou minut a 26 sekund od lídra.