MS bez velkých českých úspěchů, nejhorší za osm let. Nastává čas změn
Chtělo by se říct: "Mistrovství světa v biatlonu skončilo, zapomeňte." Češi žádný pronikavý úspěch nezaznamenali. Výsledkově to byl nejhorší šampionát za posledních osm let. Nejlepší individuální výkon předvedla ve sprintu sedmá Markéta Davidová, ve štafetách si nejlépe vedli v sobotu čtvrtí muži. Neztratil se Tomáš Krupčík, ostatní se hledali podobně jako v celé sezoně. Zapomínat by se ovšem nevyplatilo.
Před dvěma lety na minulém světovém šampionátu v Hochfilzenu posbírala česká výprava čtyři cenné kovy. To letos se vrátila z Östersundu bez medaile. Mistrovství světa tak ilustrovalo nevýraznou sezonu českého týmu. Jedním ze světlých bodů se ukázala vzrůstající výkonnost dvaadvacetileté Markéty Davidové. Opory Michal Krčmář nebo Veronika Vítková spíše zklamali.
"Sezona se nepovedla, to všichni vědí," shrnul lakonicky komentátor ČT Jiří Rejman. Biatlonisté ale v přípravě podle něj nic nepodcenili. "Kde jinde hledat občerstvení než u nejlepších týmů světa? Proto sáhli po Gjellandovi. To je trenér, který přivedl ke zlatým úspěchům Toru Bergerovou, Emila Hegleho Svendsena, Oleho Einara Björndalena," zdůraznil.
"Někdy zaostával český tým ve výbavě. Neměl k dispozici takový servis, tak široký sortiment lyží. Už před minulou sezonou ale pořídili kamion… Nepodcenili nic ani v přípravě mládeže. Jen to zkrátka nevyšlo. A tak to ve sportu bývá," podtrhl Rejman. Odpověď na otázku, čím to, se stále hledá.
Nejlépe z českých mužů závodil Tomáš Krupčík, který navázal na skvělé výkony z předešlých týdnů. V posledním závodě, svém prvním masáku v kariéře, dokonce střílel o medaile. Jenže to nevyšlo.
Češi předváděli především ve střelbě výtečné výkony, s úspěšností blížící se 90 procentům – ať už v mix štafetě, týmovém závodu dvojic anebo v mužské štafetě. Tam pes zakopán není. "Ve střelbě není problém. V sezoně se téměř všichni Češi zlepšili. Problém je v tom, že Češi s výjimkou Markéty Davidové si pohoršili běžecké časy," rozebral Rejman.
Je jasné, že musejí přijít změny. Svazové vedení ovšem nechce sahat ke změnám mezi hlavními trenéry Egilem Gjellandem a Zdeňkem Vítkem. "Podstatné je, že si i trenéři uvědomují, že sezona nebyla dobrá, že chtějí udělat nějaké změny. Ale ty nemohou dělat ráz na ráz. Na to si musíme počkat," zdůraznil Rejman.
Nikoli jen jedna hvězda
Dominantní postavení v celé sezoně na šampionátu ve Švédsku potvrdili Norové. Severská velmoc vybojovala devět medailí včetně pěti zlatých.
Osm individuálních závodů, osm různých vítězů. Jen štafety patřily Norům. Johannes Bö si odvezl jediné individuální zlato. Kdo by čekal jeho kolaps ve stíhačce a triumf Ukrajince Dmytra Pidručného? Olympijský vítěz Arnd Peiffer vybojoval zlato i na MS, Slovenka Anastasia Kuzminová se dočkala prvního vavřínu na šampionátu. Medailové žně Laury Dahlmeierové skončily, miláček domácího publika Hanna Öbergová dokázala navázat na triumf ve vytrvalostním závodě z Pchjongčchangu.
A pak ten neuvěřitelný italský závěr. První nejcennější kov pro sympatickou Dorotheu Wiererovou a senzační skok na poslední střelbě Dominika Windische až k úplným výšinám.
Nezapomenutelných okamžiků přinesl šampionát nespočet. Jen to nebylo ve znamení jedné osobnosti, jak se možná hlavně u mužů před MS čekalo.
Své mohla hrát i östersundská střelnice, kde občas vítr vanul pro závodníky velmi nesrozumitelně. Praporky se hýbaly občas zleva, občas zprava, občas vůbec a přesto přece foukalo. "Sport je nevyzpytatelný a u biatlonu to platí dvojnásob," podotkl Rejman.
A největší poražený? Martin Fourcade. S mix štafetou osmý, ve sprintu šestý, ve stíhačce pátý, ve vytrvalostním závodě devatenáctý, v masáku čtyřiadvacátý. Možná nejsmutnější pohled byl, když odjížděl ze závěrečné položky štafet na dvě trestná kola.
Ale už za pár měsíců může být všechno jinak. Je to přece biatlon. Těšte se – v únoru 2020 hostí MS prosluněná Anterselva.
