Bostonský maraton zná své vítěze. Degefaová vyhrála s převahou, mužský závod rozhodly poslední metry

Minulý rok se Bostonský maraton nesmazatelně zapsal do povědomí velmi špatným počasím a též také neortodoxním vítězstvím japonského maratonce Jukiho Kawaučiho, který porušoval konvence jak svým stylem (Kawauči poprvé nastoupil už krátce po startu v Hopkintonu), tak vlastním statusem de facto amatérského běžce.

Letos na jaře už Kawauči zanechal své práce v kanceláři jedné z tokijských škol a začal se běhání věnovat "naplno". Mezi hlavní favority ale znovu nepatřil: vždyť ve startovním poli nechyběl dvojnásobný šampion a vítěz listopadového newyorského maratonu Lelisa Desisa nebo nejsilnější z Keňanů Geoffrey Kirui, který Boston vyhrál před dvěma lety.

Ani v ženském poli nebyla vítězka loňského ročníku, jenž proběhl za skutečně extrémních podmínek, hlavní favoritkou závodu. Des Lindenová se po triumfu z roku 2018 vrátila ke svému univerzitnímu trenérovi a bylo otázkou, jaký to na její výkon bude mít efekt. V Hopkintonu na start čekaly také velezkušená Edna Kiplagatová a rovněž Workneš Degefaová.

A právě od osmadvacetileté Etiopanky se čekalo, že by mohla zatopit favoritkám. Degefaová, která zaběhla v lednu v Dubaji pátý nejrychlejší čas historie (2:17:41), ale udělala více než to – Boston si přivlastnila. Oddělila se velice brzy a už na 15. kilometru měla náskok minuty a 24 vteřin. Navíc nezpomalovala. V polovině závodu vedla už o téměř dvě a půl minuty.

Její mezičas (1:10:40) signalizoval vynikající výsledný čas v okolí dvou hodin a 21 minut. Jak však všichni fanoušci Bostonského maratonu vědí, ve druhé polovině trati leží nástrahy – kopce, z nichž ten nejslavnější nese jméno Heartbreak Hill. A Dubaj rozhodně není Boston. Nepřestřelila Etiopanka náhodou své síly, ptali se diváci i její soupeřky.

Jenže první žena závodu v kopcích povolila jen velmi mírně, svůj náskok držela kdesi pod třemi minutami na skupinu pronásledovatelek, z níž už odpadla loňská vítězka Lindenová. Jestli nebylo o jejím vítězství jasno už předtím, nyní už ji mohla zastavit jen velká pohroma. Etiopance sice síly docházely, ale ne dostatečně, aby se k ní Kiplagatová ještě dostala.

Degefaová proběhla pod slavným nápisem Citgo a směřovala do cíle. Z jejího náskoku veteránka Kiplagatová se svým výstavním stylem ukrojila dvě minuty, ale šanci na zvrat už neměla – zůstala jen postavou v dáli. Letošní vítězka Bostonského maratonu protnula cíl v čase 2:23:31, skvěle finišující Kiplagatová na sebe nechala čekat dalších 42 vteřin.

Pátá doběhla obhájkyně Lindenová. "(Degefaová) byla moc silná, i když jsme si říkaly, že jí možná dojde. Ale zaslouží si velkou chválu. Byl to od ní vynikající běh. Já jsem s pátým místem moc spokojená, beru to," říkala v cíli loňská vítězka, která doběhla do Bostonu v čase 2:27 rovných.

Na rozdíl od ženského závodu se muži dlouho drželi pohromadě a půlmaratonskou značku překonali v čase 1:04:28. Nikdo ze zhruba patnácti běžců na čele, mezi nimiž už kdesi od desátého kilometru chyběl obhájce Kawauči, se neodhodlal k žádnému výraznému útoku, který by svědčil o velkých ambicích. Tady se spoléhalo na postupný proces eliminace.

Nakonec spolu do posledních kilometrů vbíhala už jen trojice. Tu tvořili dvojnásobný vítěz Bostonu Desisa, Lawrence Cherono, který držel z celého startovního pole nejlepší osobní rekord, a ještě druhý z Keňanů Kenneth Kipkemoi. Společně běželi bok po boku. Desisa se často držel v závětří a nebylo zřejmé, jestli šetří síly, nebo je na pokraji kolapsu.

Vypadalo to, že druhá možnost byla správně. Desisa ale nastoupil a setřásl Kipkemoie, Cherono se jej stále držel. Zbývaly poslední stovky metrů. Desisa stále vedl – jenže Cherono se na posledních padesáti metrech dostal na jeho úroveň a v úplném závěru převážil. V cíli oba maratonce dělily centimetry, vítězem je však Lawrence Cherono v čase 2:07:57.