JAK ŠEL ZLATÝ VEČER: Pohádka Špotákové. Tahle medaile je nebeská
Jestli se do některého z českých reprezentantů vkládaly před mistrovstvím světa největší naděje, zcela jistě mezi nimi figurovala Barbora Špotáková.
Jenže chtějte po někom, aby vám slíbil, že z toho mistrovství světa zlato zkrátka přiveze. To prostě nejde. V očích Špotákové, která vyprávěla o své vybalancovanosti, o tom, jak si její život v poslední době sedl a má v klidu čas třeba i na dopolední tréninky, se to ale lesklo velkou nadějí a neskutečnou touhou.
Střih. Představování dvanácti nejlepších oštěpařek, které postoupily z kvalifikace. Kamera zabírá jednu po druhé, jako šestá mává Špotáková domů nejen synovi Jankovi.
Moderátor večera na ploše vyjmenovává úspěchy české reprezentantky. Vždyť právě tady, v Londýně, vybojovala Špotáková před pěti lety olympijské zlato! A to se nezapomíná.
Proti sobě má nicméně někdejší sedmibojařka, která ovládla i oštěp o čtyři roky dříve v Pekingu, opravdu těžké váhy: Číňanky Li Ling-wei a Lu Chuej-chuej.
A navrch taky Saru Kolakovou. Právě o dvaadvacetileté talentované Chorvatce mluvila Špotáková před svým odletem od Londýna. Ukázat jí tak, že na to šestatřicetiletá rodačka z Jablonce nad Nisou ještě pořád má, přála si.
Špotáková na startu finále nijak neohromila, sama nebyla pranic spokojená. 58,48 m? Takhle to nepůjde. Ale klid. Pokusů je šest. Hned druhým hodem už ovšem jde na 66,76 m a v té chvíli ještě samozřejmě netuší, že právě tahle cifra jí přihraje na krk zlatou placku.
Nikdo se jí nepřibližuje, až v třetí sadě zaostává oštěp Ling-wei o 51 centimetrů, což je pro ni nový osobák. Odolá druhý švih Špotákové?
Kolaková mezitím dvakrát přešlapuje, červený praporek letí nahoru. Trápí se. Tohle pro olympijskou šampionku z Ria nevypadá vůbec dobře.
Špotáková poslouchá povzbuzování české výpravy, která sedí na dosah oštěpařského sektoru. Kouč Rudolf Černý rozdává cenné rady. Další hod, a další. Ale taky pokusy soupeřek. Žádný tak daleko, jak je v tomhle finále potřeba, ale neletí. A když se nedaří ani Číňankám, Špotáková tuší, že je to doma.
Vyklidněnost, poslední pokus, na tabuli svítí údaj 63,75. A zatím se ke svému prvnímu semifinálovému rozběhu chystají čtvrtkařky, mezi nimi i Zuzana Hejnová.
Je dobojováno a teď už je to i černé na bílém. Špotáková je mistryně světa. Letí za přítelem Lukášem, ten ji chce zdvihnout snad až k nebesům. "Jsem jako v sedmém nebi," volně na to navázala o chvíli později v mix-zóně, kde měla jen minimum času.
Po půlkolečku s českou vlajkou na stadionu, který je jí souzený, ji totiž hned vzápětí čekal i rozhovor přímo na ploše a medailový ceremoniál.
Krásná česká hymna zněla toho úterního večera do dáli olympijského parku Královny Alžběty, protínalo ji jen kejhání hejna racků táhnoucích směrem k Temži.
Jedná se i o loučení Barbory Špotákové? Odejít na vrcholu, jako mistryně světa? Odejít jako mistryně světa je jedna věc, ale tohle se neomrzí. "Přesně kvůli takovému pocitu to člověk dělá," vyprávěla.
Báro, jde ti to nejlíp na světě!
