Suková byla uvedena do tenisové Síně slávy. Je to velká pocta, říká legenda

"Je to pro mě velká pocta být zařazena mezi legendy světového tenisu," uvedla třiapadesátiletá Suková ještě před odletem na slavnostní ceremoniál. Do Síně slávy byla zvolena napotřetí. V nominaci se ocitla poprvé před šesti lety, pak v roce 2015, ale uspěla až letos.

"Po dvou předchozích zklamáních jsem už nevěřila, takže to byl velký, ale příjemný šok. Byla to poslední šance a i letos byla v nominaci velká jména," řekla bývalá deblová jednička. Výčet jejích tenisových úspěchů je dlouhý. Ve dvouhře hrála čtyři grandslamová finále a vystoupala na čtvrté místo světa. Pomohla ke čtyřem triumfům ve Fed Cupu. Ve čtyřhře slavila vedle zmíněných grandslamových titulů dvě stříbrné olympijské medaile a vyhrála Turnaj mistryň.

Navíc je i šampionkou Hopmanova poháru. "Na tenisu mě nejvíc baví vyhrávat. Pocit z vítězství nic nenahradí. Láska k vyhrávání je tam už od malička," prozradila dcera někdejší finalistky wimbledonské dvouhry Věry Sukové-Pužejové a Cyrila Suka staršího, který se stal prezidentem tenisového svazu a pod jejichž vedením trénovala na Spartě. Vztah k tenisu se vyvíjel právě podle toho, jak se majitelce deseti titulů ve dvouhře a 69 ve čtyřhře na okruhu dařilo.

"Když jsem vyhrávala, tak mi nevadilo ani tvrdě trénovat. Když ale bylo porážek v řadě více, přicházely pochybnosti, zda to všechno má cenu. Naštěstí těch chmurných turnajů bylo méně, a tak jsem nakonec na WTA túře vydržela osmnáct let," řekla Suková. Raketu odložila po Wimbledonu v roce 1998. Dva roky pak nechtěla o tenisu ani slyšet. "Nepodařilo se mi dosáhnout cílů, v které jsem původně věřila," zmínila především grandslamový vavřín ve dvouhře.

Ač měla ve čtyřhře úspěchy, brala ji jako doplněk. "Příjemnější náhražka tréninku." Jedna výhra od vytouženého triumfu Sukovou dělila na Australian Open v letech 1984 a 1989 a také na US Open 1986 a 1993. "Z každého finále mám střípky v paměti. Před jedním jsem měla alergickou reakci na aspirin, v jednom mě poškodila rozhodčí, v dalším jsem nezvládla tíhu vedení," vzpomínala Suková.

V roce 1985 se v New Yorku probojovala i do finále dvouhry na Turnaji mistryň a podlehla Martině Navrátilové. "Tehdy jsme finále hrály na tři vítězné sety a to bylo příliš náročné vydržet psychicky," připomněla porážku 3:6, 5:7 a 4:6. Ve čtyřhře vyhrávala po boku různých spoluhráček, i s Janou Novotnou nebo se Španělkou Arantxou Sánchezovou Vicariovou.

Ve smíšené čtyřhře slavili dvakrát titul ve Wimbledonu s mladším bratrem Cyrilem, který ji dnes v Newportu doprovázel. Rozmrzelost z tenisu po ukončení kariéry postupně odezněla. "Vzala jsem tenis na milost a dnes si jdu občas zahrát, sleduji turnaje a také se trochu zabývám prací kolem tenisu díky současné profesi psycholožky," konstatovala. Práce v Modré Laguně jí dodává nový pocit seberealizace.

"A možného úspěchu, když se podaří pomoci klientovi se posunout pro něj lepším směrem," řekla Suková. K tomu je členkou mnoha spolků a organizací, doma má čtyři kočky, želvu a psa. Až se zdá, že 24 hodin denně je pro ni málo. "Ale stačí. Každý den je trošku jiný, jen to venčení psa musí být pravidelné," řekla nová členka Síně slávy.