Nálepka specialistky na čtyřhru mizí. Senzační pocit, řekla Krejčíková a vysvětlila mobil v ruce

Dlouho se zdálo, že dvouhra je pro Krejčíkovou zakletá, a úspěchy sbírala ve čtyřhře a smíšené čtyřhře, z kterých má už pět grandslamových titulů. Ve dvouhře sice vyhrávala turnaje nižšího okruhu ITF, ale stále nemohla prorazit a povedlo se jí to až loni na podzim v Paříži.

Od té doby už má na kontě jeden titul na okruhu WTA ve dvouhře a nyní i premiérový postup do grandslamového semifinále. "Je to úžasné. Je krásné, když můžu po mečbolu zvednout ruce nad hlavu a užívat si ten moment. Jsem tam, kde jsem vždycky chtěla být. Je to senzační," jásala Krejčíková po výhře ve čtvrtfinále Roland Garros nad Američankou Cori Gauffovou.

Ať už dopadne v semifinále jakkoli, atakuje ve dvouhře umístění ve světové dvacítce a už nebude jen hráčkou čtyřhry. "Nikdy jsem nechtěla být specialistkou na čtyřhru, takovou nálepku jsem dostala," řekla Krejčíková. "Vždycky jsem hrála dvouhru, snažila se makat, ale nehrála jsem s nejlepšími hráčkami. Bylo frustrující, že jsem nemohla prorazit, ale věděla jsem, že když budu tvrdě pracovat a budu trpělivá, což mi teda moc nejde, tak se tam dostanu a budu mít šanci hrát s nejlepšími. Teď jsem ráda, že jsem tady, hraju tenis a dělám, co miluju," vyznala se tenistka.

Zopakovala, že k jejímu vzestupu ve dvouhře pomohl i koronavirus. Loni se tenisový svět zastavil a Krejčíková měla čas vydechnout a být s blízkými. A v tréninku se soustředit více na dvouhru, a navíc hrát a trénovat díky akcím tenisového svazu i exhibicím s nejlepšími Češkami. "Nasbírala jsem hodně zkušeností. Hodně mi to pomohlo," konstatovala Krejčíková.

Pandemie přispěla i k jejímu jinému náhledu na tenis. "Také jsem viděla, že se ve světě dějí mnohem tragičtější věci. Lidé umírají a já řeším, jestli vyhraji, nebo prohraji. Uvědomila jsem si, že jsou důležitější věci. Jsem zdravá, můžu dělat svou práci, kdežto jiní třeba ne."

Před osmifinálovým zápasem se Sloane Stephensovou ale měla strach, že jasně prohraje. Proto volala psycholožce. Ale před čtvrtfinále už byla zase v pohodě. "Byla jsem super uvolněná a už jsem takový pocit neměla. Když si tím jednou projdete, tak vám to pomůže," řekla Krejčíková.

Tribuny na Roland Garros jsou stále kvůli koronaviru zaplněny jen stroze, ale Krejčíková si obecenstva užívá a divákům vždy děkuje. A spolehnout se může i na podporu rodiny. "Mám velkou rodinu, dva bráchy, neteř a synovce. Sledují to a gratulují mi po zápase a jsme v kontaktu. Mám štěstí, že mám takovou obrovskou podporu od rodiny od samého začátku."

Po vítězném čtvrtfinále hned na lavičce vzala do ruky mobil a zdálo se, že reaguje na došlé vzkazy a gratulace. Bylo to ale jinak. "Mluvila jsem s Fabricem Santorem (bývalým hráčem, který vede rozhovory na kurtu), spolu jsme se fotili v roce 2017, tak jsem mu chtěla ukázat fotku a nemohla ji najít. Už jsem ji našla, tak snad mu ji ukážu po příštím utkání," doufala Krejčíková v další výhru.

Před French Open ovládla turnaj ve Štrasburku a po výhře ve čtvrtfinále už má na kontě deset vítězných zápasů dvouhry v řadě. "Je to příjemné, ale důležité je to moc neřešit," řekla. Ani na semifinále se nechce upínat. "Beru to jako každý jiný zápas. Když to začnu řešit, nedopadne to moc dobře. Jedu dál, jsem v semifinále, je to supr, ale chci hrát dál, užít si další zápas, předvést maximum a nějak to dopadne. Je to velký turnaj, člověk chce, ale je potřeba řešit to, že budu hrát další zápas, chci udělat maximum a toť vše. Nic jiného ovlivnit nemůžu," řekla.

Díky postupu do semifinále se dostává mezi hvězdy a má i různé nové výhody. "Mám vlastního bodyguarda, což se mi nestalo. Je to zajímavé, příjemné, ale hlavně se tím vším okolo nesmím stresovat. Nějak to dopadne, už tohle je nádherný výsledek," řekla Krejčíková.