Doping, nebo léky? Případ Šarapovové jen upozorňuje na podivné praktiky v tenise

Prohlášení Marie Šarapovové o pozitivním nálezu je do velké míry převratné. Není zvykem, aby se sportovci přiznali k užívání dopingu dříve, než se o jejich případu dozvědí média nebo je jim ze strany úřadů zakázána činnost.

Přestože lze transparentní jednání ruské tenistky ocenit, tento krok má pragmatický smysl ve dvou ohledech. Šarapovová je nejlépe placená tenistka světa a velká část jejích příjmů pochází od sponzorů. A těžko čekat, že ti chtějí být spojováni s někým, na koho je od začátku nahlíženo jako na viníka. Její prohlášení má také vliv na obraz kauzy - Šarapovová svůj případ bere do svých rukou, vyvolává dojem, že jde z její strany o nešťastné pochybení, a nejde tak o dopingový případ jako každý jiný.

Je samozřejmě možné, že verze Šarapovové je pravdivá - tedy že meldonium používala dlouhodobě jako lék, který jí pomáhal s častými nemocemi, nedostatkem hořčíku i kvůli cukrovce, kterou má v rodinné anamnéze. A také to, že si zákazu meldonia od začátku letošního roku nevšimla. Ruská tenistka zároveň nepožádala o přezkoumání vzorku. Lék vyráběný v Litvě je poměrně standardní ve státech bývalého sovětského bloku, má zlepšovat krevní oběh a pomáhat při angíně.

Účinky meldonia ale jednak nekorespondují s potížemi Šarapovové, jeho užívání navíc není povoleno v USA, kde ruská tenistka dlouhodobě žije. A rozšířenost ve státech bývalého sovětského bloku je pozoruhodná i v jiném směru. Od začátku letošního roku bylo hned několik tamějších sportovců testováno pozitivně právě na tuto látku - kromě jiného zlatá olympijská krasobruslařka Jekatěrina Bobrovová, ukrajinští biatlonisté Artěm Tyščenko či Olga Abramovová či ruský cyklista Eduard Vorganov ze stáje Kaťuša.

Věděla Šarapovová o zákazu?

Užívání meldonia přitom sportovcům pomáhá zvyšovat výdrž i lépe regenerovat, což je ostatně důvod, proč Světová protidrogová asociace WADA látku zařadila na seznam zakázaných látek. "Existují důkazy o užívání meldonia sportovci se záměrem zvyšování výkonnosti," uvedla WADA.

Právě její rozhodnutí vyvolává další nejasnosti ohledně verze ruské tenistky. Světová antidopingová asociace informovala o zařazení meldonia na seznam nepovolených látek již loni v polovině září. Před Australian Open, kde byla Šarapovová testována pozitivně, navíc tenisté absolvovali přednášku, kde byli o seznamu nově zakázaných látek ještě jednou poučeni.

Šarapovová přitom tvrdí, že zařazení meldonia na seznam nepovolených látek zjistila až po pozitivním nálezu a lék dosud užívá. Je přitom těžko představitelné, že nejlépe placená tenistka světa, která má kolem sebe četný tým expertů, se o zákazu látky dozví až nyní. Na její obranu lze tvrdit, že kdyby o zákazu věděla již od září, není zřejmé, proč by lék užívala ještě další měsíce. Je možné, že lék vysadila již před měsíci, ale látka se v těle udržela až do Australian Open? Kdyby to tak ale bylo, Šarapovová by těžko mohla být trestána za něco, co v době užívání trestáno nebylo. Nebo existuje jiné vysvětlení?

Meldonium: lék, nebo doping? 

Ať už užívání meldonia ze strany Šarapovové mělo jakýkoliv záměr, je zřejmě, že ruská tenistka užívala látku, která je dnes zakázána a sportovcům poskytuje nepřirozenou výhodu. Poskytovalo ji ale meldonium Šarapovové v uplynulých deseti letech, kdy zakázané nebylo?

V této souvislosti je už otázka mnohem složitější. Na jedné straně stojí tvrzení Šarapovové o tom, že meldonium užívala jako lék, a fakt, že sportovci mohli užívat meldonium volně. To ale podle studie Partnerství pro čistou soutěž činilo pouhých 183 z testovaných 8300. Podezřele vysoké množství sportovců také maskuje užívání nepovolených látek za nemoci jako astma, ADHD a řadu dalších.

Nejistota ohledně případu Šarapovové pramení také z jednoduchého faktu, že meldonium dříve zakázané nebylo. Mnohé to proto vede k závěru, že na látce nebylo nic špatného, než se zničehonic objevily "nežádoucí účinky". Vzhledem k množství takových případů je ale takový pohled značně naivní. Po skandálech v cyklistice i atletice panuje přesvědčení, že ve sportu existuje propracovaný systém, jak nahradit zakázaný doping způsobem, který ještě zakázaný není.

Čistý tenis?

Nejde samozřejmě o první případ dopingu v tenise, na tak vysoké úrovni jako u Šarapovové ale ještě odhalen nebyl. Přitom podezřelých případů je v tomto sportu nespočet a fyzická povaha tenisu založená na potřebě dlouhodobé výdrže, regenerace, síly v horní části těla a rychlých sprintů přímo svádí k tomu, aby sportovci využívali nedovolených substancí.

Čtyřnásobný grandslamový vítěz Jim Courier už v roce 1999 prohlásil, že tenis má problém s EPO. "Naivita říká, že tenis je čistý," řekl i Roger Federer před třemi lety. Těžko si tedy představit, že tento sport, založený z obrovské části na výkonnosti, by se vyhnul problémům, které svazují cyklistiku, v níž se navíc točí podstatně menší prostředky.

Ostatně s cyklistikou má tenis společné například doktory. Kromě jiných jde i o Luise Garciu del Morala, nechvalně známého španělského lékaře Lance Armstronga, který byl autorem i vykonavatelem celého dopingového systému stáje US Postal. V týmu připravoval program dávkování, dodával EPO, testosteron a kortizony, prováděl krevní transfuze a za svou práci byl cyklistickou federací odsouzen k doživotnímu zákazu.

Podivné kontroly

Garcia del Moral přitom poté spolupracoval se Sarou Erraniovou, která jej označila za nejlepšího doktora ve Valencii, či Dinarou Safinovou. A aby toho nebylo málo, "lékařské poradenství" vykonával například i pro fotbalovou Barcelonu.

Antidopingová politika v tenise je zároveň mimořádně laxní, mezi lety 2006 a 2011 došlo k třetinovému úbytku v krevním testování. Některé případy jsou přitom až groteskní. Serena Williamsová nebyla testována v letech 2010 a 2011 a poté, co do jejího domu v říjnu přišli kontroloři, se zamkla v pokoji v obavě, že se jedná o vloupání. Žádné testy pak nebyly provedeny. Andre Agassi byl v roce 1997 pozitivně testován na pervitin, ale přesvědčil úřady, že se omylem napil "ochucené" limonády jeho asistenta.

Maria Šarapovová se samozřejmě může očistit, k čemuž má ostatně v tenisu ideální podmínky - pouze 21 hráčů mezi lety 2007 a 2011 porušilo antidopingové stanovy ITF, přestože pozitivních dopingových vzorků bylo v téže době 53. Stín dopingu se ale nad jejím případem i tenisem bude vznášet dál.