To nejlepší z MS v ragby: Chladnokrevný Pollard, portugalské nadšení a krach Austrálie
Fascinujících sedm týdnů s nejlepším světovým ragby skončilo. Jubilejní desáté mistrovství světa přineslo řadu neopakovatelných zážitků – francouzské a irské slzy, historickou výhru Portugalců a velký turnaj pro Fidži i zmrtvýchvstání Anglie. A na konci rekordní čtvrtý titul pro Jihoafrickou republiku, která navíc jako druhá po Novém Zélandu dokázala prvenství obhájit.
Anglie nepatřila před šampionátem k favoritům na medaili, turnaj pro ni navíc začal nejhůře, jak mohl. V důležitém utkání s Argentinou byl už po několika minutách přísně vyloučen rváček Tom Curry.
Krizová situace ale naopak Albion povzbudila k velkému výkonu a svěřenci Steva Bortwicka i v oslabení dokázali přehrát Los Pumas jednoznačně 27:10.
Hrdinou utkání byla náhradní útoková spojka George Ford, který se postaral o všechny anglické body a v prvním poločase trefil tři dropy během deseti minut.
Anglie vítězstvím získala zpět sebevědomí, které následně přetavila v bronz. A nechybělo moc ani k další finálové účasti, zápas s pozdějšími mistry světa z JAR ztratila až v úplném závěru.
Fidži přijelo do Francie v roli možného černého koně, ověnčené čerstvým skalpem Anglie z jejího chrámu v Twickenhamu. Po úvodní těsné porážce s Walesem ale museli Flying Fijians porazit Austrálii, aby udrželi naději na čtvrtfinále.
Jedno z největších výsledkových překvapení šampionátu později druhořadník Tamo Mayanavanua popsal jako "největší okamžik v historii fidžijského sportu". Fidži přehrálo dvojnásobné mistry světa 22:15 a Wallabies porazilo poprvé po 69 letech.
Zároveň přitlačilo svěřence Eddieho Jonese ke zdi, kdy další porážka by znamenala prakticky jistotu konce už ve skupině. A nezkušený australský tým tlak neustál, Walesu podlehl 6:40 a zabouchl si dveře do čtvrtfinále.
Přesto matematická naděje Australanů nakonec žila až do posledního utkání skupinové fáze. A to nejen díky nevyrovnaným výkonům Fidži, ale také zásluhou Portugalska, nejpříjemnějšího překvapení turnaje.
Os Lobos se mezi světovou elitu vrátili po šestnácti letech a ve Francii zanechali nesmazatelnou stopu. Poloprofesionální výběr, který se na šampionát probojoval až z mezikontinentální kvalifikace, dokázal fyzicky držet krok s mnohem silnějšími soupeři.
S Walesem i Wallabies prohráli Portugalci o pouhých dvacet bodů. S Gruzií pak remizovali, když v závěru neproměnili potenciálně vítězný trestný kop. To nejlepší si ale Jihoevropané schovali proti Fidži, kterému přitom stačil bod k postupu na úkor Austrálie.
Favorit sice v Toulouse lopotně směroval k vítězství, Portugalci se ale nevzdali. Tři minuty před koncem po rychlé akci položili pětku a úspěšná konverze Rodriga Marty otočila výsledek na 24:23.
Fidži ani nečekaná porážka cestu mezi nejlepší osmičku nezavřela, takže radovat se nakonec mohly oba týmy. Portugalské slzy štěstí z historicky první výhry na MS ale byly tou nejlepší reklamou, kterou si ragby mohlo přát.
Zelené moře irských fanoušků zaplavilo Stade de France a pomohlo Shamrocks k vítězství 13:8 nad obhájci titulu z Jihoafrické republiky v prvním vzájemném zápase obou zemí na mistrovství světa.
Když po zápase stadionem zněla legendární píseň Zombie od Cranberries, cítili se Irové na vrcholu. Z velké bitvy ale nakonec vytěžili víc Springboks, když se z porážky dokázali poučit. Všechny tři zápasy v play-off vyhráli rozdílem jediného bodu a dokráčeli si pro další zlato.
Irové sice hráli krásné ragby a zdáli se být neporazitelní, ani tentokrát ale nedokázali rozbít svůj skleněný strop zvaný čtvrtfinále. Podruhé za sebou v něm narazili na Nový Zéland, a ačkoliv měli s All Blacks z posledních let pozitivní bilanci, znovu neuspěli.
Nádherný emotivní zápas rozhodl v závěru Jordie Barrett, který sebral téměř jistou pětku Ronanu Kelleherovi a také obrana All Blacks. Ta vydržela ubránit neuvěřitelných 37 fází posledního irského útoku. Rozhodující zákrok si připsal veterán Sam Whitelock a po vítězství 28:24 postupoval Nový Zéland.
Čtvrtfinále přineslo zklamání rovněž domácí Francii, která přitom měla turnaj skvěle rozjetý. Jako první tým v historii dokázala v základní skupině porazit All Blacks a i dál se prezentovala velice jistými výkony.
Když ale na začátku druhého poločasu (v tu chvíli už dávno rozhodnutého) zápasu s Namibií trefil Johan Deysel hlavou do tváře hlavní hvězdu Les Bleus Antoina Duponta, ztuhla domácím fanouškům krev v žilách.
Kapitán Francie se bleskově podrobil operaci zlomené lícní kosti. A ač se to v první chvíli zdálo nemožné, o pouhých 24 dní později byl Dupont znovu v základní sestavě v epickém čtvrtfinálovém duelu proti Jihoafrické republice.
Souboj Irska s Novým Zélandem nastavil laťku vysoko, ale zápas domácích s obhájci titulu ji posunul ještě na další úroveň. Nejspíš nejlepší první poločas historie MS ozdobily tři pětky na každé straně a nejvyrovnanější zápas šampionátu plynul ve stejné intenzitě až do závěrečné pasáže, kdy o bod zaostávající Francouzi nedokázali přes veškerou snahu dostat míč do pozice pro kop z pole.
K nezapomenutelným momentům se zařadil také sprint Cheslina Kolbeho, který překazil konverzi Francouze Thomase Ramose. Kolbe při kopu svého někdejšího spoluhráče z Toulouse překonal 25 metrů za méně než čtyři sekundy a blokem sebral Les Bleus přesně ty dva body, které jim ve výsledném skóre chyběly.
Rozhodujícím faktorem nejen čtvrtfinále, ale i dalších zápasů play-off, které Springboks vyhráli shodně o jediný bod, byl paradoxně hráč, který vůbec nemusel na turnaji být.
Handré Pollard nebyl totiž při uzavírání nominace stoprocentně zotavený po předchozím zranění a do původního výběru Jihoafričanů se nedostal. Cestu do Francie mu uvolnilo až zranění mlynáře Malcolma Marxe.
Kromě finále ve všech důležitých zápasech nastupoval Pollard z lavičky, přesto byl nejproduktivnější hráč MS 2019 opět rozhodující postavou. Před čtyřmi lety trefil v závěru rozhodující penaltu proti Walesu a ve finále nakopal Angličanům 22 bodů.
Tentokrát chladnokrevně proměnil v závěru trestný kop z poloviny hřiště jak proti Francii, tak i v semifinále s Anglií, kdy v 77. minutě otočil zápas, ve kterém Springboks skoro celou dobu prohrávali. A ve finále s Novým Zélandem zaznamenal Pollard všech dvanáct bodů vítězů.
Sam Cane se chtěl zapsat do historie jako třetí kapitán All Blacks, který zvedne nad hlavu trofej pro mistra světa. Místo toho bude vzpomínán jako první hráč, který byl ve finále vyloučen. Rozhodující zápas pro něj skončil už ve 27. minutě po vysoké skládce Jesse Kriela.
Verdikt videorozhodčího znovu vyvolal debatu o konzistenci posuzování těchto zákroků, když podobný faul Siyi Kolisiho na druhé straně zůstal ohodnocen jen žlutou kartou. První černošský kapitán Springboks zápas dohrál a na konci se mohl radovat z obhajoby titulu i rekordního čtvrtého prvenství.
