Kubová by ráda přivezla z Budapešti medaili i sebevědomí, ale hlavní je letos Tokio
Netradičně vlakem z Prahy vyrazí v pátek šestnáct českých plavců do Budapešti na pětatřicáté mistrovství Evropy. Mezi nimi bude znakařka Simona Kubová, dříve Baumrtová, která doufá, že by se mohla dostat ve svých disciplínách do finále. Hlavně na stometrové trati si věří přes slabší časy v sezoně. K tomu doufá i v úspěch polohové štafety. S čím jede do Maďarska, se svěřila v pořadu ČT Sportovní zprávy.
V době covidové nebyla příprava na šampionát nic jednoduchého. "Už přes rok je to komplikované. Jezdíme na bazény, které jsou zrovna otevřené – komunikujeme s jejich řediteli. Doufám, že se to brzy zlepší," říká znakařka, která se stejně jako většina dalších účastníků šampionátu chystá na olympijský vrchol sezony v Tokiu.
V Maďarsku je plavání velkým sportem a šampionát by měl být připraven po všech stránkách dobře. "Je to plavecká velmoc, umějí to vždycky připravit a areál je krásný," říká Kubová, ale ví, že je zase čeká život v bublině. "Ta bude hodně přísná, nesmíme vůbec ven, jen bazén, hotel, autobus," vysvětluje, co je čeká.
Nejlepší česká plavkyně poslední doby si už před dvěma lety zajistila účast na Hrách v Tokiu a k ní všechno směřuje. "Letošní sezona zatím není skvělá, časy spíš průměrné. Musím si ještě něco srovnat v hlavě i v tréninku a doufám, že se přiblížím svým nejlepším časům," věří.
Zatím netuší, jaká bude v Budapešti konkurence, protože každý pojímá přípravu na vrchol sezony jinak. Ale sama má jasno. "Stovka znak je moje hlavní disciplína. Chtěla bych medaili, ale nevím, kdo tam přijede," říká plavkyně, která svými časy letos moc nadšená není. "Chtěla bych se přiblížit svému osobáku, který jsem vytvořila už před čtyřmi lety. To by mi zvedlo sebevědomí," dodala.
Na olympiádu by chtěla i s polohovou štafetou, s níž zaplavali olympijský limit na závodech v Uzbekistánu. To je ale problém, protože tam se objevily podvody s časy a ty byly posléze zrušeny. "Ani nám nechtějí čas uznat, ale vzhledem k tomu, že to má svaz nahrané, tak ho snad uznají. Zatím doufáme, musí to být uzavřené do konce května," říká.
Olympijské hry v Japonsku budou její poslední. S jakými vyhlídkami se tam chystá? "Někdo může vyhořet, někdo překvapit. To bude otázka. Dělám pro to maximum a chtěla bych do finále. Bazén už jsem viděla, je podobný Londýnu, kde jsem překvapila a skončila desátá. Ovšem tady to budou úplně jiné Hry a moc toho o nich zatím nevím, protože nás teď nikam nepustí," vysvětluje, jak to vypadá v době koronavirové.
Ani to, jak jsou na tom její největší konkurenti, moc nesleduje. "Rozčiluje mě, když plavou dobře a já špatně. Snažím se věnovat jen sobě a okolí moc nevnímat," popisuje svůj pohled na realitu.
