V řecké Olympii byla zapálena pochodeň pro Hry v Riu
Olympie - V řecké Olympii byla při slavnostním ceremoniálu zapálena pochodeň pro srpnové olympijské hry v Riu de Janeiro. Ve starověkých kulisách zažehlo podle antické tradice oheň spojením slunečních paprsků z hory Olympu 11 kněžek. Vrchní kněžka v podání herečky Kateriny Lehuové poté před zraky předsedy MOV Thomase Bacha a dalších čestných hostů předala pochodeň prvnímu členovi štafety.
Jako první s pochodní vyběhl úřadující mistr světa ve sportovní gymnastice Eleftherios Petrunias a následně ji předal brazilské volejbalové legendě Giovanemu Gaviovi.
Štafeta zavítá v Brazílii do více než 300 měst. Zhruba 12 tisíc běžců s ní absolvuje celkem 20 000 kilometrů, dalších 16 000 km urazí letadlem. Poslední člen štafety zapálí oheň na stadionu Maracaná 5. srpna. Po dobu konání Her přitom podle organizátorů oheň nebude umístěn tradičně na stadionu, ale v centru města.
Aktu se nezúčastnila brazilská prezidentka Dilma Rousseffová. Na domácí politické scéně totiž čelí snahám o odvolání kvůli údajným rozpočtovým machinacím a rozrůstajícímu se korupčnímu skandálu. Hlava pořadatelského státu měla být zapálení pochodně přítomna společně se svým řeckým protějškem Prokopisem Pavlopulosem.
Olympijský oheň pro Rio bude v Řecku putovat týden, 27. dubna pochodeň definitivně převezmou zástupci brazilských olympijských her. Štafeta poté odstartuje 3. května v metropoli Brasílii a vyvrcholí při zahajovacím ceremoniálu 31. olympijských her.
Oheň bude hořet netradičně v centru města
Olympijský oheň bude zapálen na Maracaná, ale na slavném stadionu stráví jen jednu noc. "Pak bude z Maracaná přepraven do centra. Ale kam přesně, to zůstává tajemstvím," uvedl mluvčí organizačního výboru Mario Andrada.
Důvod se nabízí, Hry budou mít dva hlavní stadiony: na Maracaná se uskuteční slavnostní zahájení i zakončení a také fotbalový turnaj, na Olympijském stadionu Joaa Havelange na druhém konci města se zase odehrají atletické soutěže. "Není možné mít dva kotle a stejně tak není možné mít stejný kotel na dvou místech," vysvětlil mluvčí Her Andrada.
Oheň putoval i Československem
Oheň patří k jednomu ze symbolů Her, dle tradice věčně plápolal na oltáři v řecké Olympii, kde se roku 776 před naším letopočtem konaly první doložené antické hry. Symboliku oživil v roce 1928 holandský architekt Jan Wils, jenž navrhl věž pro amsterodamský stadion, kde po dobu Her plamen hořel. Zapálen byl tehdy anonymním osvětlovačem.
S myšlenkou zapálení pochodně v Olympii a putování Evropou přišli v roce 1934 šéfové organizačního výboru berlínské olympiády Theodor Lewald a Carl Diem. První pouť započala 20. července 1936, na cestě do Berlína urazila pochodeň za 12 dní a 13 nocí 3187 km a protnula sedm zemí. Zajímavostí je, že tehdy poprvé a zatím naposledy navštívila také území tehdejšího Československa.
První slavnostní zažehnutí na stadionu proběhlo při zahájení zimní olympiády v Oslu 1952, posledním členem štafety byl lyžař a vnuk proslulého polárníka Eigil Nansen. V roce 1952 pochodeň poprvé cestovala letadlem, o 24 let později byl její plamen transformován do elektrického impulzu a satelitem (pak laserem) přenesen z Atén do Kanady, v roce 2000 se oheň dostal i pod vodu a před hrami v Pekingu 2008 se podíval i na nejvyšší horu světa Mount Everest.
Konec globálním poutím
Na první globální pouť se pochodeň vydala před LOH v Aténách 2004, během 78 dnů urazila na pěti kontinentech 78 000 km a navštívila všechna předchozí dějiště OH. Zatím nejmonstróznější trasu naplánovali organizátoři OH 2008 v Pekingu, na 137 000 km dlouhé trati se vystřídalo téměř 22 000 běžců, většina na území Číny. Trasu pochodně před olympiádou v Číně zároveň doprovázely dosud nejmasovější protesty, demonstrantům se několikrát podařilo olympijský oheň dokonce na čas uhasit. I proto se poté od globálních poutí upustilo.
