Koukal: Českému badmintonu ujíždí vlak. Věřím ale, že mám nástupce

Koukal českému badmintonu vládne s výjimkou roku 2012 posledních deset let, během nichž se zúčastnil třech olympiád. Takový úspěch se nepovedl žádnému jinému českému hráči v historii.

Třiatřicetiletý Koukal věří, že se je na co těšit, ale ohledně budoucnosti českého badmintonu není příliš optimistický. "Nastupující hráče čekají těžké časy, protože za poslední léta vidím, jak se badminton vyvíjí kupředu a myslím, že nám trochu ujíždí vlak. Je čím dál těžší kvalifikovat se na olympiádu, na velké šampionáty. Mění se scoring system, což nám také nenahrává," přemítá Koukal.

Místo dvou vítězných setů do 21 bodů, kdy hráč musel zvítězit o dva, než získal třicátý bod, se postupně zavádí systém tří vítězných sad do 11 bodů. Zápas se tak výhradně zrychluje, novým způsobem se totiž každý set hraje výhradně do 11 bodů a aby hráč sadu ovládl, nemusí vyhrát o dva body.

Přesto i Koukala mohl z olympijské nominace vystrnadit jeho český reprezentační kolega Milan Ludík. "Určitě se sluší říct, že jsem se na olympiádu kvalifikoval v poslední možný mome

nt na mistrovství Evropy. Ještě před tímto turnajem se kvalifikoval náš další hráč Milan Ludík, bratr Kristýny Gavnholt," připomíná Koukal českou olympioničku v Riu."Nebýt mého posledního záchvěvu, kdy jsem porazil hráče, s nímž jsem měl vzájemné skóre 0:8, tak by na Hrách nejspíš byl Milan," přiznává Koukal. "Minimálně on (Ludík) má dobře nakročeno, důstojnou společnost mu bude dělat Adam Mendrek, což je shodou okolností syn našeho prvního olympionika Tomasze Mendreka z roku 1992," vyjmenovává Koukal českou badmintonovou budoucnost.

Ta se představí i na Prague Badminton Open, které začíná ve středu a vyvrcholí v sobotu. "Mám radost, že letos bude účast na Prague Badminton Open největší v celé snad už padesátileté historii šampionátu," těší Koukala. "Přijede na 400 hráčů ve všech disciplínách, a to ještě bohužel nemůžeme obsloužit všechny."

Na turnaji se objeví i řada hráčů, kteří se představili na olympijských hrách. "Číslo teď přesně nevím, ale nebudou to jednotky, byť tam chybějí hráči ze světové desítky nebo dvacítky, kteří takový turnaj po olympiádě vynechávají," uznává Koukal. "Navíc ve stejné době probíhá velký světový turnaj v Koreji, který je velmi dobře dotovaný. Ale ve dvouhře je první nasazený Španěl Abián, který je momentálně na 37. místě světového žebříčku," říká český badmintonista.

Pro Koukala to zároveň bude poslední oficiální rozloučení se světovým badmintonem a mohla by být na poměry českého badmintonu poměrně velkolepá. "Bude to i rozloučení s fanoušky i hráči, kteří mě provázejí dvacet let po světě badmintonu. Pokud všechno dopadne dobře, zápas by měl proběhnout s hráčem světové desítky. To znamená, že mu v Koreji trošku nedržíme palce, na druhou stranu má těžký los," usmívá se Koukal.

"Říkal, že pokud nepostoupí do semifinále či finále, rád si přiletí zahrát do Prahy, což by pro mě byla obrovská pocta. Troufám si tvrdit, že hráč světové desítky přes Prahu snad ani neletěl," pyšní se Koukal.

Konec kariéry si na rozdíl od mnoha jiných sportovců užívá a brzký návrat k profesionálnímu sportu neplánuje. "Neumím si v tuto chvíli představit, že bych každý den chodil do haly a trénoval, i když ne jako hráč, ale jako trenér," tvrdí Koukal.

"Pro mě je teď strašně příjemné období, když se můžu probudit a jít si zahrát golf, nebo se projet na kole s manželkou. To, že jsem venku, je pro mě strašně cenné, především teď v létě. Rozhodně bych ale rád pokračoval v popularizaci našeho sportu a baví mě to formou různých aktivit pro firmy a lidi," črtá své plány český badmintonista.

To, že si svůj odchod z vrcholového sportu užívá, dokazuje i to, že po olympiádě a konci kariéry už stačil přibrat osm kilo. "I proto jsem tady u vás musel odmítnout občerstvení," usmál se Koukal. "Nerad bych se styděl, až bych po zápase rozdával dres."