Britky při premiéře madisonu nedaly ostatním dvojicím šanci. Sprintu dominovali Nizozemci
Velká Británie je dráhovou velmocí a její reprezentanti pravidelně získávají v posledních letech na velodromech nejvíce medailí. Katie Archibaldová a Laura Kennyová při premiéře bodovaného závodu dvojic nedaly svým konkurentkám šanci. Brzy jako jedny z mála získaly na hlavní pole náskok jednoho kola a vládly většině bodovaných sprintů. Druhé skončilo Dánsko, třetí místo vyjely Rusky. Nizozemské finále sprinterů vyhrál Harrie Lavreysen.
Britky během třicetikilometrového závodu a 120 okruhů na velodormu v Izu předvedly suverénní výkon. Celkem 58 bodů nasbíraly ve sprintech, dalších 20 pak přidaly - stejně jako Dánky a Rusky - když ostatní předjely o kolo. Právě tyto body pak scházely na stupně vítězů Nizozemkám Amy Pietersové s Kirsten Wildovou a Francouzkám Claře Copponiové s Marií Le Netovou, jimž se zejména v porovnání s ruskou dvojicí dařilo mnohem lépe ve sprintech.
Madison v ženském podání byl do programu olympijských her zařazen poprvé. Devětadvacetiletá Kennyová toho dokázala využít a zvítězila tak na sportovním svátku planety už potřetí za sebou. V Londýně 2012 získala dvě zlata, to samé zopakovala i v Riu de Janeiro, v obou případech v omniu a týmové stíhačce. Díky dnešnímu zlatu se stala první Britkou, které se podařilo dosáhnout na pět zlatých olympijských medailí.
Sprint svedl proti sobě dva Nizozemce
Oba finalisté mužského sprintu, kteří se podíleli na zlatu pro nizozemské barvy již v týmovém sprintu, naznačili ledacos z následného dramatu již na tisícinu sekundy shodným a zároveň i vítězným časem v kvalifikaci. Z ní český reprezentant Tomáš Bábek neprošel a skončil celkově osmadvacátý.
V bitvě o zlato se muselo rozhodnout až ve třetí jízdě. Hoogland vyhrál na úvod o 12 tisícin sekundy, Lavreysen srovnal skóre výhrou o 15 tisícin. V klíčové třetí jízdě pak zaútočil ze druhé pozice a Hoogland už nedokázal odpovědět. V duelu o bronz stačily Carlinovi proti obhájci bronzu z Ria de Janeiro Rusovi Denisi Dmitrijevovi dvě rozjížďky.
Británie je však bez vítěze v této disciplíně po delší době, neboť na předchozích olympiádách vládly sprintu legendy. V roce 2008 vyhrál Chris Hoy, o čtyři roky později v Londýně Jason Kenny a v Riu dokázal zlato obhájit. Kenny se představil v Japonsku, dosáhl na stříbro v týmovém sprintu, ale mezi jednotlivci byl až osmý.
Čtyřiadvacetiletý Lavreysen naproti tomu potvrdil roli hlavního favorita, k níž ho opravňoval titul z loňského mistrovství světa v Berlíně. V německé metropoli porazil ve finále 2:0 právě Hooglanda. Nizozemsko má mezi muži prvního olympijského šampiona ve sprintu jednotlivců od Jacobuse van Egmonda, jenž vyhrál v Los Angeles 1932.
Dráhová cyklistika:
Ženy: Madison: 1. Archibaldová, Kennyová (Brit.) 78 bodů, 2. Dideriksenová, Lethová (Dán.) 35, 3. Chatuncevová, Novolodská (Rus.) 26, 4. Pietersová, Wildová (Niz.) 21, 5. Copponiová, Le Netová (Fr.) 19, 6. D. Pikuliková, W. Pikuliková (Pol.), 7. Bakerová, Edmondsonová (Austr.) všechny 9, 8. Balsamová, Paternosterová (It.) 2.
Muži - sprint: Finále: Lavreysen - Hoogland (oba Niz.) 2:1 (9,724; 9,776; 10,681), o 3. místo: Carlin (Brit.) - Dmitrijev (Rus.) 2:0 (9,786; 9,934). Další pořadí: 5. Levy (Něm.), 6. Paul (Trin.), 7. Vigier (Fr.), 8. Kenny (Brit.), ...28. Bábek (ČR) vyřazen v kvalifikaci.
