Příště půjde za zlatem, říká o Choupenitchovi jeho první trenér
Byl jeho vůbec prvním trenérem a společně spolupracovali dlouhých šest let. Pavel Vaníček ze Sokolu Brno I. díky tomu zná čerstvého olympijského bronzového medailistu z fleretu Alexandra Choupenitche více než dobře. Dokonce patří k těm, kteří už před olympiádou tušili, že by v Tokiu mohl český šermíř dosáhnout na obrovský úspěch. Třetí místo by ale nemuselo být posledním a ani největším životním počinem.
"Šermíři zrají později. Pokud Sašovi vydrží zdraví, tak jsem přesvědčený, že jeho vůle, odhodlání a motivace ho poženou dál. Klidně může ještě deset let vrcholově šermovat a za tu dobu stihne klidně dvě tři olympiády a na nich půjde za zlatem," řekl Vaníček.
Choupenitch začínal v osmi letech v přípravce Sokola Brno I u trenérky Jaroslavy Pikhartové a o dva roky později ho převzal právě Vaníček.
Choupenitchova cesta k šermu ale nebyla tak přímočará. "Saša zkoušel hokej i basketbal, ale když se objevil u nás v šermírně, tak měl jasno. Tohle byl sport pro něj," vzpomněl si čtyřiačtyřicetiletý kouč na úplně první Choupenitchovy kroky na planši.
Také vysvětlil, proč Choupenitchovi šerm tak učaroval a proč mu dal přednost před kolektivními sporty. "Saša byl vždycky individualista a vždy se spoléhal především na vlastní síly. Hrozně emočně to prožíval. Kolikrát při trénincích uronil slzu, když mu něco nešlo, nebo taky vybouchl radostí, když se mu něco povedlo," dodal první Choupenitchův kouč, který je středoškolským profesorem dějepisu a latiny.
V paměti mu utkvěl první Choupenitchův mezinárodní úspěch. "Vyhrál turnaj do 12 let ve Vratislavi. Byl z toho tak unešený, že celou noc nespal, chodil po pokoji s fleretem v ruce a opakoval si situace, které ho přivedly k vítězství," vyprávěl Vaníček.
Podle trenéra dovedl Choupenitche k olympijskému bronzu mix talentu, ctižádosti a velké dřiny. "Že má talent jsme poznali brzy. Měl prostě pro šerm cit. Poznal, kdy jít do protiútoku, tušil, kdy je lepší zůstat v obranné pozici. Navíc má takový kouzelný pohyb těla, při němž se dokáže vyhnout zásahu," vypočítal Vaníček.
Choupenitch také dokáže trénovat i osm hodin denně. "To souvisí s jeho povahou. Nedivím se tomu, ale bylo to později, až jej převzali další trenéři, především Alexander Romaňkov a pak jeho bratr Vladimír. Ten v Brně několik let působil a přivedl Sašu k prvním větším úspěchům v juniorském a seniorském věku," řekl Vaníček a připomněl titul juniorského mistra Evropy z roku 2014 z Jeruzaléma.
Vaníček tajně doufal, že opravdu pořádného úspěchu by Choupenitch mohl dosáhnout právě nyní v Tokiu. "Po olympiádě v Riu mi říkal, že pořádně nevěděl, co to obnáší. Teď když jsme spolu mluvili před odletem, už se cítil vyrovnaný a asi tušil, že na medaili má a že ji prostě udělá. Z jeho slov bylo patrné, že jde za svým cílem. To je asi jeho nejsilnější povahová stránka – určit si cíl a jít za ním," zakončil Vaníček.
