BLOG JIŘÍHO LÍPY: Jak jsem se stal Lukášovou sudičkou
Kdybych chtěl, abyste prohráli sázku, zeptal bych se vás, co spojuje data 26. 12. 2006 a 11. 8. 2016 a čas 22:26. Nebudu vás dlouho napínat – oním spojovníkem je nejslavnější jihlavský judista. Ještě donedávna by hlavně staromilci znalecky vyhrkli: Ondra VETCHÝ…!!! Jenže od včerejšího večera už i oni při vší úctě k Ondřejovi vědí, že jím je, a zřejmě navěky zůstane muž z Ria, olympijský šampion Lukáš KRPÁLEK!
Aktuální datum máme tedy odtajněno. Ale co to první, vánoční, bezmála deset vysloužilé?
Pro vysvětlení se musím ponořit do ještě hlubší historie. Přesněji do roku 1991, kdy volejbalový internacionál Zdeněk Haník uspořádal první ročník míčového sedmiboje osobností. L.p. 2000 jsem se k němu organizačně připojil, rok na to jsme sportovně společenské setkání ozvláštnili projektem, který jsme pokřtili "Úspěšní pomáhají začínajícím".
Spočívá v tom, že každý sportující před vstupem na kurty s úsměvem věnuje 1000,- Kč na charitativní dar, který se podle počtu účastníků pohybuje v rozmezí 40–60 tis.korun. Každý z donátorů dosáhl nebo ještě stále dosahuje ve svém oboru úspěchů, nadprůměrné úrovně, nezřídka i proslulosti (sportují herci z oscarových filmů, ústavní činitelé, olympijští vítězové, ale i borci bez ochranek a imunity – jednoduše řečeno, kamarádi stejné krevní skupiny), na druhé straně si však každý z nich zřetelně pamatuje na nejistý úvod svojí životní cesty i na dobu, kdy bylo třeba i hluboko do kapsy.
Také proto je finanční přispění poskytováno spontánně, bez pompy, okázalosti a publicity, nezištně, bez nároku na jakoukoliv reciprocitu. Vybranou částku pak při večerním vyhlašování výsledků obdrží laureát, toho času bezejmenný, nic netušící talent z libovolné společenské oblasti.
Historicky první finanční injekci od sedmibojařů převzala tehdy ještě neznámá pouliční písničkářka Radůza. Do té doby preludovala na Karlově mostě do klobouku, takže jí pozvání k zahrání tří písniček pro jakousi partu postarších "sportovců" nenapáchalo v deníčku žádnou škodu.
Když dostala po vystoupení naditou obálku, nevěřícně se rozplakala a hrála až do rána. Z příspěvku vydala svoje první CD a dva roky na to už ji akademici obtěžkali třemi Anděly. V dalších letech se pak laureáty stali např. začínající divadelník Ondřej Sokol, na vozík upoutaný hokejista Tomáš Zelenka, sportovní oddíl Jedličkova ústavu či dětské romské sdružení Idy Kellarové.
Když jsem na Štěpána 2006 předával vybraný obolus šestnáctiletému vyjukanci z Vysočiny, s trochou nadsázky jsem oznamoval auditoriu, aby si jméno Lukáš Krpálek dobře zapamatovalo. Protože se tak bude jmenovat budoucí olympijský vítěz! Po Londýně jsem se sice tímhle přidrzlým výrokem ještě nechlubil, teď už ale můžu!!!
Lukáš si z daru pořídil měsíční soustředění v zemi judu zaslíbené, Japonsku. "V těch šestnácti letech šlo o obrovský zážitek a hrozně mne to motivovalo, protože v tom věku se moc lidí, judistů, do Japonska nepodívá. Byla to obrovské zkušenost, která mne nastartovala a hodně posunula dopředu. Byl jsem tam měsíc a docela jsem trpěl. Obrovské dávky, třeba tříhodinové tréninky. A ještě dva za den," popisoval Lukáš začátek svojí už teď jedinečné profesionální kariéry.
Proto se neptejme, jak by vypadal čtvrtek 11. srpna 2016 bez úterka 26. prosince 2006. Radujme se, že se tyhle dva jinak nezávislé dny v čase 22:26 potkaly…