Odplata za Helsinky se podařila, v cestě za olympijským zlatem zbývalo Rusko
Národní tým postoupil přes favorizovanou Kanadu po vítězství 2:1 na samostatné nájezdy do finále a dál mohl snít zlatý sen předchozích generací, které ho nedokázaly naplnit. V pomyslném výstupu na samý vrchol slávy zbýval české reprezentaci poslední, ale nejtěžší krok. Výběr Ruska se radoval ve skupinovém zápase 2:1, v sestavě měl navíc hvězdného Pavla Bureho, který v semifinále vyřídil Finy pěti góly při výhře 7:4.
Tak trochu to měla být odplata za světový šampionát v Helsinkách 1997, který se konal necelý rok před olympijským turnajem. Češi tehdy proti Kanadě ve skupině sice zvítězili 5:3, ale chuť vítězství přebila hořkost, kterou způsobila památná bitka tří na jednoho, jejíž obětí se stal Vladimír Vůjtek. Další konsekvence včetně nesmyslných pozápasových trestů navíc zapříčinily pozastavení herní činnosti některých hráčů v dalším zápasu a tím i nenaplněný postup do finále.
A odveta proti favorizovanému týmu javorových listů, byť s výrazně pozměněným kádrem na obou stranách, se v Naganu podařila. Za Kanadu navíc nastoupily ty největší zámořské hvězdy. "Od začátku jsme byli outsideři a pořád se mluvilo o Kanadě, Americe a Rusku. Nám to vyhovovalo. Kanada samozřejmě přijela s tím, že [chce] zlato, nic jiného nebere. My jsme šli do zápasu s tím, že uděláme všechno pro to, abychom jim to překazili. Nevykřikovali jsme to moc do světa, ale všichni jsme v duších věřili, že na to máme," uvedl Dominik Hašek.
Právě český fantom v brance byl hlavní překážkou ofenzivních es Kanady. V utkání si nakonec připsal 29 úspěšných zákroků a ze souboje gólmanských legend vyšel z duelu proti Patricku Roy vítězně. Své vrcholné momenty pak předvedl v samostatných nájezdech, když ani jednou neinkasoval a výběru trenéra Ivana Hlinky tak k postupu stačila trefa Roberta Reichla z první série.
"Já nikdy nepřemýšlím, když jedu penaltu. Snad jednou v životě jsem nedal penaltu, strašně jsem si fandil a věřil jsem, že dám i Patrickovi Roy. Počkal jsem až mi padne [na led] a pak podél pravé nohy spadnul puk do brány," popsal rozhodující moment zápasu Reichel.
K nájezdům přitom nemuselo vůbec dojít. Až v 50. minutě otevřel skóre utkání povedenou ránou od modré čáry obránce Jiří Šlégr a dlouho to vypadalo, že jedna vstřelená branka bude stačit. "Síla v mužstvu byla v kompaktnosti, že jsme všichni věřili v to, že to můžeme dokázat," řekl k souboji proti kanadským hvězdám Šlégr.
Poslechněte si Nagano fokus podcast se Slavomírem Lenerem, Jaroslavem Špačkem a Petrem Vichnarem o tom, co stálo za českou cestou za zlatem:
"A i přes to, že hrajeme proti jednomu z nejlepších mužstev světa – Kanadě, jsme věděli, že jdeme do zápasu [s tím], že ho chceme vyhrát, nemáme co ztratit a že máme v bráně nejlepšího brankáře světa, a o to jsme se opřeli," dodal.
Jenže vedení nakonec Hašek neudržel. V závěrečném tlaku Kanaďanů se podařilo Lindenovi srovnat 63 vteřin před koncem. Jak se později ukázalo, tak vyrovnání ani nevadilo, i když Češi byli rádi, že následné prodloužení přežili bez újmy. V nastavení totiž hrozili výhradně reprezentanti Kanady.
"Ivan (Hlinka) nám říkal v kabině, že je to o vůli. Kdo bude chtít víc, ten vyhraje. A vůle po tom vítězství byla obrovská po tom, co jsme dokázali porazit USA. Chtěli jsme to víc jak Kanada," prozradil Reichel.
Právě on rozhodl o tom, že Češi budou hrát o zlato proti Rusku. "Je to nádherné. Každý ví, že celý národ stojí za námi a my se lidem odvděčíme zlatou medailí," vyřkl prorocky Reichel před závěrečným duelem proti sborné. "Zápas chceme vyhrát a uděláme pro to maximum. Ve Vídni jsme si říkali to samé: Jednou jsme ve finále, nemusí se to opakovat," uvědomoval si hráč s přezdívkou "Albi".
Reichla v prognózách doplnil i Jaroslav Špaček. "Rusové nás mohou porazit, ale ne porážet, a podruhé už nevyhrají," dodal odhodlaně český obránce.
