Po operaci jedině s ortézou. Lékařský zázrak Dušková už si na novou výbavu zvykla
Jak se zdá, olympiáda uzdravuje. Alespoň v případě krasobruslařky Anny Duškové, která začátkem listopadu podstoupila operaci křížového vazu v koleni, v prosinci už opět bruslila a teď bude závodit v Koreji. Taková léčba třeba ve fotbale trvá sedm měsíců – jí stačily tři. Závodit však bude se speciální ortézou.
"Musím ji mít. Nejraději bych ji nenosila, ale je to nutné," řekla Dušková, jejíž účast v Pchjongčchangu ve sportovní dvojici s Martinem Bidařem je z lékařského hlediska malý zázrak.
Pravou nohu má s ortézou mohutnější než druhou. Mimo sportoviště sice chodí bez této pomůcky, trénovat na ledě si ale bez ní nedovolí. "Jde o to, abych si v případě špatného pohybu zranění neobnovila. V ortéze jsou dva klouby, které koleno fixují," popsala osmnáctiletá reprezentantka nezbytnou pomůcku. Při rozcvičování ji ale občas sundá. "Chci si pomalu zvykat, až ji odložím," řekla.
Přes pravidelné cvičení a rehabilitaci cítí, že pravé koleno ještě není stoprocentní. "Je to těžší. Musím si dát větší práci, když se chci patou dotknout zadku, při přitažení," usmála se.
Hybnost kolena posouvala pomalu pod dohledem lékaře. "Pan doktor mi pokaždé na kontrole říkal, že mohu o trochu víc pokrčovat nohu. A když jsem u něj byla naposledy, tak mi poprvé řekl, že už je to dobré. Ale to jsem se tou dobou dotkla nohou zadku," vysvětlovala.
Ortéza se tak v posledních týdnech stala pevnou součástí jejího sportovního vybavení. "Ze začátku jsem ji hodně vnímala. Bylo to něco jiného. Teď si ale zase nedokážu představit jízdu bez ortézy," dodala Dušková, která si pro olympijský start speciálně upravila nehty. Na rukou má českou vlajku i číslovku 100 připomínající sto let od vzniku Československa, jeden ze symbolů české olympijské výpravy.
