Auto nebo i doživotní renta. Odměny za medaile se hodně liší
Není medaile jako medaile. Tedy alespoň ocenění za jejich zisk. Odměna se v jednotlivých zemích hodně liší. Nejštědřejší jsou Italové, jejichž olympijský vítěz dostane 150 tisíc eur na ruku a dalších 30 tisíc ročně po dobu čtyř let. Celkově si tak přijde v přepočtu na téměř sedm milionů korun. Naproti tomu Švédové tradičně dostávají jen maskoty Her.
Český olympijský výbor je v odměňování medailistů někde uprostřed. Za zlato bude stejně jako v Riu de Janeiro 1,75 milionu korun, za stříbro 875 000 a za bronz 525 000 korun.
Více než sto tisíc eur mají za zlato slíbeno Lotyši, Litevci i Bulhaři, ale státní rozpočet jejich zemí to asi příliš nepocítí. Pobaltské republiky ještě žádné zlato na zimních Hrách nezískaly, jediné bulharské zlato z biatlonu je už dvacet let staré.
Velmoci zimních sportů jsou šetrnější
Němci dostanou za zlato dvacet tisíc eur a mohou jen závidět fotbalistům, jimž by obhajoba triumfu na mistrovství světa vynesla 350 tisíc pro každého hráče. Olympijský vítěz z Nizozemska se může těšit na 25 tisíc eur, ale jen za první zlato. Další už takovou hodnotu nemá, za třetí vítězství by bylo už jen osm tisíc.
Američané si ve srovnání se Soči polepšili, odměna vzrostla o padesát procent na 37 500 dolarů, navíc Obamova administrativa prosadila, že olympijské prémie nebudou zdaněné. Rusové sice startují pod neutrální vlajkou, ale prémie brát budou. Za vítězství je 56 tisíc eur a luxusní auto.
Poláci vedle 50 tisíc eur za vítězství budou od čtyřiceti let pobírat doživotní rentu. Ta sice vychází v přepočtu jen na 620 eur, ale tvoří asi dvě třetiny průměrného polského platu. Korejští olympijští vítězové mají také zajištěn průměrný důchod, ale ještě větší odměnou je pro ně osvobození od vojenské služby.
Švédové jako obvykle na Hrách bojují jen o čest a slávu. Norové jsou na tom podobně, ale mohou alespoň získat jednoroční stipendium až do výše 12 tisíc eur. Pokud ovšem závoděním vydělají více než 50 tisíc ročně, což většina norských hvězd má, pak nedostanou také nic.
Samotné medaile mají cenu obsahu zlata, což je necelých šest set dolarů. Dají se však prodat mnohem výhodněji. U méně známých sportovců se cena pohybuje kolem deseti tisíc dolarů. Jedna ze čtyř medailí Jesseho Owense z roku 1936 byla před pěti lety vydražena za jeden a půl milionu dolarů, tedy za více než třicet milionů korun.