Moderní olympiáda za 120 let povýšila z nejisté akce na prvotřídní událost
Atény - Velkolepá tradice olympijských her byla obnovena po 1503 letech. Myšlenku renesance starořecké události přetavil ve skutečnost francouzský pedagog a historik a přesně před 120 lety byla započata nová slavná éra. Zatímco dnes jsou olympijské hry mamutím podnikem celosvětového rozsahu, v Aténách na sklonku 19. století šlo o skromnou akci s nejasnou budoucností. Úspěch se však dostavil. První novodobé hry položily pevný základ k tomu, aby se postupně staly největším a nejsledovanějším sportovním svátkem.
Ku vzniku novodobých Her přispěly tři aspekty. Řecko se osvobodilo od osmanské nadvlády a hledalo kořeny, ze kterých může čerpat národní uvědomění. Druhým byl anglický lékař William Penny Brookes, který v městečku Much Wenlock pořádal své olympijské hry, aby zlepšil život dělníků pracujících v těžkém průmyslu. Nakonec to byly archeologické objevy německé expedice Ernsta Curtiuse v 70. letech 19. století v oblasti řecké Olympie.
S již konkrétním nápadem navázat na antické olympijské hry přišel počátkem 90. let 19. století Pierre de Coubertin. V roce 1894 byl ustaven dvanáctičlenný Mezinárodní olympijský výbor, který jednomyslně rozhodl o přidělení pořadatelství Aténám. Jedním z členů výboru byl i Čech Jiří Guth Jarkovský.
Organizace nebyla bezproblémová. V roce 1895 vyhlásilo Řecko státní bankrot. "Všechno bylo na vážkách. Nicméně se objevil bohatý řecký obchodník z Alexandrie Georgios Averof, který sponzoroval celé olympijské hry a nechal opravit Panathénský stadion," upřesnil historik František Kolář.
V roce 1896 na Velikonoční pondělí a zároveň Den nezávislosti Řecka král Jiří I. slavnostně zahájil první moderní olympijské hry, ceremoniálu na obnoveném Panathénském stadionu přihlíželo 80 000 diváků. Her se podle oficiálních údajů zúčastnilo 241 sportovců ze 14 zemí, ženy stejně jako v antických dobách startovat nesměly. Čechy zastupoval jen funkcionář Guth Jarkovský.
Místo jedenácti nakonec jedn devět sportů
Soutěžilo se v devíti sportech - atletice, cyklistice, sportovní gymnastice, sportovní střelbě, tenise, plavání, šermu, vzpírání a zápase. Veslařské a jachtařské závody musely být pro nepřízeň počasí zrušeny, dohromady bylo do programu zařazeno 43 disciplín. Odvětvím číslo jedna byla už tehdy atletika, nejvíce závodníků se představilo ve střelbě.
Vedle hlavního stadionu, na kterém se konaly atletické a gymnastické soutěže, se závodilo ještě na dalších pěti sportovištích. Pod střechou se odehrával pouze šerm, naopak cyklisté bojovali na odkrytém velodromu a plavci dokonce v mořské zátoce. Pozoruhodný byl i způsob informování diváků: vrchní rozhodčí psal výsledky křídou na černou tabuli, již pak ukazoval do všech stran hlediště.
Z 241 na 10 500 sportovců
Prvním olympijským vítězem se stal Američan James Connolly díky prvenství v trojskoku. Primát nejúspěšnějšího sportovce her připadl Němci Carlu Schuhmannovi, jenž kromě tří gymnastických triumfů zvládl vyhrát i klání zápasníků. Ostře sledovaný maraton ovládl k nadšení publika domácí Spyridon Luis, který se díky tomu stal z poslíčka a nosiče vody národním hrdinou.
Úvodní formule řeckého krále Jiřího I.:
"Prohlašuji první mezinárodní Olympijské hry v Athénách za zahájené. Dlouhý život národu, dlouhý život řeckému lidu."
Slavnostní vyhlášení vítězů všech disciplín se konalo 15. dubna za přítomnosti královské rodiny během slavnostního zakončení her. Medaile obdrželi od Jiřího I. pouze dva nejlepší v každé disciplíně - vítěz dostal stříbrnou, druhý v pořadí měděnou. První olympijské hry trvaly deset dnů.
O sto let později se Atény znovu ucházely o pořadatelství OH, nakonec ale dostala přednost Atlanta. Do řecké metropole se hry vrátily až v roce 2004. Mezitím se radikálně zvedl počet sportů, disciplín, sportovišť, závodníků i dalších účastníků. Na letošních XXXI. letních OH v Riu de Janeiro se představí okolo 10 500 sportovců z více než 200 zemí. Ve hře bude 306 medailových sad v 28 sportovních odvětvích.
