1908, 1948 a 2012 - Londýn třikrát olympijský

Londýn 1908 – letní i tak trochu zimní hry

Poprvé se konaly hry v Londýně v roce 1908. Sportovci z celého světa se přitom původně měli sejít v Římě. Ten se však o dva roky dříve pořadatelství vzdal. Her se zúčastnilo 2 008 sportovců z 22 zemí, Čechy reprezentovalo v atletice, sportovní gymnastice, šermu, tenisu a zápase 22 sportovců. Poprvé se česká výprava účastnila jako samostatná, pod vlastní vlajkou.

Hry proběhly jako součást velkých výstavních akcí. Měly dvě části, tzv. Letní hry, na kterých se soutěžilo v individuálních sportech, a Podzimní hry, které patřily krasobruslařům, boxerům a hráčům kolektivních sportů. Hry tak trvaly oficiálně dlouhých šest měsíců, od 27. dubna až do 31. října. Zahájil je anglický král Eduard VII. a pro domácí to byla olympiáda nadmíru úspěšná. Britové vybojovali 56 zlatých, 51 stříbrných a 38 bronzových cenných kovů a jasně ovládli medailové pořadí národů. Nejúspěšnějšími účastníky her se stali se třemi zlatými medailemi americký běžec Melvin Sheppard a britský plavec Henry Taylor.

Neztratili se však ani Češi. Šermíř Vilém Goppold von Lobsdorf získal dvě bronzové medaile: jako jednotlivec v šermu šavlí a společně s Bedřichem Schejbalem, Jaroslavem Šourkem-Tučkem, Otakarem Ladou a Vlastimilem Ladou-Sázavským v družstvech.

Na programu her bylo celkem 22 sportů. Poprvé se stal oficiální součástí her fotbal. V letech 1900 a 1904 byl totiž pořádán pouze neoficiální turnaj, kterého se zúčastnily pozvané kluby, a nikoliv národní týmy. Původně měl hrát i výběr Čech, jenže na nátlak rakousko-uherských úřadů byl vyloučen z FIFA. Poprvé a naposled byl na programu her motoristický sport. V Londýně se totiž konal závod motorových člunů. Podobně se jedinkrát objevil i lakros nebo rackets, rychlá halová hra velmi podobná squashi. Premiéru zažil i sport jeu de paume, který zůstal na programu her až do roku 1924. Sportem, který se v roce 1908 objevil poprvé a zůstal na olympiádě až dosud, je pozemní hokej.

Londýn 1948 – skromnost vítězí

Londýn měl hostit hry XIII. olympiády už v roce 1944, jeho druhá velká chvíle však kvůli zuřícímu světovému konfliktu přišla až o čtyři roky později. Ve válkou zdecimované Evropě byl Londýn ideálním místem pro konání největší sportovní akce světa. Olympiáda v rozbité britské metropoli probíhala ve velice prostých a skromných podmínkách. Pozvání neobdržely poražené státy Německo a Japonsko, Sovětský svaz účast odmítl.

Mezi 4 099 sportovci z 59 zemí se hrdinkou olympiády stala atletka Francina Blakers-Koenová z Nizozemska, která si ve sprinterských tratích doběhla pro čtyři zlaté medaile. Nejúspěšnějším státem co do počtu medailí byly Spojené státy americké.

Československá výprava dosáhla osmým místem v medailovém pořadí národů velkého úspěchu. Po vynikajících výkonech získali čeští sportovci šest zlatých, dvě stříbrné a tři bronzové medaile. Emil Zátopek zvítězil v běhu na 10 km a na poloviční trati skončil po velkém boji druhý za Gastonem Reifem z Belgie. Ve velterové váze vybojoval zlatou medaili Július Torma, nejtechničtější boxer své doby.

V kanoistických soutěžích zářili českoslovenští závodníci – o tři zlaté medaile se zasloužili na 1 000 m Josef Holeček a na 10 000 m František Čapek, v kánoi dvojic na 1 000 m Jan Brzák s Bohumilem Kudrnou, stříbrnou medaili přidali v kánoi dvojic na 10 km Václav Havel a Jiří Pecka. Tři bronzové medaile přivezli gymnasté – Zdeněk Růžička za cvičení na kruzích a za prostná a Leo Sotorník za přeskok.

Jaké budou třetí hry na britských ostrovech?

V Londýně 2012 bude rozděleno rekordních 302 sad medailí ve 26 sportovních odvětvích a her se má účastnit 10 721 sportovců. Za účasti 204 zemí už zítra odstartují soutěže dalších nezapomenutelných her. Londýnská olympiáda se skoro jistě zařadí mezi další velkolepá představení. Žádné nové sporty nepřibyly, naopak se z programu oproti Pekingu vytratil softball a baseball.

Česká výprava čítá 133 sportovců. Až 12. srpna se dozvíme, jestli z nich někdo navázal na předešlé úspěchy nejen z her 1908 a 1948.