Ve vrcholném sportu kamarádství nehledejme, tvrdí Hejnová
Praha - V Barceloně skončila čtvrtá, loni na mistrovství světa sedmá. Letos v Helsinkách zase čtvrtá. Česká běžkyně Zuzana Hejnová se atletické medaile dočkala až teď. Zato však na největším sportovním svátku. "Vůbec jsem si nepřipouštěla, že by to tentokrát nedopadlo medailí. Být čtvrtá jsem si úplně vymazala z hlavy a jsem ráda, že to nakonec vyšlo," zaradovala se v Profilu ČT.
Semifinálové běhy byly poznamenány několika diskvalifikacemi. "Hned jak jsem doběhla, sledovala jsem světelnou tabuli, kde se měly zobrazit výsledky. Několik holek dříve diskvalifikovali, tak i po skončení nebylo nic jisté. Až když se tam zobrazilo pořadí, měla jsem strašnou radost."
Při běhu na nic nemyslela, nejdůležitější bylo hlídat soupeřky. "Vztahy mezi překážkářkami nejsou úplně nejlepší. Víme o sobě, respektujeme se, ale kamarádky nejsme. Jsme především soupeřky. V těchto vrcholových sportech to kamarádství tolik nefunguje," myslí závodnice, která pro Česko vybojovala první běžeckou olympijskou medaili od dob Jarmily Kratochvílové.
Ke sportu se běžkyně dostala už v útlém dětském věku. "Když mi bylo pět, začala jsem chodit na sportovní základku, kde byla i atletika. Potom jsem čas trénovala v Jablonci a v osmnácti letech přišla do Prahy. To byl také nejlepší věk se více specializovat. Základ úspěchu je totiž celkový osobnostní rozvoj, kterého by se nepodařilo dosáhnout, kdybych se od mládí zaměřovala jen a pouze na atletiku," dodala.
Jestli pojede na příští olympijskou štaci do Ria de Janeira, medailistka neví. "Určitě bych ale moc chtěla, olympijská atmosféra je naprosto neporovnatelná," uzavřela.
