Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
41. INVELT Rally Pačejov 2020

Jak se fotí Rallye Dakar? V jednu ráno jdete spát a ve čtyři vstáváte, říká Chytka

Má za sebou už hodně velkých motoristických akcí a i na Rallye Dakar byl Marian Chytka už poněkolikáté. Ovšem neseděl za volatnem závodního vozu nebo za řidítky motorky či čtyřkolky – hleděl na vše objektivem fotaparátu. A premiéra závodu v Asii se mu líbila. "Jižní Amerika se už z fotografického hlediska vyčerpávala a v Saúdské Arábii bylo co fotit: duny, kaňony, skály, kamenité cesty – vnímám to jako pozitivní krok," řekl, ale hned dodal, že prostor zatraktivnit závod z hlediska fotografa i závodníků tu rozhodně stále je.

Kamaz Andreje Karginova
zdroj: Reuters

Zkušený fotograf, který pracuje pro spoustu velkých závodních týmů, jen litoval, že se během Dakaru marně snažil dostat do vrtulníku, který je tu pro fotografy jen jeden a v konkurenci velkých agentur v boji o místo v něm neuspěl a musel se spokojit s fotkami ze země.

Po sedmi letech s ním tentokrát nespolupracoval bratr, který byl na rallye v pozici navigátora Martina Prokopa. "Měl tu být normálně se mnou, ale přišla nehoda, při níž se zranil Jenda Tománek a nemohl jet, tak ho u Martina Prokopa nahradil," vysvětloval v pořadu Svět motorů speciál.

Chytka musel čelit i dalším problémům. Autu, které si poslal z Evropy, aby se s ním pohyboval po trati závodu, skončilo hned první den kvůli poruše palivového čerpadla. "Je to diesel a ty v Saúdské Arábii vůbec nejezdí, takže byl velký problémy sehnat náhradu. Opravit to nešlo, auto jsme tedy odstavili a museli jsme to řešit jinak," vysvětloval fotograf.

Je nám líto, video expirovalo.
Speciál

Smůla tím ale nekončila. "Za další dva dny mi ukradli foťák a objektiv," vzpomínal na nepříjmené chvilky.

Pak už popisoval, že ani pro fotografa není snadné se na Dakar dostat. "Hlavně akreditace není levná. Letos stála jedna pro fotografa čtyř a půl tisíce euro a všechny potřebné náklady na jednoho člověka pak dělaly zhruba dvě stě až dvě stě padesát tisíc korun. Ovšem dobré snímky se dají nafotit i bez akreditace," dodává s tím, že mu trvalo několik let, aby se mohl účastnit těchhle soutěží, pro které už musíte mít publikovány fotografie v tištěných médiích.

A jak vypadá běžný závodní den? "Musíte byt připravený improvizovat, i když stále plánujete. Ale víceméně je to o tom, že ráno ve čtyři hodiny vstanete, sednete do auta, jedete tři hodiny někam na etapu, tam pět hodin fotíte, pak zase sednete do auta, tři hodiny v autě ty fotky editujete, doděláte to v bivaku a pošlete. Potom zkusíte naplánovat další den. V jednu hodinu si jdete lehnout a ve čtyři zase vstáváte," vysvětluje, jak se k fanouškům motorismu dostávají snímky ze slavného závodu.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy